Stárnoucí populace oslabuje efektivitu fiskálních stimulů

V reakci na krizi vyvolanou pandemií koronaviru přistoupily vlády mnoha zemí k uplatnění fiskálních opatření, a to ať už v podobě vyšších výdajů či nižších daní, s cílem podpořit ekonomické oživení. V průběhu času se však role fiskální politiky vyvíjí, když se mění zejména pohled na její roli. V současné chvíli se tak opět nacházíme v období, kdy sílí hlasy volající po zapojení rozpočtových opatření, a to nejen ze strany politiků, ale také ze strany centrálních bank (viz opakované naléhání Fedu). Ke změnám pak dochází nejen v otázce pohledu na danou problematiku, ale mění se také efektivita fiskálních opatření, když svou roli – dle studie Mezinárodního měnového fondu – sehrává mimo jiné také stárnoucí populace.

Jak zobrazuje graf, fiskální stimuly mají významnější pozitivní efekt na růst výstupu v ekonomikách, které jsou charakterizovány mladší populací. Naproti tomu v zemích se stárnoucím obyvatelstvem je dopad opatření daleko slabší. Jedním z důvodů takového vývoje je pak skutečnost, že spotřeba starších osob zůstává stabilní či se v čase mírně snižuje, a to nehledě na výši fiskálních stimulů. V neposlední řadě vede stárnutí populace k poklesu potenciálního tempa růstu, a tudíž i fiskální opatření mohou být následovány nižším než očekávaným růstem produktu. Ze studie tak vyplývá jasný závěr, který zní: čím „starší“ ekonomika je a zároveň čím vyšší je dluh, tím menší vliv mají fiskální stimuly na její růst.

V samotném závěru dochází studie k poznatku, že demografický vývoj představuje a rovněž v budoucnu bude představovat jednu z hlavních výzev pro tvůrce hospodářské politiky, kteří by se tak měli zabývat otázkou, jakými způsoby podpořit oživení agregátní poptávky, a to v prostředí klesající efektivity fiskálních opatření. Měnový fond pak poskytuje následující doporučení.

V první řadě navrhuje navýšit objem fiskálních stimulů, které jsou v časech nepříznivého ekonomického vývoje uplatňovány. Poté doporučuje upřít zrak na další opatření, která budou podporovat obnovení spotřebitelské poptávky. Pod pojmem „další opatření“ si pak lze představit politiky ovlivňující nabídkovou stranu na pracovním trhu, a tedy dle Mezinárodního měnového fondu například širší zapojení žen do pracovního procesu. V neposlední řadě obsahuje studie požadavek na zabezpečení dostatečného fiskálního prostoru, a to tak, že v časech ekonomické konjunktury budou vlády vytvářet přebytky, které ve fázi poklesu budou rozpuštěny a umožní uplatnění fiskálních stimulů dosahujících významných objemů. V rámci tohoto bodu je pak kladen důraz na udržitelnost veřejných financí, který z politického hlediska nebývá vždy populární.

Nicole Gawlasová, analytik České spořitelny

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz