Češi se připravují na druhou vlnu koronaviru, skupují notebooky. V rámci EU tak upevní svoji nadprůměrnou pozici v mobilním přístupu na internet

Obchody s elektronikou hlásí citelně zvýšení zájem Čechů o nákup notebooků, podobných zařízení či příslušenství typu webkamer nebo mikrofonů. Tuto nákupní horečku nyní stupňuje obava ze závažného průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. A očekávání toho, že i podzim, podobně jaro, stráví prací mimo kancelář.

Koronavirus ale letos jen uspíšil trend, který byl v ČR poměrně výrazný již před pandemií, totiž v loňském nebo předloňském roce.

Čeští zaměstnavatelé totiž již v roce 2018 nebo 2019 byli ke svým zaměstnancům poměrně velkorysí. Nešetřili benefity v podobě pracovního mobilu, tabletu nebo notebooku, tedy zařízeními, jež umožňují mobilní přístup na internet.

V loňském roce je podle údajů Eurostatu poskytovalo svým pracovníkům hned 83 procent tuzemských firem a podniků s deseti a více zaměstnanci. To je jedno z nejvyšších čísel v celé EU. Průměr za EU totiž činí 68 procent.

Největší podíl zaměstnavatelů, kteří zmíněné benefity poskytují, vykazují skandinávské země Finsko (96 procent), Dánsko (92) a Švédsko (87). Následují Chorvatsko a Litva (shodně 86 procent) a na šesté příčce pomyslného žebříčku je tedy už Česko. Zajímavý je rozdíl proti Slovensku, kde zaměstnance mobilním zařízením vybavuje pouze 62 procent tamních zaměstnavatelů, tedy o zhruba dvacet procentních bodů méně než v ČR. Nejméně velkorysí jsou vůči svým zaměstnancům v EU v Bulharsku (46), Řecku (56) a Rumunsku (58).

V případě benefitu typu mobilního zařízení nemusí jít vždy jen o velkorysost zaměstnavatele, ale také o touhu mít zaměstnance lépe pod kontrolou. Každopádně z hlediska ekonomiky jako celku je větší rozšíření pracovních mobilních zařízení přínosné, neboť zvyšuje efektivitu a produktivitu práce. Z tohoto hlediska je tedy umístění Česka třeba vnímat jako jednoznačně pozitivní, a zvláště po přihlédnutí k tomu, že česká ekonomika je prakticky nejprůmyslovější v celé EU. Přitom v průmyslu, například ve směnném provozu v průmyslovém závodě, lze mnohdy předpokládat menší potřebu mobilní komunikace než třeba v segmentu služeb.

Zaměstnavatelé v ČR se rozšiřováním nabídky benefitů snažili oslovit potenciální zaměstnance a udržet si ty stávající zvláště v posledních letech, kdy byla situace na tuzemském trhu práce vysoce napjatá, takže zaměstnavatelé si museli vhodné zaměstnance předcházet. Po letošním úderu koronaviru se tento přístup tuzemských zaměstnavatelů jeví jako ještě prozíravější, protože nyní je snazší přejít na režim práce mimo kancelář.

Mobilní internet se tím pádem zabydluje v Česku obzvláště rychle. Tento poznatek podporují zase jiná čísla Eurostatu. Podle nich Česko v loňském roce poprvé v historii dohnalo průměr EU, co se týče podílu obyvatel, kteří využívají zařízení k mobilnímu přístupu na internet typu notebooku. Loni takové zařízení využívalo 73 procent Čechů, což přesně odpovídalo průměru EU. Ještě třeba v roce 2015 přitom Česko v mobilním přístupu na internet za EU poměrně výrazně zaostávalo. Tehdy takový přístup využívalo v ČR jen 45 procent obyvatel, zatímco průměr za EU činil 54 procent (po zahrnutí Británie, která tehdy ještě byla součástí EU, pak dokonce 57 procent).

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank