Letošní recese zatím příliš volných míst nezničila

Nebývá to příliš často, kdy se ČR umístí na čele nějakého pozitivního řebříčku v rámci EU, avšak pokud jde o míru volných pracovních, je to už téměř pravidlo.

Nebývá to příliš často, kdy se ČR umístí na čele nějakého pozitivního řebříčku v rámci EU, avšak pokud jde o míru volných pracovních, je to už téměř pravidlo. I ve druhém čtvrtletí, které bylo ve znamení masivního propadu ekonomiky, byla česká míra volných pracovních míst v Unii opět nejvyšší. Samotné číslo znamená, že podíl volných pracovních míst byl na celkovém počtu zaměstnaných a volných míst 5,4 %. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to sice o osm desetin procentního bodu méně, avšak jak to už vypadá, ani dramatická nečekaná recese nabídku pracovních míst v ČR zásadně nezredukovala. Své prvenství, a navíc výrazný odstup od ostatních, si tak ČR udržela i tentokrát, neboť druhá Belgie dosahovala 3,1 % a unijní průměr byl ve srovnání s tuzemskem dokonce méně než třetinový. Pro úplnost je třeba dodat, že na druhém konci řebříčku se i tentokrát udrželo Řecko s mírou volných míst 0,3 %. I nadále platí, že na českém trhu práce stále převažuje nabídka volných pracovních míst a poslední recese s ní příliš nezamávala. Čísla jsou stále výrazně – dokonce násobně vyšší – než po předchozích dvou recesích, kdy nebyl výjimečný ani výsledek pod jedním procentem. Stále se nedostávají kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci, řidiči, řemeslníci apod. a především firmy ve stavebnictví bojují s všeobecným nedostatkem pracovníků. Tedy zvláště poté, co se zahraniční dělníci stali v důsledku koronavirových omezení hůře dostupní. Samozřejmě je možné namítat, že zdaleka ne všechny poptávky po práci jsou ještě aktuální, nicméně to bude asi problém v podstatě kdekoliv a srovnávací hodnotu těchto statistik to až tak příliš nezasáhne. Čištění těchto statistik, ke kterému nepochybně bude docházet s tím, jak firmy budou se zpožděním oficiálně škrtat nabízené pozice (inzeráty), nejspíš srazí tento poměr v ČR i v dalších čtvrtletích. Nepůjde zatím o nic dramatického, jak už napovídají měsíční statistiky ministerstva práce. Čeká nás ovšem podzim a “inventura” ve službách, která s poptávkou po práci a nezaměstnaností nepochybně pohne. Rizikovým momentem zůstává další průběh koronavirové nákazy. Nikoliv však proto, že by ekonomice hrozila uzávěra jako ve druhém kvartálu, ale v důsledku změny chování firem i spotřebitelů. To se nepochybně odrazí i na vývoji nezaměstnanosti, nicméně to už je na delší povídání.