Mezinárodní obchod v souvislosti s koronavirem – přehled opatření (17.9.2020)

Z hlediska znovuotevření belgických hranic od pondělí 15. června nejsou požadovány žádné speciální dokumenty pro přeshraniční přepravu zboží. Více informací zde.

Bez omezení

U řidičů nákladní dopravy je požadováno, aby jim zaměstnavatelé poskytli dezinfekci na ruce, roušku a jednorázové rukavice. Při nakládce a vykládce je požadováno, aby řidiči respektovali základní hygienická pravidla, dodržovali sociální vzdálenost 1,5 m a omezili kontakt s dalšími osobami. Je podporováno, aby veškerá správa a administrativa byla řešena v co nejvíce případech digitální formou.

Více informací zde.

Belgická federální vláda a regionální vlády vydávají množství ekonomických opatření s cílem pomoci podnikům, OSVČ, dočasně nezaměstnaným osobám a všem občanům k překonání krize, která byla způsobena pandemií COVID-19. Souhrn těchto ekonomických opatření naleznete v článku ekonomické diplomatky z Velvyslanectví ČR v Bruselu zde.

Informace o aktuálních ekonomických opatřeních přijatých federální vládou a regionálními vládami lze sledovat na webových stránkách federální, vlámské, valonské a bruselské vlády.

Zdravotnictví: Lékařský materiál všeho druhu.

ICT: Technologie pro státní správu a školství (online výuka)

Strojírenství: Dopravní strojírenství – jízdní kola.

Belgická národní banka (BNB) očekává, že poté, co ekonomická aktivita poklesla v prvních dvou čtvrtletích o 3,5 % a 12,1 %, vzroste belgický HDP ve třetím čtvrtletí roku 2020 o 8 %. Předpokládá se, že po prudkém poklesu v první polovině letošního roku dojde k výraznému nárůstu investic a zejména ke zvýšení spotřeby. Belgická hospodářská aktivita by měla být oživena i z důvodu méně přísných omezujících opatření nastolených v Belgii. Podíl čistého vývozu k růstu HDP bude pravděpodobně téměř neutrální.

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem nejsou. V souvislosti se spekulacemi, že importované potraviny mohou být za určitých okolností přenašečem viru, se ale mohou ze strany čínských úřadů objevit požadavky na kontroly výrobců zemědělského a potravinářského zboží (viz dále v kapitole „hygienická opatření při přepravě zboží“).

Čínský export zdravotnických a ochranných prostředků jako jsou ústenky, roušky, respirátory, plicní ventilátory, testovací sady a teploměry byl na čínské straně významně zpřísněn v?průběhu dubna.  

V?současné době platí, že základem pro povolení k?exportu je buď 1) zařazení na seznam v?Číně registrovaných/certifikovaných výrobců, který vede Národní správa léčiv a zdravotnických výrobků ČLR (NMPA), nebo 2) uznání čínskými orgány, že místní výrobce má zahraniční certifikaci (např. CE). Seznam těchto firem potvrzuje čínské Ministerstvo obchodu (MOFCOM) a vydává jej Čínská obchodní komora pro import a export léčiv a zdravotnických produktů (CCMPHIE). Jsou dva seznamy firem s?uznanými zahraničními certifikacemi: výrobci produktů pro zdravotnické účely a výrobci obličejových masek, které jsou určené pro nelékařské použití.  

Výrobci/dodavatelé, kteří nejsou uvedení na výše uvedených seznamech, nemohou příslušnou produkci exportovat. Na poskytnutí všech nezbytných certifikátů, resp. potvrzení, že firma je zařazena na jeden z?výše uvedených seznamů schválených exportérů, by měl kupující (importér) před sjednáním obchodu trvat. Seznamy jsou čínskými orgány průběžně aktualizovány. 

Režim cestování a pohybu osob uvnitř Číny je nyní upraven zejména na základě rizikovosti jednotlivých oblastí. I v případě vnitrostátních cest mohou být nařízené povinné testy na nemoc COVID-19 před/po příjezdu, příp. dokonce povinná 14denní karanténa. Rizikovost jednotlivých oblastí a cestovatelů je monitorována mobilními aplikacemi (pro Peking tzv. „Health Kit“), které se bohužel pro každé město liší a často nejsou vzájemně kompatibilní. Mimo oblasti, které jsou označené za rizikové, je městská i meziměstská doprava uvnitř Číny relativně volná. Řadu komplikací v přepravě aktuálně působí rozsáhlé záplavy, které již několik týdnů sužují oblasti jižní, jihovýchodní a centrální Číny. Trvá omezení mezinárodní letecké, lodní a železniční přepravy osob. U přepravy zboží nově podléhají testování na přítomnost koronaviru dovozy potravinářské produkce. Nadále platí, že je velmi obtížné získat letenku k cestě do/z Číny. Nejpřísnější opatření se v tomto ohledu vztahuje na Peking, pro který platí, že všechny příchozí mezinárodní lety musí nejprve přistát v jiných čínských městech, kde cestující prochází zdravotními kontrolami a povinnou karanténou. V platnosti také zůstává rozhodnutí čínských orgánů z téhož data o suspendaci platných víz a pobytových povolení (vydaných do 26. března 2020) s výjimkou držitelů platných povolení k pobytu (zaměstnání, soukromé záležitosti, sloučení rodiny), kteří si od 17. srpna 2020 mohou na čínském velvyslanectví bezplatně požádat o udělení vstupních víz (nevztahuje se na studenty a učitele). Pro zástupce firem se nicméně otevřela komplikovaná, ale teoreticky možná cesta k povolení pro vstup do Číny v tzv. režimu fast-track. V průběhu letních měsíců byla za určitých podmínek možná přeprava oběma směry německými charterovými lety, kterou zprostředkovává Česká obchodní komora v Šanghaji. V případě zájmu o zařazení do případných dalších letů doporučujeme vyplnit registrační formulář.

Nadále platí povinná karanténa pro všechny, kteří přijíždějí ze zahraničí, ať již jde o čínské občany nebo cizince. Dne 10. 4. vydala Národní imigrační agentura (NIA) pokyny pro cizince s řadou ustanovení týkajících se pobytu v Číně během epidemie.

Více aktuálních informací o režimu vstupu do/z Číny lze nalézt na stránce Velvyslanectví České Republiky v Pekingu.

Vzhledem k časté aktualizaci platných opatření doporučujeme sledovat stránky Velvyslanectví České Republiky v Pekingu a také stránky Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze.

Obavy z šíření nákazy v ČLR stále přetrvávají. Opatření jsou v současné době zaměřena zejména na zamezení zavléknutí nákazy ze zahraničí, příp. na izolaci a eliminaci případných nově objevených lokálních ohnisek nákazy.Zdravotně-bezpečnostní opatření v oblastech, které jsou označené za bezrizikové, se postupně uvolňují. Nošení roušek je stále běžné, avšak povinnost jejich použití platí již pouze na vybraných místech. Nadále jsou při vchodu do veřejných míst běžná měření tělesné teploty.

V zásadě nejsou zavedena omezující hygienická opatření pro přepravu zboží. V důsledku spekulací, že možnou příčinou překvapivého propuknutí nákazy na pekingském tržišti Xinfadi v červnu mohly být údajně čerstvé potraviny dovezené ze zahraničí, vydaly čínské úřady pokyn posílit kontrolu a dozor nad importovanými potravinami. Je nutné tímto počítat se zpřísněnými kontrolami a testováním na přítomnost koronaviru zejména importovaných mořských plodů, ryb, masa, ale také mražených brambor, bobulovitých plodin či kožešin. Kontroly a omezení se týkají především čerstvých výrobků, které jsou do Číny přepravované v mražené či chlazené podobě letecky (např. jogurty, řezané květiny apod.). Prodlužuje se tak doba nutná ve výkonu celních procedur, což přináší dodatečné náklady pro zadavatele přepravy nákladu. Objevují se také požadavky čínských úřadů na ad hoc videoinspekce v evropských výrobních závodech ve velmi krátkých termínech. Producenti potravin, kteří exportují do Číny, musí striktně dodržovat  “COVID-19 and Food Safety: Guidance for Food Businesses: interim guidance”, které 7. dubna 2020 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Od dubna platí přísné podmínky pro posádky mezinárodních nákladních letů. Orgány v místě přistání mohou požadovat testování posádek, zakázat opuštění letadla nebo naopak přikázat shromáždění posádek na určeném místě po určitý čas, aby se zamezilo jejich kontaktu s okolím.

Vláda ČLR v období únor – duben uvolňovala fiskální i monetární politiku. První fiskální „balíček“ se zaměřoval na posílení prevence a kontrolu šíření epidemie. Další balíčky, které následovaly rychle po sobě (únor-březen), cílily na snížení daňového zatížení a povinných odvodů zaměstnavatelů. V poslední fázi přišla podpora exportérů. V květnu vláda oznámila, že dosavadní politika  snižování daní z přidané hodnoty a také sociálních odvodů ze strany malých firem byla prodloužena do konce roku 2020. Důležitou součástí jsou rozpočtové převody lokálním vládám, které budou určeny zejména na podporu zaměstnanosti. Její udržení je hlavní prioritou vlády v tomto roce. Celková hodnota stimulačního balíčku by v roce 2020 měla podle dosáhnout cca 4 – 4,5 % HDP a je podle očekávání relativně nízká. V porovnání s krizí v letech 2008-2010 v procentním vyjádření vůči celkovému objemu HDP je přibližně třetinová.

Centrální vláda předpokládá investice směrovat do budování „nové infrastruktury“ typu 5G sítí, dobíjecích stanic pro elektromobilitu, datových center apod., tedy v souladu s naplňováním strategie Made in China 2025. Regionální vlády naopak do tradiční, zejména dopravní, infrastruktury.Banky získávají státní podporu umožňující odložení úvěrových splátek klientům (do března r. 2021), navýšení prostředků i zavedení preferenčních úrokových měr určených pro financování zejména malých a středních podniků. Velké komerční banky mají úkol zvýšit financování mikro a malých společností o 40 %.Na přelomu března a dubna začala být domácí poptávka stimulována i municipalitami, jelikož hodně lidí mělo stále obavu z pohybu v místech s větší koncentrací osob. Ve více jak 50 městech financovaly samosprávy speciální spotřebitelské vouchery.

ICT: Technologie pro online nákupy, vzdělání, sport a kulturu.

Zábava a volný čas: Hudební nástroje, videohry apod.

Potravinářský průmysl: Stravování a výživa v oblasti zdravého životního stylu.

Meziroční pokles HDP za první čtvrtletí r. 2020 byl ve výši 6,8 % HDP a naplnil očekávání analytiků. V druhém čtvrtletí se již čínská ekonomika vrátila k meziročnímu růstu HDP ve výši 3,2 %. Aktuální odhady naznačují, že díky stimulačnímu balíčku se může podařit udržet ekonomiku v roce 2020 v růstovém pásmu a to ve výši cca 1 %. V r. 2019 zaznamenala čínská ekonomika meziroční růst 6,1 % a pro letošní rok byl, před vypuknutím pandemie nemoci COVID-19, predikován růst o cca 5,9 %.

Domácí poptávka byla do poloviny března omezena přísnými zdravotně-bezpečnostními opatřeními. Poté zhoršující se ekonomickou situací a vývojem na trhu práce (růst nezaměstnanosti), a tím poklesem kupní síly. Pro rozsáhlou výrobní základnu země je důležitý export. Díky situaci ve světě panují obavy z dopadů snížené poptávky. V prvním čtvrtletí vykázaly čínské exporty meziroční pokles 11,4 %, importy se snížily o 0,7 % v domácí měně (RMB). Čínská vláda vnímá rizika na mezinárodních trzích a ve světle současné situace bude ještě více než doposud usilovat o zvýšení role domácí spotřeby jakožto tahouna ekonomiky. Ta aktuálně tvoří světově podprůměrných cca 53 % HDP.

Vzhledem k situaci ve světě a pokračujícím omezením mezinárodní osobní letecké přepravy ze strany čínských orgánů, budou zahraniční cesty čínských turistů dramaticky nižší. Cestovatelé si mohou nemožnost vycestovat kompenzovat domácím turismem, ale v důsledku pokračujících nejistot a obav spotřebitelů lze minimálně pro letošek i zde očekávat velký propad.

Nejsou.

Řidiči nákladních vozidel přepravující zboží musí počítat s namátkovými hraničními kontrolami, kde jsou povinni předložit pouze běžně požadované přepravní doklady, jimiž prokážou účel své cesty do Dánska/přes Dánsko. Bez prokázání oprávněného důvodu vstupu nebude cizinec na území Dánska vpuštěn.

Otevřené jsou tři silniční přechody z celkových třinácti: Sad v západní části jižního Jutska a přechody Krusa a Froslev ve východní části jižního Jutska, kde je podle zkušeností policie nejsilnější provoz z hlediska nákladní dopravy. Řidičům je doporučován zejména dálniční přechod u města Froslev, kde byl pro nákladní dopravu vyhrazen jeden pruh a nákladní automobily tam mohou projíždět přes hranici plynule oběma směry.

Trajektová přeprava na hranici mezi Německem a Dánskem (trasy Puttgarden-Rodby a Rostock-Gedser) a mezi Dánskem a Švédskem (Helsingor-Helsingborg, Grena-Halmstad a Frederikshavn-Göteborg) není pro nákladní dopravu omezena, mohou se ale vyskytnout dočasné změny v plavebních plánech či zpoždění. Přepravní společnosti nicméně apelují na firmy, aby nevysílaly řidiče, kteří navštívili země, na něž se vztahuje karanténa (ta v DK není povinná), a existuje tudíž vyšší riziko přenosu nákazy. Trajekt na trase Kodaň-Oslo funguje pro nákladní přepravu s dílčími omezeními. Řidiči musí při příjezdu do terminálu vyplnit prohlášení o nákladu a o zdravotním stavu.

Nejsou.

1) Balíček opatření dánské vlády na pomoc ekonomice v celkové hodnotě téměř 400 mld. DKK (cca 1,45 bilionu CZK)

2) Odložení plateb daní velkých firem i malých a středních podniků o čtyři měsíce (týká se DPH, daně z příjmu i příspěvku na podporu pracovního trhu) s cílem zajistit jim dostatek likvidity.

3) Kompenzace ušlého příjmu OSVČ a malých firem a finanční podpora na pokrytí až 80 % fixních nákladů malých firem (do 10 zaměstnanců), respektive 100 % fixních nákladů u těch firem, které musely být v rámci přijatých opatření uzavřeny.

4) Kompenzace ve výši 75-90 % mzdy za ty zaměstnance, kteří museli být odesláni domů v důsledku ekonomického propadu firmy, způsobeného epidemií koronaviru. Zbývající část mzdy musí být uhrazena zaměstnavatelem. Možnost zkrácení pracovních úvazků.

5) Uvolnění proticyklické kapitálové rezervy na podporu finančního systému ve výši 200 mld. DKK (cca 700 mld. CZK). Série opatření, jež mají bankám v blízké budoucnosti zabránit ve výrazném zpřísňování úvěrových podmínek. Zavedení dvou systémů, jež bankám poskytují záruky do výše 70 % úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům s provozní ztrátou více než 50 % (státní záruka pro malé a střední podniky) nebo s poklesem obratu ve výši 50 % (tržní systém záruk pro velké společnosti).

6) Podpora exportu:  10 mld. DKK na zřízení státního fondu na pomoc dánským exportním společnostem,500 mil. DKK na exportní balíček a 15 mil. DKK na posílení pracovní skupiny pro export a vytváření pracovních míst.

7) Podpora spotřeby: balíček opatření, zahrnující prodloužení podpory OSVČ, nezaměstnaným, osobám s nízkými příjmy, vyplacení zmrazených finančních prostředků na dovolené, jednorázový příspěvek osobám pobírajícím sociální dávky atd.

Zdravotnictví: Zdravotnický materiál a ochranné pomůcky pro zdravotnický personál v „první linii“: ochranné oděvy, respirátory třídy FFP3, ochranné štíty.

Automobilový průmysl: Elektromobily (ale nikoliv hybridy či plug-in hybridy), elektrobusy.

Dle poradního orgánu vlády Dánské ekonomické rady bude 2020 HDP klesat:

Scénář optimistický – otevírání ekonomiky po Velikonocích:  -3,5 %

Scénář pesimistický – návrat epidemie na podzim ve druhé vlně:  -5,5 %

Dle Dánské národní banky:

Mírný scénář – rychlé otevření ekonomiky po Velikonocích: 2020 -3 %, 2021 v normálu

Střední scénář – postupné otevírání ekonomiky po Velikonocích: 2020 -5 %, následky i v 2021

Tvrdý scénář – otevírání ekonomiky až od června: 2020 -10 %

Příjezd do?Francie z?většiny států Evropské unie včetně Česka je od?15.?6.?2020 bez omezení a?bez potřeby dokumentů. 

Uvnitř budov včetně restaurací (kromě konzumace u?stolu) je předepsáno nošení roušky. Dle aktuální situace je na?některých místech (například v?některých ulicích měst) vyhlašováno nošení roušky i?venku. 

Výjimky z?jízd kamionů o víkendech a svátcích jsou v závislosti na ročním období, úseků pozemních komunikací a směru dopravy od?16?hod. v?pátek nebo den před svátkem do?10?hod. v?pondělí nebo den po svátku. Podrobně jsou uvedeny ve vyhlášce zde.

Bez omezení

U řidičů mezinárodní nákladní dopravy je požadováno dodržování všeobecných doporučení osobní hygieny a odstupu v kontaktu minimálně 1 metr. Řidiči musejí být vybaveni dezinfekčním gelem nebo nádobou s vodou a mýdlem nebo dezinfekčními ubrousky ve vozidle.

1) Firmy mohou žádat:

• o odklad splátek daní a odvodů na sociální zabezpečení, zrychlené vrácení kreditu z daňových odpočtů a ve výjimečných případech o slevu na daních a poplatcích, pokud se zaváží nevyplácet v roce 2020 dividendy a nakupovat akcie
• u centrální banky o konzultaci a zprostředkování odkladu splátek bankovních úvěrů u komerčních bank
• u komerčních bank o úvěr se státní garancí do výše tří měsíčních tržeb nebo dvouletého objemu mezd u inovačních podniků nebo těch založených po 1.1.2019, splatný do 5 let s ročním odkladem splátek, pokud se zavážou nevyplácet v roce 2020 dividendy a nakupovat akcie
• u Ministerstva práce o podporu v částečné nezaměstnanosti ve výši 70 % hrubé mzdy (100 % u minimálních a nižších mezd) až do výše 6.927,- euro měsíčně pro zaměstnance nepracující v důsledku karantény

2) OSVČ a firmy do 10 zaměstnanců mohou žádat:

• o smírný odklad plateb poplatků za vodu, plyn a elektřinu u jejich dodavatelů
• o odklad plateb nájemného na základě výzvy hlavních asociací pronajímatelů
• o příspěvek až 1.500,- euro z Fondu solidarity (dotovaného státem, místními samosprávami a dobrovolně velkými společnostmi), pokud mají roční obrat pod 1 mil. euro, zdanitelný zisk pod 60 tis. euro a ztrátu tržeb kvůli karanténě minimálně o 50 %, ve výjimečných případech až do výše 5.000,- euro při bezprostředně hrozícím bankrotu, pokud mají minimálně jednoho zaměstnance

Zdravotnictví: Zdravotnický a laboratorní materiál jako jsou roušky, respirátory, plastové štíty, ochranné obleky, plicní ventilátory.

ICT: Části informační a komunikační techniky, softwarové inženýrství

Kvůli koronavirové krizi připravuje vláda návrh již třetí úpravy letošního rozpočtu. Oproti minulé úpravě, která byla spojena s předpovědí poklesu letošního HDP o?8?%, se nyní pokles HDP odhaduje již na?11?%. U spotřeby domácností se předpovídá pokles o?10?% a u investic o?19?%. Očekávaný letošní rozpočtový deficit pak představuje již 11,4?% hodnoty HDP (oproti 3,0?% za?rok 2019) a podíl veřejného dluhu na HDP ke konci roku 120,9?% (oproti 98,1?% ke?konci roku 2019). 

Přeshraniční pohyb zboží do Itálie a mezi italskými regiony je bez omezení. Platí obecná hygienická opatření: vzájemný odstup minimálně 1 metr a více (liší se dle regionů), pravidelná hygiena rukou, povinné použití roušky v uzavřených prostorách. Porušení je pokutováno. Veřejnost má k dispozici nepřetržitou informační linku na čísle 1500.

Jsou povoleny všechny cesty z následujících zemí, a to bez pobytu v karanténě a z jakéhokoliv důvodu:

členské státy EU (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko );

Po příjezdu z Bulharska a Rumunska je však nařízena karanténa.

státy Schengenské dohody (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko);

Spojené království Velké Británie a Severního Irska;

Andorra, Monacké knížectví;

Republika San Marino a Městský stát Vatikán.

Jsou otevřeny hranice  cestujícím ze třetích zemí: Alžírsko, Austrálie, Kanada, Gruzie, Japonsko, Černá Hora, Maroko, Nový Zéland, Rwanda, Srbsko, Jihokorejská republika, Thajsko, Tunisko, Uruguay. Při příjezdu z třetích zemí se budete muset podrobit14-denní karanténě.

Řidiči nákladních vozidel jsou povinni dodržovat sanitárně bezpečnostní opatření proti šíření viru Covid-19 či omezení, která se mohou lišit podle regionů. Při manipulaci s nákladem v uzavřených prostorách musí používat roušky, je nařízen odstup jednoho metru při komunikaci s dalšími osobami. Do vybavení vozu byly zařazeny gumové rukavice a antibakteriální gel.  Přepravní doklady by měly být v elektronické podobě.

Aktuální informace zde.

Všechny silniční hraniční přechody jsou otevřené.

Negativní test na Covid-19 není vyžadován. Doporučujeme, aby řidiči nákladních vozidel při vjezdu a na území Itálie  používali individuální prostředky ochrany jako roušky, dezinfekční prostředky, rukavice.

Italský ministr průmyslu Roberto Gualtieri informoval ve svém vystoupení 21. 8., že italské hospodářství vykazuje předpoklady pro “extrémně silné zotavení” ve třetím čtvrtletí roku 2020. Sdělil, že hospodářské výsledky roku 2020 by i přes kontrakce způsobené pandemií, nemusely být daleko od těch původně předpokládaných. Přislíbil zásadní daňovou reformu a projekty, které by zemi nezatížily špatnými dluhy. Vláda připravuje rozsáhlé infrastrukturní a zelené projekty pro jejichž financování využije největší část z přidělených 750 mld. z fondu obnovy EU. 

Jako pilíře plánu obnovy byly určeny vysokorychlostní železnice, elektronické platby, širokopásmové připojení pro všechny, energetická reforma, rozvoj zelené ekonomiky, snížení daňového klínu a pobídky pro podniky podporující „inkluzivnější Itálii“. Důraz je kladen na vzdělávání mladých, investice do výzkumu a vývoje, vzdělávání pracovníků a rozvoj manažerů v soukromém sektoru i ve veřejné správě.

Během koronaviru přijala italská vláda několik dekretů na pomoc firmám a občanům v boji proti ekonomické krizi. Poslední z nich byl schválen vládou 7. 8. 2020 a nese název „Dekret srpen“. Zákonný dekret přináší další opatření na omezení dopadů koronaviru na firmy a rodiny, tentokrát v hodnotě 25 mld. Eur. Některá ustanovení byla schválena s tím, že o jejich finální podobě bude dále jednáno. Nejdiskutovanějším bodem bylo prodloužení zákazu výpovědí ze zaměstnání, opatření, které bylo představeno v prvních týdnech koronavirové krize. Zákaz výpovědí byl prodloužen pro firmy, které užívají státní záchranné balíčky. Dekret dále stanovil kalendář pro odložené splácení daní. Platí dosavadní termín 16. září, do kdy je třeba uhradit 50% dlužené částky, ale nově je možné zbylé prostředky uhradit ve 24 splátkách. Pro OSVČ (s výdělkem do 65 000 Eur) ročně byl termín zálohy na daně posunut z listopadu 2020 na duben 2021, pokud prokáží pokles obratu o nejméně 33% v prvním pololetí 2020 oproti roku 2019. Pro sektor cateringu byl zřízen grant 2 500 Eur (pokud byl pokles obratu mezi březnem a červnem minimálně 25%), který je určen na nákup pouze italských výrobků. Dále bylo přiděleno 400 mil. Eur do fondu aktivit historických center, kde došlo během června k propadu o 50% oproti předchozímu roku. Výjimka z placení daní za zábor veřejných prostor a z poplatků za veřejné prostory se pro oblasti zasažené krizí prodlužuje do 31. 12. 2020. Na podporu bezhotovostních plateb bylo určeno 1,75 mld. Eur na částečnou refundaci plateb při bezhotovostních úhradách. Dekret umožňuje obnovení smluv na dobu určitou bez zdůvodnění na dalších 12 měsíců a o 2 měsíce prodlužuje příspěvek v nezaměstnanosti. Sezónní pracovníci v turismu, lázních a zábavním průmyslu dostanou příspěvek 1 000 Eur, sezónní pracovníci v námořním a ve sportovním sektoru dostanou 600 Eur. Další příspěvek 400 Eur je určen pro rodiny ve výjimečně těžké situaci.Program bude financován rozpočtovým schodkem. Ten byl v parlamentu schválen 29. 7. 2020 a navýšil tak plánovaný schodek na 100 mld. Eur.

Snížení plateb v hotovosti od 1.7.2020 na částku 2 000 Eur

Vláda na základě vládního dekretu snižuje výši hotovosti od 1.7.2020 z dosavadních 3 000 Eur na 2 000 Eur.

Níže uvádíme sektory, které doposud byly páteří italského průmyslu a skýtaly příležitosti pro firmy z ČR. Vzhledem k narušení výrobních a dodavatelských řetězců v důsledku pandemie však nelze přesně předvídat, jak rychlý či úspěšný bude návrat k původnímu výkonu v těchto odvětvích.

Nábytek – pro návrat do škol potřebuje Itálie 3 milióny školních lavic pro jednoho žáka, které nahradí dosavadní sezení po dvou. 

Jízdní kola a příslušenství jízdních kol: V rámci koronavirových opatření byly zřízeny bonusy na nákup prostředků individuální dopravy a byla tak vyvolána vlna zájmu o nákup kol

Elektronika a telekomunikační technika: italská vláda v červenci 2020 vyřadila firmu Huawei z tendru na dodávky pro sítě 5G. Otevírá se možnost subdodávek pro firmy z EU, které se budou tendru účastnit.

Automobilový průmysl: Automobilka FCA (Fiat) během následujících let investuje v Itálii 5 mld. Eur. Prostředky budou určeny především na vývoj elektrických vozidel a nové technologie.

Civilní letecký průmysl: Vrtulová letadla či komponenty v oblasti kosmického průmyslu.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Ochranné roušky, masky, rukavice a teploměry. Podle odhadu činí potřeba Itálie kolem 950 mil. ochranných masek a roušek měsíčně. Vyjma masek a roušek bude Itálie měsíčně potřebovat zhruba půl miliardy ochranných rukavic a 2 mil. přístrojů na měření teploty. Vitamínové a potravinové doplňky.

Kovozpracovatelský průmysl: Železo a ocel.

Robotika: Robotizace a mechanizace výroby, technologická řešení pro telemedicínu, např. softwarte a aplikace pro léčbu na dálku, monitoring rizika nakažení a pacientů.

Zemědělský a potravinářský průmysl: Chmel, slad, mléko na výrobu sýrů a mléčných výrobků.

Infrastruktura a stavební průmysl: Italské železnice, kromě průběžné obměny vozového parku u svých vlaků, se soustředí na posílení železničního spojení mezi Apeninským poloostrovem a ostatními částmi Evropy, a to jak v osobní, tak nákladní dopravě. Výstavba či rozšíření nových koridorů mezi italskými přístavy a zeměmi na sever od Alp má za cíl zvětšit objem přepravovaného zboží a zkrátit přepravní vzdálenosti mezi asijskými přístavy a evropskými destinacemi. Rovněž v případě osobní dopravy bude realizována výstavba rychlostního železničního spojení mezi severoitalským Turínem a francouzským Lyonem.

ICT: Vývoj nových řešení a technologií jako např. parkovací senzory a platformy, systémy pro dálkový odečet energií, chytrý odpadový systém, čidla pro měření hluku, teploty, hladiny CO_2, energetické úspory, fungování veřejné správy a komunikační platformy při styku s veřejností

Italská národní banka představila dvě možné verze vývoje. Pro obě je výchozím bodem vývoj pandemie a její útlum, který bude určovat spuštění plného výkonu italského průmyslu. Je představen optimistický scénář vycházející ze současného vývoje, kdy se zdá, že se Itálii podařilo šíření viru zastavit a propad HDP za rok 2020 by představoval 9,2 %, způsobený především poklesem zahraniční poptávky po italském zboží o 13,5 %, propadem exportu o 16 %, propadem příjmů z?turistického ruchu a snížením domácí poptávky. Hlubšímu propadu HDP během pandemie zabránila fiskální opatření zahrnutá v?zákonných dekretech italské vlády, která stimulovala domácí poptávku a posílila HDP o více jak 2 %.   Skeptičtější vývoj nastíněný ve druhé variantě pak hovoří o případném pokračování pandemie, propadu HDP o 13 % a výrazně delší době zotavování hospodářství. Utlumená spotřeba by kopírovala dynamiku HDP a investice firem by se v?roce 2020 snížily o 20 %. 

S ohledem na značný nárůst nákazy spojený s prázdninovým cestováním rozhodla maďarská vláda od 1. 9. dočasně obnovit kontrolu na vnitřních schengenských hranicích a od 1. 9. do 1. 10. platí zákaz vstupu cizích občanů na území Maďarska. Zákaz se však nevztahuje mj. na nákladní dopravu nebo na osoby, které věrohodně prokážou, že cestují s cílem vykonávat obchodní nebo hospodářskou činnost. Rovněž se nevztahuje na vedení a zaměstnance sdružené (společné) firmy na služební cestě (jde např. o dceřiné či přidružené firmy ve vztahu s maďarskou společností „Definice sdružené společnosti (DOC, 84 KB)„. Ti musí při vstupu doložit pozvánku a dokument potvrzující smluvní vztah s maďarskou firmou.

Tranzit zůstává zachován. Cizinec v tranzitu (i Čech) přes Maďarsko musí mít platné doklady pro vstup do schengenského prostoru (Čech platný OP nebo pas), prokázat, že se jedná o tranzit přes Maďarsko do cílové země a musí být možný průjezd ostatními zeměmi na trase. Při vstupu do Maďarska může být provedena zdravotní kontrola a v případě příznaků nákazy nebude cestující na maďarské území vpuštěn. Při tranzitu je nutno dodržet určité podmínky – rychlý průjezd (opustit Maďarsko do 24 hodin), vyhrazené hraniční přechody, trasy a odpočívadla (viz mapa na stránkách maďarské policie) a v určené časové intervaly.    

Vnitřní pozemní schengenské hranice jsou hranice volně průjezdné. V osobní dopravě je od 15. 7. 2020 při tranzitu skrze Maďarsko z výše uvedených zemí nutné používat vyhrazené hraniční přechody a tranzitní koridory (viz mapa na stránkách policie).V nákladní dopravě již nejsou žádná omezení.

Během návštěvy uzavřených prostor (a tedy i při návštěvě benzinové pumpy) je potřeba v Maďarsku nosit roušky.

Maďarské ministerstvo financí se snaží ve spolupráci s Maďarskou národní bankou ekonomice pomoci mj. snížením daňové zátěže a odvodů, moratoriem na splátky již uzavřených půjček a zastropováním úroků na půjčky nové, poskytnutím výhodných úvěrů a garancí či nevratnou hotovostní podporou. Celková pomoc ekonomice by měla dosáhnout až 20% HDP. Finanční prostředky na podporu ekonomiky chce vláda získat kromě zvýšení rozpočtového deficitu i v rámci domácích zdrojů – např.  zavedením nové maloobchodní daně, jednorázovou platbou zálohy daně pro bankovní instituce, snížením finanční podpory politických stran či převedením daně motorových vozidel z příjmu měst a obcí do státního rozpočtu. V obnově ekonomiky zasažené koronavirovou krizí klade Maďarsko velký důraz na udržení zaměstnanosti. Předseda vlády Viktor Orbán sdělil, že v Maďarsku nikdo během koronavirové krize nepřijde o práci a vláda vytvoří tolik míst, kolik jich bude během krize zrušeno. Vláda se snaží podpořit udržení pracovních míst skrze podporu zkrácených pracovních úvazků a platů v R&D sektoru a povzbudit vytváření nových pracovních míst podporou nových investic, nezaměstnaní mohou být zapojeni i do služeb armády či systému tzv. veřejných prací.

ICT: Veškeré technologie smart cities (mnoho obcí plánuje rozvoj chytrých technologií;

Stavebnictví: Aktuálně např. poptávka po dětských hřištích;

Zdravotnictví: Modernizace nemocnic;

Obrana: Přezbrojování maďarské armády;

Energetika: Výstavba dvou bloků na jaderné elektrárně Paks, uvažuje se o možné rekonstrukci velké hnědouhelné elektrárny Mátra či o posílení kapacit plynovodní sítě;

Chemický průmysl: V budoucnu by mělo být realizováno druhé kolo modernizace rafinérií firmy MOL;

Dopravní průmysl: Modernizace vozových parků v rámci veřejné dopravy, buduje se nová dopravní infrastruktura;

Potravinářství: Obecně je zájem o nové výrobky, hlavně v kategorii zdravé výživy nebo konzerv.

Maďarské ministerstvo financí odhaduje propad HDP v roce 2020 okolo 5%, v roce 2021 pak růst o 4,8%. Evropská komise odhaduje propad HDP v roce 2020 na 7%, OECD na 8-10 %. Rozpočtový schodek pro rok 2020 byl před pandemií naplánován na 1%, následně upraven na 3,8%, Co se týče rozpočtu pro rok 2021, předpokládá se schodek 2,9% HDP.

Nejsou

Při přejezdu hranic je nutné doložit:

1) že se jedná o vozidlo kategorie N (např. technickým průkazem);

2) že jde o přepravu realizovanou v souvislosti s podnikáním dopravce, ať již pro cizí nebo vlastní potřebu (např. formou dokladu o nákladu, faktury nebo objednávky);

3) vztah osoby, která řídí vozidlo k dopravci (formou pracovní smlouvy nebo potvrzením pro pracovníky mezinárodní dopravy);

4) výpis z živnostenského rejstříku. Platnost výjimky ze zákazu jízdy v neděli a ve státní svátky pro nákladní vozidla nad 7,5 t je k 31.8.2020 ukončena ve všech spolkových zemích.

Více informací zde.

S účinností od 9. září 2020 označila spolková vláda Prahu za rizikový region. Osoby přijíždějící z Prahy podléhají tedy omezení při vstupu do Německa. Cestovatelů, turistů a pendlerů z ostatních oblastí ČR se opatření netýká. Hranice do Německa zůstávají otevřené, probíhají však namátkové policejní kontroly ve vnitrozemí. Upozorňujeme cestovatele z Prahy, že za porušení jednotlivých zemských karanténních nařízení hrozí vysoké pokuty.

Každý, kdo přijíždí do Německa z Prahy, je povinen se neprodleně odebrat do 14-denní karantény, nebo disponovat negativním výsledkem testu na SARS-CoV 2, který nebyl proveden dříve než 48 hodin před vstupem do Německa. Výsledky testů pořízených v ČR jsou v Německu akceptovány. Atest musí být v německém, či anglickém jazyce. Všem držitelům negativního testu doporučujeme jej po 14 dnů uchovat pro případnou namátkovou kontrolu ze strany německých orgánů.

Výše uvedené pravidlo je platné v celém Německu. Výjimky z povinné karantény nebo předložení negativního PCR testu stanoví každá spolková země zvlášť ve vlastních nařízeních týkajících se karantény. Takovéto výjimky mohou platit například v těchto případech:

· Pro osoby, které Německem pouze projíždí, neplatí povinná karanténa ani povinnost předložit PCR test s negativním výsledkem, pokud Německo ihned opustí (platí pro celé Německo).

· Pro nezbytně nutné a neodložitelné pracovní nebo zdravotní cesty (např. Bavorsko).

· Pro přeshraniční pohyb osob, zboží a nákladů z pracovních důvodů (např. Sasko a Bavorsko).

· Pro osoby, které v rizikové oblasti pobývaly méně než 48 hodin nebo mají jiný závažný důvod; patří sem zejména sociální aspekty jako například sdílené právo péče, návštěva životního partnera, který nežije ve společné domácnosti, naléhavé zdravotnické ošetření nebo pomoc či péče pro osoby vyžadující ochranu (např. Bavorsko).

· pro osoby, kterým příslušná hygienická stanice nebo okresní správní úřad v odůvodněných jednotlivých případech na žádost udělil osvobození (např. Bavorsko a Sasko).

Další informace naleznete na www stránkách ZÚ ČR v Berlíně.

1) Finanční pomoc 50 mld. EUR malým a středním podnikům i OSVČ;

2) Kurzarbeit – stát zaplatí 70 % – 87 % neuskutečněného čistého výdělku dotčeného pracovníka a zároveň budou zaměstnavateli nahrazeny všechny sociální příspěvky za neodpracované hodiny. K tomuto opatření může podnik přistoupit, pokud je výpadkem práce postiženo už 10 % zaměstnanců;

3) Finanční pomoc velkým firmám v celkové výši 600 mld. EUR;

4) Firmy, které byly přímo postiženy koronavirem, mohou do konce roku 2020 odložit daňové dluhy a upravit platby daňových záloh;

5) KfW-Sonderprogramm 2020 – ručení za úvěry; u malých a středních podniků státní ručení do výše 90 % úvěru, v případě větších firem do výše 80 %. Půjčky jsou úročeny výhodnou sazbou – pro malé a střední firmy v rozmezí 1 % až 1,46 % p.a., u větších firem 2 % až 2,12 %.

6) Počátkem června 2020 byl přijat balíček opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru v hodnotě 130 miliard EUR, který zahrnuje celkem 57 opatření, která budou realizována ve druhé polovině letošního roku a v roce 2021. Mezi hlavní body patří dočasné snížení daně z přidané hodnoty z 19 % na 16 %, respektive ze 7 % na 5 % u snížené sazby DPH, program překlenovací pomoci pro zmírnění hospodářských a sociálních problémů malých a středních podniků v hodnotě 25 mld. EUR, zdvojnásobení státní pobídky pro koupi nových automobilů na elektrický pohon na 6000 EUR, která se ale nebude vztahovat na automobily se spalovacím motorem, dále balíček zahrnuje např. podpory pro obce a města, snížení cen elektřiny či jednorázový příspěvek na dítě („Kinderbonus“) ve výši 300 EUR.

7) Součástí balíčku opatření na podporu konjunktury je i Program překlenovací pomoci pro malé a střední firmy, které mají od 8. 7. 2020 možnost požádat o nenávratnou finanční pomoc od státu, která je ohraničena částkou 150 tis. EUR. Pomoc bude vyplácena ve třech rovnoměrných splátkách, které se uskuteční v červenci, srpnu a září 2020. O finanční pomoc v celkové výši 24,6 mld. EUR  budou moci požádat malé a střední firmy ze všech hospodářských odvětví, které byly z důvodu koronavirové pandemie postiženy výpadkem příjmů v měsících dubnu a květnu 2020.

Více informací zde.

Zdravotnictví: Jednorázové rukavice, desinfekční prostředky, toaletní papír

Potravinářství: Ovoce a zelenina, bio potraviny s certifikací

ICT: IT řešení v souvislosti s rozvojem e-commerce

Automobilový průmysl: Roste poptávka po malých vozech

Stavebnictví: Dodávky stavebních materiálů v souvislosti se státními investicemi do dopravní infrastruktury a veřejných staveb

Energetika: Dodávky dílů pro rozvodné sítě, větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny.

Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWi) 1. 9. 2020 zveřejnilo novou, lehce optimistickou prognózu hospodářského vývoje. Prognóza počítá s poklesem HDP v roce 2020 ve výši -5,8 % a snižuje tak původně odhadovanou výši propadu o 0,5 % (původní odhad činil -6,3% pro letošní rok).Prognóza se uvádí, že nejnižšího bodu recese již bylo dosaženo v květnu letošního roku (propad německého HDP ve 2. čtvrtletí o -9,7 %) a ekonomické indikátory od té doby naznačují jasnou tendenci zotavení německé ekonomiky. Pro rok 2021 BMWi očekává růst HDP ve výši + 4,4 % (původně +5,2 %). Úrovně před krizí by německé hospodářství mělo dosáhnout až začátkem roku 2022. Prognóza je založena na předpokladu, že v příštích měsících nedojde k dalším dalekosáhlým restriktivním opatřením proti koronaviru („lockdown“), jako tomu bylo v druhé polovině března a v dubnu letošního roku.

Od 15. září Nizozemsko zařadilo Prahu mezi rizikové regiony. Po příjezdu z ní je „silně doporučena” 10denní karanténa. Opatření se nevztahují na tranzit a případy, kdy cestovatel neopustí letištní halu. Rozhodnutí platí okamžitě. Cestovatelů z ostatních oblastí České republiky se opatření netýká. Osoby pobývající v Nizozemsku by pak měly do Prahy cestovat pouze v nezbytných případech. Karanténu v Nizozemsku je možné absolvovat doma nebo v dočasném či prázdninovém ubytování.

Od 15. září Nizozemsko zařadilo Prahu mezi rizikové regiony. Po příjezdu z ní je „silně doporučena” 10denní karanténa. Opatření se nevztahují na tranzit a případy, kdy cestovatel neopustí letištní halu. Rozhodnutí platí okamžitě. Cestovatelů z ostatních oblastí České republiky se opatření netýká. Osoby pobývající v Nizozemsku by pak měly do Prahy cestovat pouze v nezbytných případech. Karanténu v Nizozemsku je možné absolvovat doma nebo v dočasném či prázdninovém ubytování.

1) Zavedení dočasné úpravy náhrady mzdových nákladů (podnikatel, který očekává ztrátu obratu přesahující 20 %, může požádat o příspěvek na plat po dobu tří měsíců; podmínkou je, že během dotačního období nesmí dojít k propuštění žádného zaměstnance)

2) Mimořádná podpora pro nezávislé podnikatele (dodatečná podpora pro nezávislé podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné po dobu tří měsíců, aby mohli pokračovat ve svém podnikání; podpora v rámci tohoto dočasného režimu je možná také ve formě půjčky na provozní kapitál se sníženou úrokovou sazbou)

3) Odklad platby daně (platí pro daň z příjmu u fyzických i právnických osob, daň ze mzdy a DPH)

4) Rozšíření záruky na financování podnikání (určeno pro podniky s problémy při získávání bankovních půjček a bankovních záruk, týká se malých a středních podniků i velkých společností

5) sleva na úrocích pro drobné podnikatelem na mikroúvěry (týká se zejména podnikatelů v oblasti stravovacích, maloobchodních, osobních služeb, stavebnictví a obchodních služeb; opatření spočívá v nabídce šesti měsíců úvěru se sníženým úrokem ve výši 2 %)

Více podobností zde

Během března až května bylo takto na podporu ekonomiky vynaloženo více než 10 mld. EUR. Vzhledem k delšímu pokračování omezení oproti původnímu předpokladu nizozemská vláda na konci května oznámila prodloužení dosavadního balíčku podpory s určitými úpravami o další tři měsíce. Celkový objem prostředků vyčleněný na období červen až srpen bude činit dodatečných 13 miliard EUR; z toho hlavní část ve výši deseti miliard bude použita na přímou podporu mezd. Dále bude vyčleněna 1 mld. EUR na podporu malých a středních podniků, které ztratily více než 30 % obratu; další prostředky pak budou vynaloženy na programy rekvalifikace pracovníků.

Čerpání podpory bude spojeno s omezujícími podmínkami – podniky např. nebudou moci vyplácet dividendy, nakupovat zpětně akcie, ani vyplácet odměny členům vedení a představenstva.

Předseda vlády Mark Rutte označil za hlavní smysl prodloužení podpory zabránit dramatickému růstu nezaměstnanosti. Je ovšem třeba, aby se podnikatelé a pracovníci přizpůsobili nové realitě a trvalým změnám.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Translační medicína, regenerační medicína, genomika, onkologie, virologie, nanotechnologie a zobrazovací a monitorovací technologie.

Automobilový průmysl: Subdodávky výrobního zařízení; aktuálním trendem je nástup elektromobilů.

Energetický průmysl: Investice do obnovitelných zdrojů energie, větrných elektráren, dále podmořské kabely, rozvodové sítě, kotle na biomasu a kogenerační jednotky.

ICT: Antivirová ochrana, integrace informačních systémů a sítí, bezpečnostní systémy.

Kovozpracovatelský průmysl: Dodávky pro stavebnictví.

Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky publikoval čtyři scénáře k nastínění možného ekonomického dopadu pandemie koronaviru v letech 2020 a 2021. Scénáře používají různé výchozí body s ohledem na trvání omezení a závažnost ekonomického dopadu. Všechny scénáře vedou k recesi, kdy HDP klesne v roce 2020 od 1,2 % až o 7,7 %.

V nejmírnějším scénáři, kdy by omezení trvala pouhé 3 měsíce, se ekonomika zotaví již ve třetím čtvrtletí roku 2020; naopak v nejzávažnějším scénáři při trvání omezení po dobu 12 měsíců se předpokládá snížení HDP o 7,3 % v roce 2020 a 2,7 % v roce 2021. Podle tří ze čtyř scénářů bude hospodářský útlum závažnější než v krizových letech 2008 – 2009.

Beze změn a omezení

Od 15. září Nizozemsko zařadilo Prahu mezi rizikové regiony. Po příjezdu z ní je „silně doporučena” 10denní karanténa. Opatření se nevztahují na tranzit a případy, kdy cestovatel neopustí letištní halu. Rozhodnutí platí okamžitě. Cestovatelů z ostatních oblastí České republiky se opatření netýká. Osoby pobývající v Nizozemsku by pak měly do Prahy cestovat pouze v nezbytných případech. Karanténu v Nizozemsku je možné absolvovat doma nebo v dočasném či prázdninovém ubytování.

1) Zavedení dočasné úpravy náhrady mzdových nákladů (podnikatel, který očekává ztrátu obratu přesahující 20 %, může požádat o příspěvek na plat po dobu tří měsíců; podmínkou je, že během dotačního období nesmí dojít k propuštění žádného zaměstnance)

2) Mimořádná podpora pro nezávislé podnikatele (dodatečná podpora pro nezávislé podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné po dobu tří měsíců, aby mohli pokračovat ve svém podnikání; podpora v rámci tohoto dočasného režimu je možná také ve formě půjčky na provozní kapitál se sníženou úrokovou sazbou)

3) Odklad platby daně (platí pro daň z příjmu u fyzických i právnických osob, daň ze mzdy a DPH)

4) Rozšíření záruky na financování podnikání (určeno pro podniky s problémy při získávání bankovních půjček a bankovních záruk, týká se malých a středních podniků i velkých společností

5) sleva na úrocích pro drobné podnikatelem na mikroúvěry (týká se zejména podnikatelů v oblasti stravovacích, maloobchodních, osobních služeb, stavebnictví a obchodních služeb; opatření spočívá v nabídce šesti měsíců úvěru se sníženým úrokem ve výši 2 %)

Více podobností zde

Během března až května bylo takto na podporu ekonomiky vynaloženo více než 10 mld. EUR. Vzhledem k delšímu pokračování omezení oproti původnímu předpokladu nizozemská vláda na konci května oznámila prodloužení dosavadního balíčku podpory s určitými úpravami o další tři měsíce. Celkový objem prostředků vyčleněný na období červen až srpen bude činit dodatečných 13 miliard EUR; z toho hlavní část ve výši deseti miliard bude použita na přímou podporu mezd. Dále bude vyčleněna 1 mld. EUR na podporu malých a středních podniků, které ztratily více než 30 % obratu; další prostředky pak budou vynaloženy na programy rekvalifikace pracovníků.

Čerpání podpory bude spojeno s omezujícími podmínkami – podniky např. nebudou moci vyplácet dividendy, nakupovat zpětně akcie, ani vyplácet odměny členům vedení a představenstva.

Předseda vlády Mark Rutte označil za hlavní smysl prodloužení podpory zabránit dramatickému růstu nezaměstnanosti. Je ovšem třeba, aby se podnikatelé a pracovníci přizpůsobili nové realitě a trvalým změnám.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Translační medicína, regenerační medicína, genomika, onkologie, virologie, nanotechnologie a zobrazovací a monitorovací technologie.

Automobilový průmysl: Subdodávky výrobního zařízení; aktuálním trendem je nástup elektromobilů.

Energetický průmysl: Investice do obnovitelných zdrojů energie, větrných elektráren, dále podmořské kabely, rozvodové sítě, kotle na biomasu a kogenerační jednotky.

ICT: Antivirová ochrana, integrace informačních systémů a sítí, bezpečnostní systémy.

Kovozpracovatelský průmysl: Dodávky pro stavebnictví.

Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky publikoval čtyři scénáře k nastínění možného ekonomického dopadu pandemie koronaviru v letech 2020 a 2021. Scénáře používají různé výchozí body s ohledem na trvání omezení a závažnost ekonomického dopadu. Všechny scénáře vedou k recesi, kdy HDP klesne v roce 2020 od 1,2 % až o 7,7 %.

V nejmírnějším scénáři, kdy by omezení trvala pouhé 3 měsíce, se ekonomika zotaví již ve třetím čtvrtletí roku 2020; naopak v nejzávažnějším scénáři při trvání omezení po dobu 12 měsíců se předpokládá snížení HDP o 7,3 % v roce 2020 a 2,7 % v roce 2021. Podle tří ze čtyř scénářů bude hospodářský útlum závažnější než v krizových letech 2008 – 2009.

Netarifní:

Polský Ministr zdravotnictví Rozhodnutím ze dne 12.6.2020 zmírnil zákaz vývozu léků z Polska. Seznam léčivých přípravků, které nemohou být exportovány, se snížil na 298 položek.

Ochranné zdravotnické prostředky byly již dříve ze seznamu vyškrtnuty.

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky nejsou.

Od 13. června 2020 zrušilo Polsko zákaz mezinárodní vlakové a autobusové přepravy ve vztahu k sousedním unijním státům: Německu, ČR, SR a Litvě.

Mezinárodní vlaková přeprava zůstala však i nadále přerušena s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Při překročení vnější pozemní hranice Polska/EU směrem do Polska (tzn. při jejím překročení z území Ruska, Běloruska a Ukrajiny) zůstává zachována povinnost čtrnáctidenní karantény, z níž jsou kromě řidičů v mezinárodní kamionové přepravy dále vyňaty tyto kategorie osob: letecké posádky; námořní rybářské posádky; posádky námořních lodí; posádky vlaků přepravujících zboží; řidiči vozů nebo skupiny vozů do 3,5t převážející věci (bez nutnosti, aby tento převoz byl předmětem podnikatelské činnosti); pracovníci v zemědělství pracující na druhé straně hranice se sousedním státem; příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů při výkonu služby; příslušníci spojeneckých vojsk plnící úkoly na území Polska; členové diplomatických misí, konzulárních úřadů a mezinár. organizací a jejich rodinní příslušníci (držitelé diplomatických pasů), občané EU, EHS a Švýcarska tranzitující přes území Polska do domovského státu nebo místa pobytu s tím, že přejezd přes území Polska nesmí trvat déle než 12 hodin.

Od 13. června 2020 jsou na polské straně otevřeny všechny silniční a železniční hraniční přechody se všemi unijními státy bez omezení. Zvláštní režim je pro fyzické osoby na hranici se Slezským vojvodstvím, které propojuje Polsko se severní Moravou a Slezskem (včetně Těšínska a dálničního spojení D1/A1) a je považováno za území s vysokým rizikem koronavirové nákazy. Na hranicích probíhají na české straně namátkové kontroly a po pobytu ve Slezském vojvodství jsou pro občany ČR nadále povinné negativní testy na COVID-19, případně může být nařízena karanténa.

Současně v Polsku skončily plošné a systematické kontroly na hranicích na vnitrounijních pozemních hranicích, tj. na hranicích s Německem, ČR a SR. Dočasně obnovené pozemní hraniční kontroly s Litvou ukončilo Polsko ke dni 12. června v 9.00 hod.Občané EU, osoby se statusem rezidenta v členském státě EU, občané států EHS a Švýcarska mohou polskou vnitřní pozemní státní hranici překročit svobodně v obou směrech a na všech místech, aniž by se na ně vztahovala povinná karanténa, resp. jakákoliv další omezení.

Od 16. dubna 2020 je v Polsku na veřejnosti zavedeno povinné nošení roušek přes obličej, nicméně od 30.05.2020 platí toto opatření pouze v uzavřených prostorách.Pro podnikatele z odvětví dopravy a logistiky se mj. doporučuje udržovat bezpečnou vzdálenost 1 – 1,5 metru od druhé osoby, preferovat (je-li to možné) kontakt s klienty využívajícími ICT vybavení (telefon, e-mail apod.) místo přímých kontaktů a provádění bezhotovostních plateb, používat ochranné gumové rukavice a antibakteriální gel.

V reakci na koronavirovou pandemii připravila polská vláda balíček ekonomických a sociálních opatření v celkové hodnotě 212 mld PLN (1,27 bil. CZK) pod názvem „Protikrizový štít“ (Tarcza Antykryzysowa). Balíček 31. 3. schválil parlament a podepsal prezident A. Duda.

Protikrizový štít má 5 pilířů: ochrana zaměstnanců, podpora a financování podnikání, ochrana zdraví, posílení a stabilizace finančního systému a veřejné investice.

Z ekonomického hlediska jsou nejdůležitější:

1) Zvláštní zákon podporující společnosti v souvislosti s epidemií koronaviru (tzv. specustawa), který osvobozuje mikropodnikya osoby samostatně výdělečně činné od placení sociálních dávek (ZUS) po dobu 3 měsíců. Zákon rovněž stanoví výplatu příspěvků za výpadek práce (pol. postojowe);

2) Rozšíření pravomocí Polského rozvojového fondu (PFR) tak, aby jej polská vláda mohla pověřit realizací programu poskytování finanční podpory podnikatelům prostřednictvím částečně nevratných půjček, podpory průběžného financování, převzetím akcií nebo podílů (tj. nově vydaných) a také jejich získáním/převzetím (tzn. z aktuálního základního kapitálu). Na tento „finanční štít“ pro mikro, střední a velké firmy by mělo být vynaloženo 100 mld PLN, které PFR získá prostřednictvím emise dluhopisů. Podporu budou moci získat pouze ty firmy, které jsou daňovým rezidentem na území Polska a poslední 2 roky platily v Polsku daně.

Polský Sejm přijal 17. 4.  balíček Protikrizový štít 2.0, kdy část úprav se týká regulace činnosti některých profesních skupin v průběhu pandemie – lékařů, učitelů, zemědělců, transportních firem. Doplňují se také pravidla pomoci pro podnikatele – osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění (ZUS) nejen pro mikrofirmy a OSVČ, ale také pro menší podniky. Je možné až třikrát žádat o výplaty příspěvků za výpadek práce. Rozšiřují se možnosti úprav podmínek a splátek půjček a úvěrů pro podnikatele.

Zdravotnictví: Ochranné zdravotnické prostředky, nanotextilie.

ICT: E-commerce.

Obrana: Prostředky pro chemickou, biologickou, radiologickou a nukleární ochranu.

Dle MMF by polská ekonomika mohla zaznamenat v tomto roce pokles HDP ve výši 4,6 %. Polsko by tak v rámci EU bylo 4. nejméně postiženou zemí (průměrný pokles 19 států eurozóny se odhaduje na -7,5%). V roce 2021 by mělo v Polsku dojít k opětovnému růstu na +4,2%, ekonomický vývoj by se pohyboval ve tvaru U.

Ministerstvo rozvoje společně s Národní bankou Polska (NBP) však optimisticky odhadují, že letos se podaří udržet kladnou nulu a v příštím roce by mohlo dojít k rychlému odražení ve tvaru V. Vycházejí přitom z toho, že asijské trhy po uvolnění hospodářských omezení rychle obnovily svou dynamiku. Současně se kriticky přiznává, že jakékoli prognózy jsou v tuto chvíli velmi obtížné a závisí na mnoha proměnných.

Polský ekonomický institut nově zpracoval dva rozdílné scénáře dalšího vývoje:

1) Pokud se podaří v květnu/červnu zrušit všechna hospodářská omezení a druhá vlna bude pouze mírná, HDP PL by mohl poklesnout o 4%.

2) V případě druhé vlny pandemie většího rozsahu a nutnosti omezit všechny sektory hospodářství opět na 1 – 2 měsíce by propad mohl dosáhnout 7,1%.

Bez omezení.

Pro přepravu zboží neplatí žádná mimořádná hygienická opatření, je ale podmínkou, že v automobilu mohou sedět pouze 2 osoby v jedné řadě, v případě, že spolu nesdílejí domácnost.

1) Krizový fond (Härtefallfonds), 2 mld. EUR.Pro OSVČ a malé podniky, pro podniky a start-upy založené v tomto roce a pro svobodná povolání a umělce.

Z fondu na digitalizaci, který byl ohlášen v roce 2019 a zatím nebyl spuštěn, budou přesměrovány finance (150 mil. EUR) k zachování likvidity pro start-upy v období koronavirové krize, které často nedosáhnou na bankovní úvěry.

2) Pomocný fond pro obzvláště zasažené podniky (Corona-Hilfsfonds), 15 mld. EURVláda firmám umožní úvěry se státní zárukou až do 100  % dlužné sumy. Účelem fondu je na jedné straně zajistit podnikům z branží nejvíce zasažených preventivními opatřeními a uzavíráním provozoven chybějící likviditu a částečně jim nahradit škody za fixní náklady, které v době mimořádných opatření musí nést. Zároveň tím má být zabráněno propouštění a šíření krize na další hospodářská odvětví a podniky v dodavatelském řetězci.

3) Státní záruky na úvěry, 9 mld. EURZáruky jsou udělovány prostřednictvím státní rozvojové banky Austria Wirtschaftsservice (AWS) pro MSP, Rakouské hotelové a turistické banky (ÖHT) pro podniky z oblasti cestovního ruchu a Österreichische Kontrollbank (OeKB) v případě velkých a exportních podniků.

4) Kurzarbeit, 12 mld. EURDochází ke zkrácení pracovní doby zaměstnance, část mzdy firmě kompenzuje stát prostřednictvím paušálů za chybějící hodiny, které zahrnují i náklady na odvody. Firmy nesou pouze náklady na práci, kterou zaměstnanci skutečně vykonají. Do září platí prodloužený model Corona-Kurzarbeit, v rámci něhož zaměstnanci musí během 3 měsíců v průměru odpracovat min. 10 % a max. 90 % původní pracovní doby a obdrží 80 – 90 % původní čisté mzdy. Od října do března bude v platnosti upravený model kurzarbeitu s podmínkou odpracování min. 30 % a max. 80 % původní pracovní doby. Firmy budou muset v rámci upraveného modelu již doložit, že je pro ně využití kurzarbeitu z ekonomického hlediska potřebné.

5) Odklady plateb daní a snižování záloh na dani, 10 mld. EUR

6) Podpůrný balíček  daňových úlev pro gastronomii 500 mil. EUR (vstoupí v platnost  1. 7. 2020)

7) Další investice a daňové úlevy 12 mld. EUR

Více informací zde.

Zdravotnictví: Výroba a distribuce: zdravotnických potřeb (ochranných respirátorů, roušek, OP masek, ochranného oblečení, jednorázových rukavic, atd.), inovativních hygienických výrobků, čistících a desinfekčních prostředků

Dále lékařská technika a vybavení pro laboratoře, výrobky zdravotní péče a pečovatelské pomůcky, záchranné a evakuační systémy, systémy dekontaminace, zdravotnické vybavení první pomoci, farmaceutické výrobky, vývoj očkovacích látek, biotechnologie.

IT: Cloud Computing, Distance Learning včetne aplikací pro tvorbu a úpravu videí, prodeje webových kamer, zpracování a analýza dat v podobe Big Data, vizualizace dat a nástroje pro modelování a simulaci, informační a komunikační technologie v lékařství, telemedicína, služby plánování a vývoje telekomunikační infrastruktury, inovativní systémy logistiky a skladování, doručovací a balíkové služby na míru.

Hospodářské instituty WIFO a IHS předpovídají v roce 2020 pokles HDP o 7 – 7,3 %, v r. 2021 růst HDP o 4,3 – 5,8 %

Predikce EU: Propad HDP v letošním roce -7.1 %, předpokládaný růst 2021 +5,6 %

Predikce MMF: Pokles HDP o 7 % s růstem o 4,5 % v příštím roce.

V souvislosti s nákazou COVID-19 je zakázáno z Rumunska vyvážet léky a zdravotnické potřeby po dobu 6 měsíců od vyhlášení stavu nouze tj. od 16. 03. 2020.

Hraniční přechody obecný přehled. 

Interaktivní mapa?s?vyznačenými povinnými tranzitními koridory, hraničními přechody,?službami apod. 

Detaily?k?hraničním přechodům, aktuální informace a dokumenty jsou k?dispozici?na?stránkách 

National?Union?of?Road?Hauliers?from?Romania? 

V?případě tranzitu musí řidiči vyplnit?tranzitní formulář Ministerstva dopravy, infrastruktury a spojů. 

Při vjezdu do Rumunska jsou řidiči povinni aplikovat na přední sklo vozidla?speciální nálepku,?kterou obdrží od Státního inspektorátu pro kontrolu silniční dopravy a musí ji u sebe zachovat. 

Dokument „Národní investiční a ekonomický plán obnovy“ je členěn na 20 prioritních oblastí: 

1. Podpůrné granty na opětovné zahájení činnosti, provozní kapitál a investice – 1,034 miliardEUR
2. Programy nevratného financování ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP – 1,13 miliardEUR
3. Granty pro inovativní podnikatelské iniciativy a digitalizaci společnosti – 330 milionEUR
4. Podpora na rozvoj zemědělství a zemědělsko-potravinářského průmyslu – 368 milionEUR
5. Programy na financování nových investic a pro relokaci společností v?Rumunsku – 1,47 miliardEUR
6. Programy na zaručení úvěrů na pracovní kapitál a investic – 4,88 miliardEUR
7. Záruční programy k?zajištění hotovosti pro společnosti – 1,16 miliardEUR
8. Nástroje růstu kapitalizací společností a k?financování investic
9. Podpůrnéopatření pro zaměstnance a pro firmy za účelem opětovné zahájení činnosti 
10. Jinápodpůrnáopatření k?zaměstnávání pracovní síly 
11. Opatření sociální ochrany – 355 milionEUR
12. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (I) –53,3 miliardEUR 
13. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (II) – 7,2 miliardEUR
14. Energetická infrastruktura -12,48 miliardEUR
15. Zdravotní infrastruktura – 5,35 miliardEUR
16. Infrastruktura pro výchovu – 2,12 miliardEUR
17. Investice pro místní rozvoj – 8,2 miliardEUR
18. Zemědělská zavlažovací infrastruktura – 5 miliardEUR 
19. Investice pro životního prostředí – přidělení 2020 – 688 milionEUR
20. Sportovní infrastruktura – 4,3 miliardEUR 

V?tomto kontextu je Mapa oborových příležitostí aktuální. 

Letní ekonomická predikce Evropské komise z?července 2020 předpovídá pokles rumunského HDP o 6%. Pro rok 2021 komise očekává +4,0% (-0,2% oproti jarní predikci). Očekávaný vývoj HDP Rumunska podle čtvrtletí vypadá následovně: Q1 2020: +0,3%; Q2 2020: -11,9%; Q3 2020: +2,0%; Q4 2020: 2,3%. Inflace (HICP) se v?květnu 2020 pohybovala okolo 1,8%, za celý rok 2020 se očekává 2,5%. Pro rok 2021 je předpovídán nárůst na 2,8%. Za riziko je považováno radikální zhoršení epidemiologické situace (tzv. druhá vlna). 

Netarifní:

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky nejsou.

S platností od 3.4. (s účinností dnem vyhlášení, 16.3.) je Rozhodnutím Euroasijské ekonomické komise  osvobozen od dovozního cla materiál určený na využití v souvislosti s opatřením proti šíření virové infekce (obvazy, dezinfekční prostředky, diagnostická činidla, injekční stříkačky atd.).

Rusko usnadnilo proces registrace léků zahraniční výroby na dobu trvání krizové situace.

Kamionovou dopravu lze provozovat jako za normálního provozu. Pokud jede kamion jedním směrem prázdný, objevují se informace o zvýšených kontrolách na zjištění účelnosti cesty. Lze to řešit najmutím dopravce, jehož řidiči disponují ruským pasem nebo alespoň již vydaným platným vízem. Doporučuje se nevozit potraviny a jiné zboží v jenom kamionu. Pokud není zbytí, zajistit jejich důkladné oddělení. Být připraven na možné problémy ve vnitrozemí při překračování vnitřních hranic jednotlivých subjektů Ruské federace, které mohou vyžadovat jiné podmínky, než deklaruje federální úroveň.

Provoz přes automobilové, železniční, říční a pěší hraniční přechody přes státní hranici Ruské federace a také přes pozemní část rusko-běloruské státní hranice byl od 30. března 2020 dočasně omezen. Řidiči kamionů nad 3,5 tun patří mezi výjimky, kterým je přejezd povolen.

Řidiči musejí být při vjezdu do Ruské federace vybaveni následujícími ochrannými prostředky:

1) Dezinfekční prostředky (vlhčené dezinfekční ubrousky, dezinfekční roztoky apod.);

2) prostředky zajišťující ochranu dýchacích cest (roušky, respirátory apod.);

3) gumové lékařské rukavice.

Vláda RF postupně přijímá opatření k podpoře ekonomiky a společností působících na ruském trhu, stejně jako klíčových odvětví zasažených koronavirovou situací. Více informací zde.

Potravinářství: Syrovátka pro výrobu suchých potravin

Zemědělství: Osiva a sadba, inkubační vejce a genetickém materiálu (býčí sperma a plemenný skot)

Kovozpracovatelský průmysl: Uzavírací ventily pro plynové lahve

Sportovní vybavení: Osobní kola, odrážedla.

Ruská národní ratingová agentura zveřejnila predikci, že ruská ekonomika přijde o 17,9 triliónů rublů. Ve své zprávě uvádí, že až 15,5 miliónů lidí může přijít o práci. Nejvíce podle agentury bude zasažen sektor služeb. Pokles HDP se nejčastěji prognózuje mezi 5-6 %.. V roce 2021 je možný až tří procentní růst, to vše za předpokladu rychlého návratu do běžného ekonomického života. Pesimistický scénář vývoje počítá s obnovením ekonomického růstu až v roce 2022. Státní rozpočet, na letošní rok plánovaný jako přebytkový, by se měl propadnout do deficitu 4-6 % HDP.

Během 3 – 6 měsíců tj. tedy do konce třetího čtvrtletí t.r. hrozí zhoršení situace bank kvůli růstu nesplacených úvěrů. Hrozí, že ruská vláda bude muset sektor podpořit, aby ho zachránila před kolapsem.

V krátkodobém, ale i dlouhodobém horizontu bude výrazným způsobem ruská ekonomika ovlivněna poptávkou a cenou ropy na světových trzích. Ruská vláda je schopna ekonomickou situaci země finančně saturovat nejspíš během celého roku 2020 a první čtvrtletí roku 2021 za předpokladu, že se bude zvyšovat cena a poptávka po ropě.

Zákaz jízdy nákladních vozidel platí v neděli a ve státní svátek od 00 hod. do 22 hod. podle zákona o silničním provozu, Výjimku ze zákona povoluje Prezídium Policejního sboru SR. Případná povolení jízdy nákladních vozidel v neděli a ve státní svátek jsou většinou vyhlašována na poslední chvíli. Doporučujeme proto pravidelně sledovat webovou stránku Ministerstva vnitra SR.

S ČR jsou otevřené všechny pozemní hraniční přechody. Od 18. 9. 2020 budou na hranicích probíhat namátkové kontroly.

Řidičům nákladní dopravy, kteří vstupují na území SR za účelem přepravy, nakládání a vykládání zboží, se nařizuje, aby při nakládání a vykládání zboží používali osobní ochranné pracovní prostředky, maximálně omezili přímý kontakt s personálem v zahraničí a měli vozidlo vybavené gumovými rukavicemi k použití podle potřeby a dezinfekční prostředky k pravidelnému čistění rukou.

1) Dočasný kurzarbeit – příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně osob samostatně výdělečně činných – OSVČ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 1.100 eur. Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny byly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR. Platnost opatření do 30. 9. 2020.

2a) Dočasný kurzarbeit – příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVĆ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 880 eur, kvůli překážce na straně zaměstnavatele (nemají práci pro zaměstnance) z důvodu pandemie (například přišel o objednávky). Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny nebyly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR. Platnost opatření do 30. 9. 2020. 

2b) Dočasný kurzarbeit – příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVČ) na mzdu zaměstnance, pokud jim kvůli pandemii klesly tržby (meziročně či meziměsíčně) následovně:

? 20 % (příspěvek 180 euro), ? 40 % (300 euro), ? 60 % (420 euro), ? 80 % (540 euro).

Zaměstnavatel i OSVČ si mohou vybrat toto opatření nebo opatření 2a). Poté již nemohou výběr změnit  Platnost opatření do 30. 9. 2020.

3) Odklad placení pojistného na sociální pojištění za zaměstnavatele a u OSVČ za březen, květen, červen a červenec 2020 do 31. 12. 2020 při poklesu tržeb o více než 40 %.

4) Odpuštění placení pojistného na sociální pojištění za zaměstnavatele a u OSVČ za duben 2020, pokud měly v dubnu 2020 uzavřenou alespoň jednu provozovnu minimálně 15 kalendářních dnů, například na základě opatření Úřadu veřejného zdravotnictví SR.

5) SIH antikorona záruka 1 – záruky komerčním bankám na Slovensku prostřednictvím státní společnosti Slovak Investment Holding (SIH) na poskytování zvýhodněných překlenovacích úvěrů malým a středním firmám (MSP). Cílem je udržení zaměstnanosti v MSP. Maximální výše úvěru je 1,2 mil. eur. Splatnost úvěru 4 roky včetně 12-měsíčního odkladu splátek jistiny i úroku.

SIH antikorona záruka 2 – záruky komerčním bankám na Slovensku prostřednictvím státní společnosti Slovak Investment Holding (SIH) na poskytování zvýhodněných překlenovacích úvěrů firmám. Cílem je udržení zaměstnanosti. SIH přebírá záruky do výše 90 % úvěru. Maximální výše úvěru je 2 mil. eur. Splatnost úvěru 2-6 let včetně 12-měsíčního odkladu splátek jistiny i úroků. Maximální úroková sazba pro mikropodniky je 3,9 % a pro ostatní podniky 1,9 %.

6) Zaměstnanci v karanténě a rodiče ošetřující dítě (OČR) dostávají 55 % hrubé mzdy.

7) Odklad záloh na daň z příjmů při poklesu tržeb o více než 40 %.

8) Možnost započtení dosud neuplatněné ztráty z podnikání od roku 2014 najednou v daňovém přiznání za rok 2019.

9) Odklad splátek úvěrů a lízingových splátek pro OSVČ, malé a střední firmy až o 9 měsíců.

10) Poskytnutí státních záruk za úvěry pro malé a střední firmy i OSVČ od státních bank – Slovenská záruční a rozvojová banka (SZRB) a Eximbanka. Úvěry od SZRB ve výši 10 – 350 tis. eur a od Eximbanky 100 – 500 tis. eur. Splatnost úvěru 3 roky. Záruky za úvěry poskytuje Ministerstvo financí SR do výšky 80 % zůstatku jistiny úvěru.

11) Poskytnutí peněz od státu na nájem v provozovnách zavřených rozhodnutím Úřadu veřejného zdravotnictví SR (odhadovaná suma 200 mil. eur). Podpora státu na nájemné činí maximálně 50 %. Pokud pronajímatel odpustí nájemci nižší procento z nájmu (např. 30 %), dostane od státu podporu také 30 % a rozdíl zaplatí nájemce během 4 let.

12) Od 1. 7. 2020 je zrušena povinnost pro banky a pobočky zahraničních bank na Slovensku platit zvláštní bankovní odvod.

Zdravotnictví: Osobní ochranné pomůcky, testy na koronavir, technologie na likvidaci bakterií a virů včetně koronaviru, inovativní léky.

Potravinářství a zemědělství: Ovoce, zelenina, maso a výrobky z nich, obnova závlahových systémů, jatky, konzervárny, mrazírny.

Energetika: Likvidace jaderného odpadu, tepelná čerpadla, kotle na zemní plyn, rychlé nabíječky pro elektromobily, zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy, transformátory 400/110 kV, skladování elektřiny, energetická hospodárnost veřejných budov.

Automobilový průmysl: Autodíly a příslušenství pro klasická, hybridní i elektrická auta, oběhová ekonomika (management recyklace odpadů z výroby, využívání použitých materiálů).

Železniční a kolejová doprava: Modernizace železniční infrastruktury (stanice, zastávky, koridory, terminály kontejnerové dopravy, elektrifikace), ekologické vlakové jednotky a vozidla, modernizace tramvajových tratí, tramvaje.

Dopravní průmysl a infrastruktura: Trolejbusy, elektrické autobusy, osobní elektrické lodě, informační dopravní systémy pro dálnice a silnice (např. meteostanice, automatické sčítače dopravy, systémy pro dynamické vážení), výstavba dálnic a rychlostních silnic, oprava mostů a silnic 1. třídy.

Obrana: Zbraňové systémy pro bojová obrněná vozidla, víceúčelová taktická vozidla, letištní radary, modernizace letiště Sliač na provoz nových stíhaček F-16.

Aktuální prognóza Ministerstva financí SR ze dne 22. 6. 2020 odhaduje letošní propad HDP o rekordních 9,8 %. Ekonomika začne ožívat až v druhé polovině letošního roku. V roce 2021  by měl už růst HDP dosáhnout 7,6 %. Předkrizovou úroveň by měla ekonomika dosáhnout až na konci roku 2022.

Slovenský parlament schválil dne 14. 7. 2020 zvýšení deficitu státního rozpočtu v letošním roce na téměř 12 mld. eur. Ministerstvo financí SR odhaduje výši deficitu státního rozpočtu v roce 2020 na úrovni 11,6 % HDP a výši veřejného dluhu na úrovni 65 % HDP. V roce 2019 přitom dosáhla výše deficitu 1,3 % HDP a výše veřejného dluhu 48 % HDP.

Aktuální prognóza Národní banky Slovenska ze dne 10. června 2020 odhaduje letošní pokles HDP o 10,3 %. V roce 2021 by měla slovenská ekonomika růst o 8,4 % a v roce 2022 o 4,5 %.

Dne 21.6.2020 skončil stav nouze a země se navrací do tzv. „nové normality“.

Nebyla publikována žádná nová nařízení či omezení. Je třeba mít dokumentaci stejnou jako kdykoliv jindy.

Francouzsko-španělská hranice

Nejsou restrikce.

Více zde.

Hranice mezi Portugalskem a Španělskem je otevřená na přechodech:

• Tui, Pontevedra – Valença, Viana do Castelo
• Verín, Ourense – Vila Verde da Raia, Chaves
• San Martín del Pedroso, Zamora – Quintanilha, Bragança
• Fuentes de Onoro, Salamanca – Vilar Formoso, Guarda
• Cilleros, Cáceres – Termas de Monfortinho, Castelo Branco
• Valencia de Alcántara, Cáceres – Marvao, Portalegre
• Badajoz – Caia, Elvas
• Rosal de la Frontera, Huelva – Vila Verde de Ficalho, Beja

• Ayamonte, Huelva – Castro Marim, Faro

Nově:

Villanueva del Fresno, Badajoz – Mourao, Évora. Pracovní dny 7- 9 h a 18 – 20 h

Rihonor de Castilla, Zamora – Rio de Onor, Branganza. Středa a sobota – 10 – 12 h

Calvos de Randín, Ourense – Tourém, Montalegre. Pondělí – čtvrtek – 6 – 8 h a  17 – 19 hEncinasola, Huelva – Barrancos, Beja. Pondělí – čtvrtek – 6 – 8 h a  17 – 19 hArbo, Pontevedra – Melgaço, Viana do Castelo. Pracovní dny – 7 – 21 hSalvaterra do Mino, Pontevedra – Monçao, Viana do Castelo. Pracovní dny 7 – 21 hZamora – Miranda do Douro, Braganza. Pracovní dny 7 – 21 hTomino, Pontevedra – Vilanova de Cerveira, Viana do Castelo. Pracovní dny 7 – 21 h

Pohyb mezi Španělskem a Portugalskem je pro občany omezen do 30/6.

Více zde.

Z Maroka lze od 30/6 využít hraniční přechody Ceutě a Mellila.

Nošení roušek je ve Španělsku povinné v případě, že nelze dodržet sociální vzdálenost 1,5 metrů.

Dne 17.3. představil premiér Sánchez ekonomická opatření pro zmírnění dopadů krize ve výši 200 miliard euro. Vláda poskytne soukromým firmám prostředky a záruky v celkové výši 100 mld. eur. Chce zabránit tomu, aby nedostatek prostředků vedl firmy k insolvenci.  

Maximální objem půjčky je 1,5 mil. eur. Je možno žádat do konce roku. Úrok od 0,2 – 1% v závislosti na délce splácení. Odměna pro finanční instituci, která půjčku zrealizuje, je 0,05% z celkového majetku.

Prostředky byly poskytnuty také malým a středním podnikům na podporu digitalizace a rozšíření možností práce z domova.

Byly prodlouženy termíny na platby daní a povinných odvodů firem a OSVČ.

Vláda schválila poskytnutí bezúročných půjček na platby nájmů za provozovny a bydlení, odložení plateb povinných odvodů, daní a hypoték.

Téměř 3 milióny osob bylo v souvislosti s Covid-19 zařazeno do systému tzv. ERTEs, což je dočasné přerušení pr. poměru, tyto osoby pobírají  příspěvek v nezaměstnanosti ve výši 70% hrubého platu.

30 milionů eur vláda poskytla na výzkum zaměřený na Covid-19.

Finanční pomoc vlády míří taktéž do autonomních oblastí (17) na posílení zdravotnictví a sociálních služeb.

Státní program pomoci byl vypracován i pro automobilový sektor a cestovní ruch.

ICT: Software a hardware pro Iot, rozšířenou realitu, Big data, kybernetická bezpečnost

Energetický průmysl: Obnovitelné zdroje energie, Smart Grids a skladování elektrické energie, sanace a dekontaminace, skladování jaderného odpadu, modernizace jad. elektráren

Strojírenství: Dovoz průmyslových strojů, zařízení a komponent pro zpracovatelský, potravinářský a chemický průmysl, robotika

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: vybavení nemocnic a speciálních oddělení (JIP)

Španělsko bude dle prognóz jednou z ekonomicky nejvíc zasažených zemí pandemií COVID-19, ta zemi zasáhla vší silou (250 tisíc nakažených) a téměř 30 tisíc mrtvých.

Španělsko fungovalo v režimu nouzového stavu přes tři měsíce, což se podepsalo na téměř všech odvětvích.

Podpůrné a dobře míněné programy a sociální dávky, které nově zavedla vláda,  se velmi viditelně promítnou do výše deficitu veřejných financí v tomto roce. Dle MMF schodek rozpočtu překročí letos 13,8 % HDP a státní dluh, který se Španělsko léta snaží snížit, naroste na 123,3 % HDP. Vcelku pozitivní růst HDP (2 % HDP v roce 2019) se propadne kvůli pandemii o  12,8 %. Dopad současné krize bude znatelný v několika nadcházejících letech, negativně zasáhne řadu firem a podniků a odrazí se i na opětovném  nárůstu nezaměstnanosti, která přesáhne 20 %.

Při přejezdu hranic ke kontrolám nedochází. V případě namátkových kontrol může švédská strana požadovat standardní dokumentaci (tj. řidičský průkaz, technický průkaz, doklady o nákladu, pracovní smlouvu nebo potvrzení zaměstnavatele).

Platí standardní EU výjimka ze zákazu jízdy v neděli a ve státní svátky pro nákladní vozidla nad 7,5 t. pro vybrané zboží.

Bez omezení

Nejsou, ale je doporučeno mít u sebe dezinfekci a ochranné rukavice.

Švédská vláda, Centrální banka a další instituce v průběhu pandemie přišly s celou sérií balíčků na podporu ekonomiky zaměřené nejen na podporu pracovních míst, osob postižených krizí, ale také firem a živnostníků. Bližší informace naleznete zde.

Stavebnictví: Výstavba rezidenčních a komerčních objektů a  zdravotnických zařízení.

Strojírenství: Metalurgických výrobků, svařovaných konstrukcí, přesně obráběných dílů a montáží.

(více Mapa globálních oborových příležitostí).

Dle Vlády:

HDP?Švédska poklesne v roce 2020 o 6,0 %, v roce 2021 však očekává růst 3,0 % a v roce 2022 růst 4,4 % (v tzv. černém scénáři počítá s propadem HDP v roce 2020 až o 10 %). 

Nezaměstnanost?letos stoupne ze 7 % na 9,3 % (v tzv. černém scénáři až 13,5 %), v roce 2021 na 10,3 %. Hospodářský pokles a přijetí mimořádných balíčků na podporu ekonomiky vedou k výrazným schodkům ve státním rozpočtu. Prognózy ukazují na schodek pro rok 2020 ve výši 402 miliard SEK (cca 39 miliard euro), což je 8,0 % HDP. Pro rok 2021 vláda počítá se schodkem ve výši 76 miliard SEK, tj. 1,5 % HDP. Návrat k?vyrovnanému rozpočtu se předpokládá nejdříve v roce 2022.

Zadlužení Švédska?stoupne z?35,2 % HDP na 45,0 % HDP, což je stále jedna z?nejlepších hodnot v?EU. 

Inflace?spadne na nulu. 

Dle Centrální banky a Úřadu práce:

HDP?Švédska poklesne v roce 2020 o 4,5 %, v roce 2021 se očekává růst HDP o 3,6 % a v roce 2022 růst 4,1 % (v tzv. černém scénáři počítá s propadem HDP v roce 2020 až o 9,7 %). 

Nezaměstnanost?podle posledních údajů stoupne v roce 2020 na 9,3 % a na začátku roku 2021 na 11,2 %.

Inflace?spadne na nulu. 

V návaznosti na rozhodnutí CH vlády z 1. 7. 2020 se budou muset osoby přijíždějící do CH z určitých zemí a regionů podrobit desetidenní karanténě. Do karantény (doma nebo v jiném vhodném ubytovacím objektu) budou muset od 6. 7. 2020 všichni, kdo se v 10 dnech bezprostředně předcházejících příjezdu do CH zdržovali v zemích či oblastech se zvýšeným výskytem Sars-CoV-2. Od pondělí 14. 09. 2020 byla na seznam těchto rizikových zemí umístěna i Česká republika. Aktuální seznam všech zemí naleznete zde.

Výjimky z povinné karantény platí pro:

a/ Osoby přepravující zboží v rámci mezinárodní přepravy,

b/ Osoby, jejichž přicestování je důležité pro zachování funkčnosti zdravotnictví, bezpečnosti a veřejného pořádku, mezinárodních organizací, institucí a diplomatických misí (povinné potvrzení zaměstnavatele).

c/ Osoby pracující jako posádky prostředků mezinárodní osobní dopravy. d/ Osoby ze závažných zdravotních důvodů, např. onemocnění, které vyžaduje neodkladnou péči.

e/ Osoby, které jen tranzitují přes Švýcarsko s úmyslem a možností přímo cestovat do další země, tzn.: je povoleno tranzitovat přes švýcarská letiště, přejet osobním vozem přes území Švýcarska – např. při návratu z dovolené do ČR, nebo tranzitovat vlakem, autobusem a dalšími dopravními prostředky. Podmínkou je však přejezd do 24 hodin.

Pozn.: Velvyslanectví ČR v Bernu doporučuje všem, kteří si nejsou jistí, zda se na ně povinnost karantény ve Švýcarsku vztahuje, aby se primárně obraceli na svůj příslušný kantonální úřad a svou individuální situaci konzultovali zde.

Od 6. 7. 2020 byla celoplošně zavedena povinnost nošení ochranných roušek ve všech prostředcích veřejné hromadné dopravy.

Dopravní společnosti, které požadují výjimku ze zákazu nočních jízd a jízd o nedělích, jsou podrobeny běžnému schvalovacímu procesu. O povolení k individuální přepravě lze požádat prostřednictvím následujícího odkazu na webových stránkách Spolkového silničního úřadu ASTRA, zde www.sonderbewilligung.ch. Pro jízdy ze zahraničí je za vydávání povolení odpovědný kantonální úřad toho kantonu, na jehož území po překročení hranic Švýcarska přepravce vstoupí jako první. V naléhavých případech mohou povolení k individuální přepravě vydávat i kantonální policejní úřady.

Spolkové ministerstvo financí rozhodlo o prodloužení lhůty pro bezcelní vývoz zboží, které turisté zakoupili ve Švýcarsku, z 30 na 90 dnů. Tato změna vstoupí v platnost od 1. 8. 2020 (tzn. platí pro zboží, které bude zakoupeno ve Švýcarsku po 1. 8. 2020).

Tranzitní a nákladní provoz funguje se všemi sousedními zeměmi i nadále neomezeně.

Od 15.6.2020 byly znovu otevřeny všechny dosud uzavřené hraniční přechody a Spolková celní správa opět zahájila provádění kontrol zaměřených proti pašování a přeshraniční trestné činnosti.

Pro osoby, které zboží převážejí, nejsou zavedena žádná zvláštní hygienická opatření. Na hranicích se kontrolují dovozní doklady, teplota se neměří a není povinnost nosit roušky (pouze v prostředcích městské hromadné dopravy). Všichni ve Švýcarsku musí zachovávat 1,5 m odstup a hygienická opatření, jako např. mytí rukou.

Od dubna požádalo přes 190 000 podniků o podporu v režimu Kurzarbeit pro 1,9 milionu lidí. To odpovídá 36% všech švýcarských zaměstnanců. Kvůli lepšímu zvládnutí situace vláda 1.7. 2020 prodloužila možnost čerpat podporu z programu Kurzarbeit ze 12 na 18 měsíců. OSVČ mohou vládní podporu nově čerpat až do poloviny září. Vláda také zvýšila objem úvěrů pro Švýcarské spolkové dráhy (SBB) ze 200 mil. CHF na 750 mil. CHF.

Vláda přijala opatření na ochranu švýcarských společností před bankrotem. Společnosti, kterým hrozí bankrot, můžou oznámení o bankrotu odložit, existuje-li naděje, že své zadlužení v důsledku koronaviru opět odstraní. Podnikatelům jsou poskytovány úvěry, u kterých do výše 500 000 CHF ručí stát 100 %, při vyšších částkách nese 15% záruku i banka.

Program na podporu likvidity společností, zahájený v březnu 2020, skončil k 31. červenci 2020. Dosud byly přijaty žádosti o půjčku od cca 133 000 společností v celkové výši 16 miliard CHF.

Vláda dne 12. 8. 2020 rozhodla, že podpoří provozovatele prostředků hromadné dopravy částkou 700 mil. CHF.

Potravinářství: Na máslo, vejce, mouku a další produkty, byl navýšen celní kontingent a jejich dovoz byl usnadněn.

Věda, výzkum, inovace: Švýcarsko patří v této oblasti dlouhodobě ke světovým lídrům, otevírá se tak prostor pro česká řešení.

ICT: Vzhledem ke stále rostoucímu významu digitalizace se především v současné době nabízí příležitosti v mnoha sektorech, jako například E-commerce, FinTech, E-learning, E-games atd.

Expertní vládní skupina poskytla na základě nejnovějších údajů o HDP za 2. čtvrtletí 2020 průběžné hodnocení. Po uvolnění opatření k zamezení šíření Covid-19 se švýcarská ekonomika zotavuje rychleji, než se očekávalo ještě v červnové prognóze. Růst hospodářství v roce 2020 by tak mohl být rychlejší, než se předpokládalo. Ve 2. čtvrtletí 2020 klesl HDP o 8,2 %, poté, co v 1. čtvrtletí činil pokles 2,5 %. Jedná se tak o nejhorší propad ekonomiky za poslední desetiletí. V mezinárodním srovnání však prošlo Švýcarsko krizí poměrně „hladce“. Díky relativně včasnému uvolnění opatření v oblasti zdravotní politiky se ekonomika znatelně zotavuje již od konce dubna. Dostupné ukazatele naznačují, že oživení bylo dosud o něco rychlejší, než se předpokládalo ještě v červnové prognóze, i když předkrizové úrovně v mnoha případech ještě nebylo znovu dosaženo. To se týká například zahraničního obchodu, který od května výrazně vzrostl. Údaje o maloobchodním prodeji a platbách kartou také ukazují, že soukromá spotřeba se od opětovného otevření obchodů zotavila rychleji, než se předpokládalo v červnu. Kromě toho se v průběhu roku 2020 využívalo méně „kurzarbeit“, než se očekávalo. Od konce rozvolnění se růst nezaměstnanosti stabilizoval a sezónně očištěná míra nezaměstnanosti rostla jen mírně. Pokud bude tento vývoj pokračovat, pokles HDP v r. 2020 bude méně rychlý, než se předpokládalo ještě v červnu (– 6,2 %), dle odhadů řádově o 5 %. Průměrná roční míra nezaměstnanosti by se mohla pohybovat pod 3,5 % (červnová předpověď: 3,8 %). Důležitým předpokladem je nicméně to, že nebude docházet k dalšímu masivnímu šíření koronaviru a k výrazným omezujícím opatřením jak v tuzemsku, tak u důležitých obchodních partnerů.

Pro české a unijní exportéry obecně nejsou. Došlo ovšem ke zrušení veškerých importních cel na chirurgické masky a respirátory (dříve 20 %), etanol (dříve 13 %) a na plicní ventilátory (dříve 13 %).

Vzhledem k prudce rostoucímu deficitu běžného účtu, turecká strana od poloviny května zavedla 30% clo na dovoz až 800 výrobků. Cílem byla ochrana tureckých výrobců před levnou asijskou produkcí, která je dle Ankary do země často dovážena přes EU. Toto opatření a jeho vliv na export z EU do Turecka je unijními autoritami i zastupitelským úřadem analyzováno.

Netarifní:

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky obecně nejsou. Nicméně, zastupitelský úřad má zkušenost s celou řadou případů, kdy bylo zboží na celnici pozdrženo bez zjevného důvodu, a byly vyžadovány dokumenty, které neměly právní opodstatnění. Je třeba také počítat s tím, že turecké úřady budou vyžadovat „Certificate of origin“ s cílem zamezit levnému dovozu z Asie přes EU.

Od 4. 3. platí zákaz vývozu zdravotnického materiálu. Tento zákaz byl několikrát modifikován, v současnosti je zakázané bez povolení vyvézt pouze prostředky osobní ochrany potřebné pro boj s Covid19, mimo látkových roušek.

Turecko v současnosti hlásí otevřené hraniční přechody pro mezinárodní nákladní dopravu s Bulharskem (Kapikule, Hamzabeyli), Řeckem (Ipsala, Pazarkule, Uzunkopru), Gruzií (Sark, Turkgozu, Aktas), Irákem (Habur), Sýrií (Oncupinar, Cobanbey), Íránem (Gurbulak).

Pravidla pro přechod hranice s Iránem a Irákem jsou zpravidla přísnější a velice často se mění. V případě potřeby doporučujeme operativní konzultace se zastupitelským úřadem.

Řidiči vstupující do země musí projít zdravotní prohlídkou, mít u sebe dostatečné množství dezinfekce a roušek a ochranu úst a nosu nosit na všech veřejných místech.

Dle údajů Ministerstva financí dosáhla finanční pomoc alokovaná státem na boj s koronavirem 10 – 11% tureckého HDP (cca 89 mld. USD). Vládní pomoc měla široké zaměření, od jednorázových výplat v hotovosti pro nejchudší, až po snahu co nejvíce napomoci exportérům, která se projevila v poskytování výhodných úvěrů až do výše v přepočtu cca 7,3 mil. USD přes státní Turk Eximbank. Zásadní otázkou pro Turecko se nyní ovšem stává dostupnost mezinárodního financování. To za situace, kdy jeho pohledávky v zahraniční měně se splatností v příštích 12 měsících, dosahují až 24% jeho HDP. Tato skutečnost může být dále komplikována všeobecně očekávaným pozvolným propadem TRY. Od počátku roku 2020 TRY oslabila oproti EUR o cca 27%, oproti USD poté o cca 20%. Důvodem je změna politik centrální banky, která se rozhodla dále nevynakládat prostředky na stabilizaci měny. Dohoda s Mezinárodním měnovým fondem, která by situaci mohla zjednodušit, se v tuto chvíli jeví jako poměrně nepravděpodobná. 

Potraviny: Cereální výrobky, pražená kávová zrna.

Zemědělství: Organická hnojiva, krmiva pro zvířata, doplňky stravy pro zvěř, veterinární prostředky.

Strojírenství: Obráběcí stroje, vysoce přesné technologie pro obrábění, soustružení a frézování.

Světová banka předpokládá pád TR HDP v?roce 2020 o 3,8 %, Mezinárodní měnový fond?o 5 %, Evropská komise o 5,4 %,?Economist?Intelligence?Unit (EIU) předpovídá propad 5,2%.?Turecko slovy ministra financí?Albayraka?ovšem na konci roku 2020 stále počítá v?pozitivním?růstem?svého HDP. Dle vyjádření ministra financí dosáhl?finanční balíček pomoci?ve spojitosti s?Covid19?alokovaný státem?10-11 % HDP (89 mld. USD).??? 

Nejsou

Netarifní:

Od 1. 8. 2020 byla ukončena platnost zákazu exportu z Ukrajiny definovaného zdravotnického materiálu využitelného k zamezení šíření koronaviru (ochranné laboratorní oděvy, zdravotnické rukavice, zdravotnické ochranné masky, ochranné brýle, respirátory apod.).

Při přejezdu hranic musí mít řidič kamionu osobní doklady, pas, doklady ke kamionu a k nákladu.  Nákladní silniční doprava je na Ukrajině omezena ve městech, a to v době dopravních špiček od 7,00 do 10,00 a dále od 17,00 do 20,00. V Kyjevě je nákladním vozidlům povoleno projíždět od 20,00 do 7,00 po definovaných cestách a ulicích.

Od konce května 2020 došlo na Ukrajině k otevření většího počtu hraničních přechodů na hranicích s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem (vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci zůstávají uzavřeny některé z přechodů s Běloruskem a Ruskem). Přehled otevřených hraničních přechodů zveřejňuje na svých webových stránkách Státní pohraniční služba Ukrajiny.

Od 28. 8. 2020 Ukrajina opětovně zavedla zákaz vstupu cizinců do země. Zákaz se nevztahuje na některé definované skupiny, tj. na cizince s trvalým pobytem, studenty ukrajinských škol, vojáky v řadách armády, diplomaty a jejich rodinné příslušníky, řidiče a piloty nebo cizince tranzitují v rozmezí dvou dnů do jiné země.

Od 22. 6. 2020 ČSA obnovily pravidelné letecké spojení mezi Kyjevem a Prahou.

Řidiči kamionů májí mít ochranné roušky. Na státní hranici je řidičům kontrolována teplota, případně je proveden rychlotest.

V rámci reakce na pandemii koronaviru již v polovině března 2020 přijala Nejvyšší rada Ukrajiny „protikrizové zákony“ zahrnující opatření na podporu domácích podnikatelů a obyvatel (moratorium na daňové audity, výjimky z placení pokut, osvobození od platby nájmu při nemožnosti využití nemovitosti apod.). Dále byl přijat program „Dostupné úvěry 5-7-9%“ k podpoře malých a středních podniků, zjednodušeny procedury veřejných zakázek (tj. bez elektronických aukcí) a procedury pro registraci léků (pokud jsou registrovány v některé zemi EU), Národní banka Ukrajiny zavedla program na refinancování bank až na 5 let.

V polovině dubna 2020 byl v Nejvyšší radě schválen „protikrizový rozpočet“, tj. oproti původnímu rozpočtu na rok 2020 (schválený v prosinci 2019) se příjmy snížili o 119,7 mld. hřiven (o 11%) na celkových 975,8 mld. hřiven a výdaje se zvýšily o 82,4 mld. hřiven (o 7%) na celkových 1266,4 mld. hřiven. Byl posílen „rezervní fond“ vlády. Nejvíce byly zvýšeny výdaje na penze a na státní program „zdravotnických garancí“.

Na konci května 2020 ukrajinská vláda schválila státní program na podporu ekonomiky, zahrnující „krátkodobé iniciativy“ (bezpečné fungování ekonomiky, ochrana domácí výroby před importy), „opatření v jednotlivých sektorech“ (podpora průmyslu, energetiky, dopravy apod.) a „podpora jednotlivých segmentů ekonomiky“ (podpora SMEs, investic, inovací apod.).

Zdravotnictví: v rámci budování nových částí nemocnic je zájem o zdravotnické zařízení a technologie a též o zdravotnický materiál (zvýšená poptávka je i po zdravotnickém materiálu využívaném k boji proti šíření pandemie koronaviru);

Obrana – pasivní sledovací systémy, obrněná technika, komunikační prostředky, výrobní spolupráce v leteckém průmyslu;

Vodohospodářství a odpadní průmysl – budování moderních skládek, závodů na třídění a zpracování odpadů a čističek odpadních vod ve vybraných městech;

Energetika –modernizace energetické infrastruktury včetně jaderných elektráren;

Zemědělství a potravinářský průmysl –zařízení potravinářského sektoru, zemědělská technika, potraviny v oblasti zdravé výživy a různých delikates, zájem je o ukrajinské sezónní pracovníky;

Dopravní průmysl – – spolupráce při transformaci a modernizaci státní železnice Ukrzaliznicja (dodávky komponentů, modernizace lokomotiv), zajištění osobní železniční dopravy mezi západní Ukrajinou a ČR.

V 1. čtvrtletí 2020 pokleslo HDP na Ukrajině o 1,5% v porovnání se stejným obdobím roku 2019, ve 2. čtvrtletí 2020 se HDP snížilo o 11,4%.  Dle upřesněných odhadu Národní banky Ukrajiny by se HDP na Ukrajině mělo v roce 2020 celkově snížit o 6% s tím, že v roce 2021 se očekává růst HDP o cca 4%.

Mezinárodní měnový fond očekává, že v důsledku pandemie koronaviru dojde ke snížení ukrajinského HDP o 7,7% v roce 2020. Dále se předpokládá, že v roce 2021 dojde ke stabilizaci ukrajinské ekonomiky a HDP se zvýší o 3,6%. Dne 12.6. 2020 Ukrajina obdržela první tranši makroekonomické pomoci od Mezinárodního měnového fondu  ve výši 2,1 mld. USD. Pomoc je poskytována v rámci nového programu SBA pro Ukrajinu (Stand – by Arrangement) ve výši 5 mld. USD.

Netarifní:

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky nejsou.

Od 7. dubna 2020 jsou v platnosti restrikce na vývoz vybraného zdravotnického materiálu z USA. Vývoz většiny respirátorů, roušek a dalších ochranných pomůcek tak podléhá schválení Federal Emergency Management Agency. Více informací zde

Bez omezení

Bez omezení

Řidiči kamionů musí mít nasazenou roušku při vstupu do USA. US Customs and Border Protection realizuje vizuální kontroly a namátkově i testování.

Centrální banka FED srazila úrokovou míru na 0 %, zavázala se k neomezenému nákupu dluhopisů a spustila nové úvěrové nástroje určené soukromému i veřejnému sektoru. Dne 27. března 2020 prezident Trump podepsal zákon CARES Act – fiskální balík v objemu přes 2 bln. USD. Jeho součástí je i program půjček v objemu 349 mld. USD pro malé podniky za účelem krytí mzdových nákladů. Pro enormní zájem byly prostředky vyčerpány v období dvou týdnů byly navýšeny o dalších 384 mld. USD. O půjčky z tohoto programu administrovaného federální agenturou Small Business Administration mohou žádat i americké pobočky společností ze třetích zemí (tedy i z ČR), pokud splňují všechna kritéria. 

Americká exportní/importní banka EXIM spustila balíček opatření pro americké firmy a finanční instituce. Více informací zde 

Zdravotnictví: Zdravotnické pomůcky – více informací zde.

OECD vydala na začátku června odhad vývoje HDP pro scénář s?jednou vlnou a dvěma vlnami pandemie: 

Jedna vlna: 

HDP 2020: –7,3 %, 2021: +4,1 % 

Dvě vlny:  

HDP 2020: -8,4 %, 2021: +1,9 % 

Nejsou

Netarifní:

Nebyla přijata žádná omezení vývozu či dovozu v kontextu pandemie koronaviru, s jedinou výjimkou – farmak, jako je např. adrenalin, inzulín, paracetamol a morfin, a nově i lék Dexamethasone, který byl 16.6.2020 v UK schválen proti covid-19. Konkrétně britská vláda od března 2020 rozšířila na 80 položek již dříve platný seznam léků a farmakologických substancí, na které platí zákaz „paralelního exportu“ (tj. spekulativního nákupu registrovaných léčivých přípravků ve velkém množství přesahujícím potřeby konkrétního odběratele, a jejich následného přeprodeje za vyšší cenu do jiné země, bez součinnosti s držitelem rozhodnutí o registraci). Firmám, které se dopustí „paralelního exportu“ těchto farmak hrozí tvrdý postih. Kompletní seznam léků je dostupný na stránkách vlády.

UK zavedla pro cestující z ČR karanténu v délce 14 dní, a to s platností od soboty 29. 8. 2020 od 4:00 hod. ráno.  Před cestou do UK všichni cestující musí vyplnit tzv. kontaktní formulář (viz níže odkaz). Negativní test na Covid-19 neznamená výjimku z nutnosti podstoupit karanténní opatření pro cestování do UK. Britské úřady provádí namátkové kontroly ohledně dodržování pravidel karantény. Sankce za neprovedení registrace je  100 GBP a za porušení karantény na 1000 GBP. Pokuta může být i vyšší a bude se odvíjet o rizika přenosu infekce ze zahraničí, nevylučuje se ani trestní stíhání nebo vypovězení ze země. 

Potřebnost karantény a její podmínky budou přezkoumávány na základě statistického vývoje potvrzených případů nakažených v ČR. Britská vláda v případě zhoršení situace v jednotlivých zemích jedná rychle a obnovuje/zavádí povinnost karantény. 

V rámci zavedené karantény platí seznam výjimek pro klíčové pracovníky. Před příjezdem na území Spojeného království bude muset každý cestující vyplnit kontaktní formulář a cestovní itinerář (nejdříve 48 hodin před příjezdem, nejpozději PŘED hraniční kontrolou). Je také nutné mít dopis od zaměstnavatele, který obsahuje osobní údaje, kontaktní údaje na zaměstnavatele, kontaktní údaje organizace, pro kterou bude činnost vykonávána + popis vykonávané činnosti. Dokumenty mají  sloužit i jako potvrzení v případě kontroly.

Ve veřejné dopravě je povinné nosit roušku či jiné adekvátní zakrytí obličeje. Ve Skotsku, Anglii a v Severním Irsku je povinné nosit roušky též v obchodech a dalších místech, např. v kinech, muzeích a na bohoslužbách. Doporučujeme také sledovat web britské vlády, dle vývoje situace mohou být operativně přijata nová opatření.

S ohledem na obrat v trendu denního počtu nových případů britská vláda přistoupila ke zpomalení plánovaného uvolňování restriktivních opatření, resp. lokálně jsou v některých případech obnovována i přísnější omezení (např. oblast severní Anglie včetně širšího Manchesteru, Leicesteru a další).

Od 14. 9. je zakázáno společenské setkání více než šesti osob uvnitř budov i venku. Tento limit bude zakotven v právních předpisech a vymáhán pokutami. Výjimky: domácnosti větší než šest osob, školy, pracoviště nebo místa s průkazem covid-19, jako jsou tělocvičny, restaurace, bohoslužby. Organizované sporty mohou pokračovat a lze uspořádat i svatby a pohřby s maximálním počtem třiceti lidí.

Informace o aktuálním přehledu zemí, které byly vyňaty ze seznamu bezpečných zemí v odkazu zde. 

Letiště Heathrow nabízí 90-minutový Covid-19 test za 150 GBP cestujícím, kteří přijíždějí z tzv. virus hotspots zemí. Britská vláda, ale odmítá zrušit izolaci pro ty osoby, které nemají symptomy nemoci a negativní test na Covid-19.

Detailní pravidla pro překročení britských hranic jsou dostupná ZDE (v čj na stránkách ZÚ Londýn).

Pravidla pro hodiny strávené za volantem byla v souvislosti s pandemií koronaviru v Británii dočasně zmírněna, ale v současnu již platí standardní pravidla (evropští i místní řidiči mohou 9 hodin denně). Více informací na webu vlády.

Přechody jsou otevřené. Žádné vládní omezení se netýká ani fungování mezinárodních letišť. Mezi ČR a Británií nyní létají společnosti ČSA, British Airways, EasyJet a Ryanair. Detailní pravidla pro překročení britských hranic jsou dostupná ZDE (v čj na stránkách ZÚ Londýn).

UK zavedla pro cestující z ČR karanténu v délce 14 dní, a to s platností od soboty 29. 8. 2020 od 4:00 hod. ráno.  Před cestou do UK všichni cestující musí vyplnit tzv. kontaktní formulář (viz níže odkaz). Negativní test na Covid-19 neznamená výjimku z nutnosti podstoupit karanténní opatření pro cestování do UK. 

V rámci zavedené karantény platí seznam výjimek pro klíčové pracovníky. Před příjezdem na území Spojeného království bude muset každý cestující vyplnit kontaktní formulář a cestovní itinerář (nejdříve 48 hodin před příjezdem, nejpozději PŘED hraniční kontrolou). Je také nutné mít dopis od zaměstnavatele, který obsahuje osobní údaje, kontaktní údaje na zaměstnavatele, kontaktní údaje organizace, pro kterou bude činnost vykonávána + popis vykonávané činnosti. Dokumenty mají  sloužit i jako potvrzení v případě kontroly.

Britská vláda vydala doporučení pro řidiče kamionů, zaměstnavatele a další pracovníky v mezinárodní dopravě. Doporučuje se především dodržování minimálně 2 metrových rozestupů, nošení roušek pouze v místech, kde nelze rozestupy dodržet, zvýšení frekvence mytí rukou a čištění povrchů,  snížení počtu lidí, s nimiž je každý člověk v kontaktu prostřednictvím ustavení pevných týmů pracovníků, vozidla by neměla být sdílena a měla by být dobře větrána, atd.

UK zavedla pro cestující z ČR karanténu v délce 14 dní, a to s platností od soboty 29. 8. 2020 od 4:00 hod. ráno.  Před cestou do UK všichni cestující musí vyplnit tzv. kontaktní formulář (viz níže odkaz). Negativní test na Covid-19 neznamená výjimku z nutnosti podstoupit karanténní opatření pro cestování do UK. 

V rámci zavedené karantény platí seznam výjimek pro klíčové pracovníky. Před příjezdem na území Spojeného království bude muset každý cestující vyplnit kontaktní formulář a cestovní itinerář (nejdříve 48 hodin před příjezdem, nejpozději PŘED hraniční kontrolou). Je také nutné mít dopis od zaměstnavatele, který obsahuje osobní údaje, kontaktní údaje na zaměstnavatele, kontaktní údaje organizace, pro kterou bude činnost vykonávána + popis vykonávané činnosti. Dokumenty mají  sloužit i jako potvrzení v případě kontroly.

Detailní pravidla pro překročení britských hranic jsou dostupná ZDE (v čj na stránkách ZÚ Londýn).

Ve veřejné dopravě je povinné nosit roušku či jiné adekvátní zakrytí obličeje. Ve Skotsku , Anglii a v Severním Irsku je povinné nosit roušky též v obchodech a dalších místech, např. v kinech, muzeích a na bohoslužbách. Doporučujeme také sledovat web britské vlády, dle vývoje situace mohou být operativně přijata nová opatření.

S ohledem na obrat v trendu denního počtu nových případů britská vláda přistoupila ke zpomalení plánovaného uvolňování restriktivních opatření, resp. lokálně jsou v některých případech obnovována i přísnější omezení (např. oblast severní Anglie včetně širšího Manchesteru, Leicesteru a další).

Dne 25. března 2020 byl schválen nový zákon (tzv. „Covid Bill“), pro flexibilní finanční podporu. Britská vládní reakce na podporu hospodářství v době pandemie čítá balíček opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů koronaviru ve výši 30 mld. GBP, zaměřených na veřejné zdravotnictví, občany, OSVČ a firmy. Podpora je zaměřena na firmy napříč sektory, např. zdravotnictví získalo 14,5 miliardy GBP, a 3,5 miliard GBP bylo alokováno na udržení provozu železniční dopravy, a další programy jsou určeny pro ostatní sektory ekonomiky. Vláda také platí 80% mezd pracovníků, které firmy nechaly doma, ale nepropustily je (cca 9,3 mil. osob); od června musejí firmy schéma spolufinancovat, až do konce října, kdy program končí. Vláda dále kompenzuje až 80% průměrných ušlých příjmů OSVČ. Nad tento rámec je k dispozici na překlenovací půjčky firmám 330 mld. GBP (15 % GDP země). Britská centrální banka Bank of England snížila základní sazbu ze 0,75% na současných 0,10%, a uvolnila pravidla pro banky k poskytování půjček. Očekává se, že vláda masivně podpoří ekonomiku prostřednictvím investic především do zdravotnictví, infrastruktury, energetiky a to i za cenu navýšení státního dluhu.

Více informací o vládních programech na podporu ekonomiky a jednotlivých sektorů na webu velvyslanectví v Londýně

ICT: Již v akutní fázi pandemie byla jasně zřejmá zvýšená poptávka po digitálních a on-line řešeních umožňujících zajistit služby při zachování fyzických rozestupů, ale i např. distanční fungování pracovních týmů (home office). A tento trend bude pokračovat. On-line nakupování je v Británii dlouhodobě oblíbené (více než polovina spotřebitelů pravidelně nakupuje na internetu, již před pandemií probíhalo 18% všech nákupů on-line, i ve skupině nad 65 let má více než polovina osoba s on-line nakupováním zkušenosti) a v době krize dramaticky narostlo. Poptávka bude vzrůstat jak po samotné on-line nabídce výrobků a služeb, tak po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing a edtech, tak po fyzické infrastruktuře pro internetové připojení (vládní plán do 2025 zajistit giga-bitové širokopásmové připojení kabelem pro 30 mil domácností).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Již těsně před koronavirovou pandemií patřil zdravotní  sektor, resp. Národní zdravotní služba NHS, k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje realizovat projekty obnovy řady nemocnic, a to jak stavební, tak přístrojové. Čelíce koronavirové krizi pak vláda na jaře 2020 alokovala na podporu NHS další balíček ve výši 6,6 miliardy GBP, která je zaměřena na zajištění nemocničních lůžek, nákup plicních ventilátorů, diagnostických testů, ochranných prostředků i výzkum vakcíny. Vybudováno bude také 40 nových nemocnic. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

Infrastruktura: Vzrůstá poptávka po řešeních podporující fyzické rozestupy ve veřejných prostorách, dopravních prostředcích, ale i pracovištích či restaurací atd. Vláda přislíbila balíček 2 mld. GBP na podporu cyklistiky a chůze. Vláda připravuje „národní cyklistický plán“, který stanoví, jak do roku 2025 zdvojnásobit cyklistiku a zvýšit chůzi. Bude spuštěn pilotní provoz schématu e-skútrů k pronajmutí ve městech. Vláda alokuje 10 mil. GBP na dobíjecí stanice pro el. automobily.  Pokračovat budou také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky – v průběhu krize vláda rozhodla o pokračování příprav a zahájení výstavby dlouho chystané vysokorychlostní železnice na sever Anglie – tzv. projekt HS2. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

Energetika: Ochrana klimatu a dekarbonizace ekonomiky budou klíčovým aspektem hospodářské obnovy – platí cíl dosáhnout nulových emisí CO2 z britské ekonomiky jako celku do roku 2050. Do roku 2025 musejí ukončit provoz všechny hnědouhelné elektrárny a ze stávajících jaderných bloků má do roku 2030 ukončit provoz 7 a zůstat funkční jen jedna jaderná elektrárna. Do roku 2030 tak bude potřeba nalézt nové zdroje pro čtvrtinu britské energie, přičemž hlavní roli budou hrát jádro a obnovitelné zdroje. Pokračuje výstavba jaderného zdroje Hinkley Point C, a plánovány jsou další dva jaderné bloky, převážně v čínsko-francouzské režii (Sizewell B, Bradwell). Stále důležitější roli budou mít obnovitelné zdroje (především z off-shore větrných farem), ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny), úspory energie (zateplování staveb), elektromobilita a chytrá energetická řešení. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

Sektor volného času (krátkodobě): V souvislosti s omezení pohybu a cestování je zvýšená poptávka po domácím (kancelářský a zahradní nábytek, grily) a sportovním vybavení (jízdní kola, elektrokola, domácí posilovny a sportovní pomůcky), produktech pro kutily či výrobcích pro rekreaci a lokální turistiku.

Více na stránkách Velvyslanectví ČR v Londýně.

České firmy také od května mají možnost v Británii využít dotovaných služeb PROPEA.

Podle vládní agentury Office for Budget Responsibility (OBR) je britská ekonomika je na cestě ke svému nejhoršímu roku za posledních 300 let a největšímu schodku v období míru. V nové zprávě nastínila OBR tři scénáře budoucího vývoje, které všechny předpovídají nejhorší recesi za 300 let (pokles ekonomiky o 10,6% až 14,3% HDP). OBR předpovídá masivní nárůst deficitu státního rozpočtu (do výše 13-21 % HDP) a státního dluhu (nad 100 % HDP). Podle OBR bude k obnovení stability britských veřejných financí zapotřebí buď zvýšení daní o 60 mld. GBP nebo návrat k úsporným opatřením (indikátorem směřování vlády může být fakt, že ministerstvo financí zahájilo rozsáhlý přezkum daně z kapitálových výnosů.) Podle zprávy OECD utrpí britská ekonomika pravděpodobně nejhorší škody způsobené krizí covid-19 z rozvinutých zemí. OECD vylepšila predikci propadu britského HDP v roce 2020 z 11,5 % na 10,1 %, což je horší hodnota než v případě odhadu kontrakce ekonomikyeurozóny o 7,9 %. V případě druhé vlny infekce v letošním roce se má HDP snížit dokonce o 14 % Jedním z faktorů identifikovaných OECD je význam sektoru služeb pro britské hospodářství. Obchod, cestovní ruch, realitní trh a pohostinství společně významně přispívají k HDP a všechny byly těžce zasaženy lockdownem. OECD také doplnila, že pokud UK neuzavře obchodní dohodu s EU do konce roku 2020 nebo nezavede alternativní opatření, vystaví se hrozbě výrazně negativních dopadů na obchod a pracovní trh.

Podle letní predikce Evropské komise by mělo britské HDP poklesnout v letošním roce o 9,7 %. Jarní predikce EK přitom předpokládala kontrakci ekonomiky „jen“ o 8,3 %. EK předpovídá, že příští rok HDP vzroste o 6 % – ale pouze tehdy, bude-li současný „status quo“ v obchodních vztazích zachován.