ČNB zhodnotí měnové podmínky jako dostatečně uvolněné (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data z amerického trhu nemovitostí po raketových růstech z minulých měsíců čeká stabilizace. I tak ale dále porostou. Zlepšení vykáží i zářijové evropské indikátory PMI, spotřebitelská důvěra i německý IFO index. Česká národní banka na svém středečním zasedání zhodnotí měnové podmínky jako dostatečně uvolněné a ponechá úrokové sazby beze změny. V případě potřeby by spíše než ke snížení úrokových sazeb podle našeho názoru sáhla k zavedení kurzového závazku. To ale není na pořadu dne. Z geopolitiky přitáhne pozornost zasedání Evropské rady, výsledky regionálních voleb v Itálii a nekončící sága jménem Brexit.

Indikátory důvěry v eurozóně vykáží další zlepšení

Ve Spojených státech budou zveřejněny zářijové prodeje stávajících nemovitostí a nových domů. Historicky nízké úrokové sazby i snaha dohnat odložené nákupy pravděpodobně povedou k dalšímu růstu těchto ukazatelů, ale pomalejším tempem než tomu bylo v minulých měsících. Stabilizovat se zřejmě budou i srpnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Indikátory důvěry v eurozóně by měly ukázat na další zlepšování nálady. Zářijový kompozitní PMI index by si ve srovnání s minulým měsícem měl polepšit o dvě desetiny, zpracovatelský o čtyři. Nad 50ti bodovou hranicí by se měl ukazatel držet i ve zbytku letošního roku. V  příštím roce na něho ale zřejmě dolehnou sekundární efekty pandemické krize, tedy růst nezaměstnanosti a bankroty firem. Mírně zlepšit by se měla zlepšit i spotřebitelská důvěra v eurozóně. Historického průměru na úrovni -11 pb. ale zatím ještě nedosáhne. Na svůj historický průměr se v září zřejmě nedostane ani německý IFO index. Přestože očekáváme jeho další růst, zůstává stále 5 pb. za svým historickým průměrem.

Zveřejněná data by alespoň zkraje týdne měla vyznívat spíše ve prospěch eura. Otázka ale je, jak kartami zamíchá geopolitika. Britská horní komora parlamentu by měla začít diskutovat kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu, který je v rozporu s loni schválenou smlouvou o britském vystoupení z EU. Geopolitické otázky a brexit bude na svém dvoudenním zasedání řešit i Evropská rada. Stabilitu italské vlády pak otestují výsledky komunálních voleb a druhé kolo referenda o snížení počtu poslanců z 630 na 400 a senátorů z 315 na 200. Důvodů, které by tedy euro mohly poslat na slabší úrovně, se může nalézt více než dost.

K jednacímu stolu, tentokrát netradičně ve středu, zasedne Česká národní banka. Ta bude měnové podmínky pravděpodobně i nadále považovat za dostatečně uvolněné. HDP i měsíční data ukazují na mírně rychlejší ekonomické oživení, než s jakým ČNB počítala. Inflace se sice stále drží na vyšších hodnotách, ale zpomaluje a vyvíjí se v souladu s poslední prognózou ČNB.  Rizika daná pandemií COVID-19 zůstávají nicméně vysoká a ČNB by to měla reflektovat. V případě potřeby by měnové podmínky pravděpodobně uvolnila prostřednictvím měnového kurzu. To ale v současné době není na pořadu dne. Stabilitu úrokových sazeb očekáváme až do začátku roku 2022. Více jsme se ČNB věnovali zde: https://bit.ly/2EcQ8B7.

Regionální měny neměly svůj týden

Regionálním měnám se minulý týden nedařilo. Česká koruna ztratila 0,7 % a v pátek v odpoledních hodinách se obchodovala za 26,73 CZK/EUR. V průběhu týdne se propadla dokonce až na 26,85 CZK/EUR, což byla nejslabší úroveň od konce května. Koruně nesvědčil pokles domácích tržních úrokových sazeb, nízká likvidita i nepříznivý vývoj epidemiologické situace. S vyšší likviditou by se ale kurz měl podle nás vrátit na silnější úrovně. Současné hodnoty tak považujeme za příležitost pro zajištění slabších úrovní koruny.

Nejvíce z celého regionu ztrácel tento týden maďarský forint. Propadl o celé jedno procento a posunul se na nejslabší hodnotu za posledního půl roku (360,84 HUF/EUR). Nejlépe, ač také s drobnou ztrátou (-0,2 %), dopadl polský zlotý. Ten uzavřel týden na úrovni 4,46 PLN/EUR. Z dat byla v závěru týdne zveřejněna polská průmyslová produkce, která zaostala za tržními očekáváními a o 5,8 % m/m propadla. Po sezónním očištění ale stále ještě o solidních 1,8 % m/m rostla, což naznačuje, že sektoru se daří s koronavirovou krizí vyrovnávat úspěšně.

Společná evropská měna zahájila minulý týden na úrovni 1,185 USD/EUR. Po zasedání americké centrální banky, které si investoři vyložili jako holubičí, začala ztrácet a poklesla na 1,175 USD/EUR. V závěru týdne ale ztráty umazala a ve srovnání s pondělními hodnotami skončila beze změny.