Při pondělku pár statistik ke covidu-19 vs.
ČR. Od konce
července se tempo růstu nově potvrzených nakažených ve světě zpomalilo. To je pozitivní zpráva. Denní počet nově potvrzených nakažených se snižuje v USA, ale naopak narůstá v EMU. V ČR jsme na tom zhruba podobně jako v USA, ale s tím rozdílem, že v USA počet nově potvrzených případů se snižuje, u nás naopak exponenciálně roste. Izrael se téměř nedostane do grafu a míří do druhé plošné karantény.
Skutečnost, že
ČR nemá ještě situaci ani zdaleka pod
kontrolou, dokumentuje vysoký podíl pozitivních testů z celkových testů. V ČR se nyní pohybuje 6%, což je více než 7x tolik, co v Německu, kde jen 0,8% testů je pozitivních. Takový rozdíl je samozřejmě dán testovací (a odběrnou) kapacitou. Testovací kapacita byla v ČR na začátku srpna 0,57 testů na tisíc obyvatel denně. Na konci srpna začala konečně růst a nyní se pohybuje na 1,05. To je ale stále málo. Sousední
Německo při přepočtu na
obyvatele má testovací kapacitu stále o 70% vyšší. Logicky by měla být testovací kapacita tím vyšší,
čím byly
opatření více rozvolněné. Takže v
ČR by měla být vyšší než v
Německu. Bohužel takto lze v
ČR stále očekávat další zrychlení
růstu počtu nově potvrzených
nakažených.
Počet
hospitalizovaných se začíná blížit vrcholu z dubna, stejně tak počet pacientů ve vážném stavu. Roman Prymula uvedl, že bez dalších
opatření budou kapacity lůžek naplněné na konci října.
Logická otázka je „Přijde druhá plošná
karanténa?“ Pravděpodobnost jejího zavedení
roste. Nicméně její trvání by mohlo být výrazně kratší: 1-2 týdny. Následovaly by tvrdší
opatření: jako je povinné nošení
roušek/respirátorů uvnitř budov, snížení limitů na hromadné akce, navýšení trasovacích kapacit o komerční call centra (skripty lze připravit během týdne), navýšení testovacích kapacit na 20-30 tisíc denně.
Dopad na ekonomiku by měl být výrazně slabší než v případě první vlny, kdy
ekonomika poklesla o 11%. Za prvé, plošná
karanténa bude trvat kratší dobu, nedojde k takovému kolapsu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Spousta
firem vyčerpala celou nebo velkou část svých finančních
rezerv, na druhou stranu už nyní fungují (nemuselo by se čekat na jejich schvalování měsíce) programy
Antivirus apod., včetně záručních programů
COVID III a COVID+.
Průmysl by měl být tentokrát výrazně méně zasažen než
služby.
Samozřejmě, pokud by
stát opět selhal, tak by
ekonomika za celý
rok mohla propadnout o zhruba 15+ procent. V příštím
roce cca stagnace. Pokud by případná druhá plošná
karanténa měla krátké trvání, tak by pokles
ekonomiky mohl být v letošním
roce cca 10%.
Vláda nyní hraje vabank: bude doufat, že aktuální
opatření se projeví za 14 dnů poklesem počtu nově
nakažených (který mezitím bude ale exponenciálně narůstat) a že do
voleb nebude muset plošnou
karanténu nasazovat, protože by to bylo hodnoceno jako selhání
vlády. Respektive že plošné
karantény v té době budou zavádět další
státy, takže v tom nebudeme sami.
Aktuálně nemístně optimisticky může vyznívat
prognóza poklesu
ekonomiky o 7%, a to v případě, že se podaří druhé vlně vyhnout. Připomenul bych, že aktuální oživení
ekonomiky, a to jak v
průmyslu, tak v
obchodě, ukazovalo, že pokles za celý
rok by mohl být dokonce menší než 7%.
David Navrátil

J&T BANKA, privátní banka úspěšných:
Od roku 1998 se staráme o investice a finance těch nejbohatších, těch nejnáročnějších. Individuální přístup a maximální komfort je cítit ve všem, co děláme. Jsme privátní bankou, která klientům pomáhá majetek zhodnotit, ochránit a předat dalším generacím a v neposlední řadě si ho také užít. Učíme se od těch nejlepších a rosteme spolu s našimi klienty.
Vedle komplexních služeb family office a privátního bankovnictví poskytujeme specializované financování v oblasti real estate a podnikových akvizic. Do bankovního holdingu J&T patří kromě české J&T Banky její slovenská pobočka, ruská banka J&T Bank ZAO a banka J&T Bank and Trust se sídlem na Barbadosu.
Více informací na: www.jtbank.cz