01.10.2020 Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2019 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
Kód: | 050062-20 |
Periodicita: | Pololetní |
Název produktu: | Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí |
Poznámka: | |
Anotace: | |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | petr.musil@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | Jiný |
Datum vydání: | 01.04.2020, 22.04.2020, 01.10.2020, 22.10.2020 |
Rok: | 2020 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,3 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Oproti prvním notifikacím poklesl přebytek o 0,1 mld. Kč. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,21 % HDP, při meziročním poklesu o 1,85 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci druhých notifikací v roce 2020.
Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2019 bylo revidováno oproti prvním notifikacím o 0,1 mld. Kč. Na revizi salda se podílely zejména aktualizované údaje o daních (+2,0 mld.) a výdajích na projekty neproplacené z EU fondů (-1,1 mld. Kč). K revizi přebytku dále přispěly aktuální údaje z ročních statistických zjišťování u vládních institucí (-1,1 mld. Kč). V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů byly revidovány údaje i za roky 2016 až 2018, přičemž změna maastrichtských konvergenčních kritérií je způsobena zejména revizí nominálního hrubého domácího produktu.
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2016-2019
|
Jednotka |
||||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
34 143 |
76 733 |
49 382 |
15 267 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
1 754 737 |
1 749 677 |
1 734 602 |
1 738 453 |
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny |
mil. Kč |
4 796 873 |
5 110 743 |
5 410 813 |
5 754 711 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
0,71 |
1,50 |
0,91 |
0,27 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
36,58 |
34,24 |
32,06 |
30,21 |
Dle revidovaných údajů vzrostly celkové příjmy sektoru vládních institucí v roce 2019 meziročně o 6,4 %, což představovalo absolutní nárůst o 144,0 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů s výjimkou důchodů z vlastnictví, které klesly o 2,6 mld. Kč (-7,4 %). Nejvíce vzrostly příjmy ze sociálních příspěvků (+61,2 mld., resp. 7,3 %), daní z výroby a dovozu (+41,2 mld., resp. 6,4 %), a důchodových daní (+26,2 mld., resp. 5,7 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 8,1 %, resp. 178,1 mld. Kč. Nejvíce vzrostly sociální dávky (+66,4 mld., resp. 8,1 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+54,9 mld., resp. 10,5 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+30,7 mld., resp. 13,4 %).
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2019 dosáhla úrovně 30,21 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 1,85 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl pouze rostoucí nominální HDP (1,92 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 3,9 mld. Kč. Dluh na konci roku 2019 dosáhl 1 738,5 mld. Kč, z čehož 91,8 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 41,8 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 34,4 mld. Kč. Objem přijatých vkladů klesl o 3,5 mld. Kč na 5,1 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 30. září 2020 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.:734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 22. 10. 2020
- rok 2020 | 2019 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu) | 2019 (První notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2019 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
- rok 2019 | 2018 | 2018 | 2018 | 2018
- rok 2018 | 2017 | 2017 | 2017 | 2017
- rok 2017 | 2016 | 2016 | 2016 | 2016
- rok 2016 | 2015 | 2015 | 2015 | 2015
- rok 2015 | 2014 | 2014 | 2014 | 2014
Zveřejněno dne: 01.10.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
1. 10. 2020
Saldo hospodaření skončilo v přebytku
Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí – 2019
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za
rok 2019 přebytkem ve výši
15,3 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Oproti
prvním notifikacím poklesl přebytek o 0,1 mld. Kč. Výše zadlužení sektoru
dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,21 % HDP, při meziročním poklesu o 1,85
procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění
maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi
v rámci druhých notifikací v roce 2020.
Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2019 bylo revidováno oproti prvním notifikacím o 0,1 mld. Kč. Na revizi salda se podílely zejména aktualizované údaje o daních (+2,0 mld.) a výdajích na projekty neproplacené z EU fondů (-1,1 mld. Kč). K revizi přebytku dále přispěly aktuální údaje z ročních statistických zjišťování u vládních institucí (-1,1 mld. Kč). V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů byly revidovány údaje i za roky 2016 až 2018, přičemž změna maastrichtských konvergenčních kritérií je způsobena zejména revizí nominálního hrubého domácího produktu.
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2016-2019
|
Jednotka |
||||
2016 | |||||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
34 143 |
76 733 |
49 382 |
15 267 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
1 754 737 |
1 749 677 |
1 734 602 |
1 738 453 |
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny |
mil. Kč |
4 796 873 |
5 110 743 |
5 410 813 |
5 754 711 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
0,71 |
1,50 |
0,91 |
0,27 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
36,58 |
34,24 |
32,06 |
30,21 |
Dle revidovaných údajů vzrostly celkové příjmy sektoru vládních institucí v roce 2019 meziročně o 6,4 %, což představovalo absolutní nárůst o 144,0 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů s výjimkou důchodů z vlastnictví, které klesly o 2,6 mld. Kč (-7,4 %). Nejvíce vzrostly příjmy ze sociálních příspěvků (+61,2 mld., resp. 7,3 %), daní z výroby a dovozu (+41,2 mld., resp. 6,4 %), a důchodových daní (+26,2 mld., resp. 5,7 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 8,1 %, resp. 178,1 mld. Kč. Nejvíce vzrostly sociální dávky (+66,4 mld., resp. 8,1 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+54,9 mld., resp. 10,5 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+30,7 mld., resp. 13,4 %).
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2019 dosáhla úrovně 30,21 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 1,85 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl pouze rostoucí nominální HDP (1,92 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 3,9 mld. Kč. Dluh na konci roku 2019 dosáhl 1 738,5 mld. Kč, z čehož 91,8 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 41,8 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 34,4 mld. Kč. Objem přijatých vkladů klesl o 3,5 mld. Kč na 5,1 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 30. září 2020 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.:734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
|
Termín zveřejnění další RI: |
22. 10. 2020 |
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 28.12.2024
Natural 95 35.73 Kč | Nafta 34.85 Kč |
Prezentace
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
John J. Hardy, Saxo Bank
Šokující předpověď - Nvidia dosáhne dvojnásobku hodnoty Applu
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Mgr. Timur Barotov, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
?