Schodek bude letos naprosto rekordní, ale ne půlbilionový. I proto, že se investuje méně, než vláda na jaře zamýšlela

Zářijové plnění státního rozpočtu je dalším potvrzením toho, že letošní schodek tohoto rozpočtu zdaleka nedosáhne úrovně 500 miliard korun. Bude nižší, a to nejspíše výrazně. To však nic nemění na tom, že veřejné finance ČR se ocitají pod extrémně nepříznivým tlakem a je třeba činit kroky k jejich co možná nejrychlejší konsolidaci v příštích letech. Zatím ale taková konsolidace ve výhledu rozhodně není. Nelze naopak vyloučit situaci, kdy schodek státního rozpočtu v roce 2021 bude vyšší než schodek letošní.  

Letošní schodek bude činit nejvýše zhruba 350 miliard korun, nelze vyloučit, že bude i poměrně znatelně nižší. Na konci září přitom deficit představoval 252,7 miliardy korun. To je sice nejvyšší dosud dosažený schodek státního rozpočtu v dějinách ČR od roku 1993, avšak pokračuje alespoň trend postupného zvolňování tempa, v jakém k prohlubování schodku měsíc co měsíc dochází. Tento trend je patrný od letošního června.

Záměr vykázat schodek ve výši 500 miliard korun, který ministryně financí oznámila právě letos v červnu, vycházel podle jejích slov z předpokladu, že příjmy státního rozpočtu letos poklesnou o 213 miliard korun, přičemž výdaje narostou o 246 miliard. Koncem letošního září se ale příjmy propadly „jen“ o 45 miliard. Výdaje přitom narůstaly meziročně o 186,7 miliardy. Předpoklady stojící za záměrem půlbilionového schodku se tedy koncem třetího čtvrtletí míjely s realitou o takřka 230 miliard. Leccos z toho lze ještě „dohnat“ v posledním letošním kvartále, avšak toto „dohánění“ už bude v řádu spíše desítek než stovek miliard, takže deficit na letošní rok vykáže nejvýše úroveň zmíněných 350 miliard korun.  

Jedním z důvodů je to, že vláda i přes citelné navýšení investičních výdajů, zejména infrastrukturních, nedostává zcela svému jarnímu záměru se z koronavirové krize mohutně proinvestovat.   

Pro příští rok ministerstvo financí nově navrhuje schodek ve výši 320 miliard. Schodek 320 miliard však stále představuje spíše optimistický odhad hospodaření státního rozpočtu v příštím roce. Je ovšem pravda, že v cifře 320 nejsou zahrnuty dopady možného zrušení superhrubé mzdy. Pokud by byly započítány, deficit může činit až zhruba 400 miliard korun. Stále tak nelze vyloučit, že schodek v příštím roce bude vyšší než schodek v roce letošním.

Znepokojující je také to, že ministerstvo financí při návrhu schodku v roce 2021 ve výši 320 miliard staví na poměrně optimistickém – optimističtějším než centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce.  

Ministerstvo financí podle své aktuální prognózy počítá s letošním propadem ekonomiky ČR o 6,6 procenta. Česká národní banka pak prognózuje pokles o 8,2 procenta. Pro příští rok pak ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky, a to o 3,9 procenta. ČNB je opět pesimističtější než ministerstvo, neboť pro rok 2021 prognózuje růst jen 3,5 procenta.     

Nelze tedy rozhodně vyloučit, že ministerstvo financí bude muset svůj odhad zejména letošního výkonu tuzemské ekonomiky přehodnotit směrem dolů. To by pochopitelně umocnilo i tlak na veřejné finance.   

Pro rok 2021 pak Česká národní banka počítá s deficitem celkových veřejných rozpočtů v objemu 249 miliard. Trh prognózuje schodek nepatrně vyšší, zhruba 255 miliard. Tyto odhady nezahrnují dopad zrušení superhrubé mzdy.   

Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady by tento výpadek ze zrušení superhrubé mzdy odpovídal 92 miliardám. Dodatečné inkaso DPH a spotřebních daní, které by zajistilo zrušení superhrubé mzdy, by podle ministerstva financí činilo patnáct miliard korun. Takže v čistém vyjádření představuje výpadek ze zrušení superhrubé mzdy nějakých 77 miliard korun.   

Sečteno, podtrženo realističtější je počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun.   

Ovšem na státní rozpočet budou případně připadat dvě třetiny výpadku ze zrušení superhrubé mzdy, tedy zhruba 51 miliard. Zbytek výpadku, zhruba 26 miliard korun, připadne na rozpočty místních samospráv. Těchto 26 miliard výpadku by způsobilo, že hospodaření místních samospráv by se v příštím roce „přetočilo“ z nyní vyhlíženého mírného přebytku do schodku. Vzhledem k tomu, že v případě zdravotních pojišťoven lze v příštím roce očekávat přibližně vyrovnané hospodaření, deficit státního rozpočtu se v roce 2021 bude v takovém případě pohybovat kolem úrovně 380 miliard.  

Pokud navíc výkon ekonomiky bude horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či ČNB, může být ministerstvo nakonec nuceno pracovat se schodkem státního rozpočtu v roce 2021 až kolem zmíněné částky 400 miliard korun.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. 

Národní ekonomická rada vlády (NERV) 

Hlavní ekonom, Trinity Bank