Ekonomiku eurozóny srazila hlavně domácí poptávka (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ranní čísla německé zahraničněobchodní bilance za červenec potvrdí odeznívání dubnové hibernace ekonomiky a postupné zotavování obchodu. Finální čísla HDP eurozóny za Q2 20 stvrdí předběžný odhad s tím, že struktura ukáže na výrazný negativní příspěvek spotřeby domácností a investic. Zveřejnění srpnových dat z tuzemského trhu práce bude formalitou, podíl nezaměstnaných již ministryně před pár dny zveřejnila na svém Twittteru.

Německý zahraniční obchod se pomalu zotavuje

Finální čísla HDP eurozóny ukáží potvrzení bezprecedentního mezičtvrtletního poklesu o 12,1 % (meziročně o 15,0 %), a to hlavně kvůli propadu domácí poptávky. Vzestupná revize výkonnosti německé ekonomiky (z původně udávaných -10,21 % q/q na -9,7 % q/q) by měla být kompenzována zhoršením u Itálie (z původních -12,4 % q/q na -12,8 % q/q). U Francie předpokládáme potvrzení na -13,8 % q/q. Finální data za Španělsko budou k dispozici až 23. září; zde čekáme -18,5 % q/q. Z hlediska struktury je zřejmé, že vládní restrikce, které měly za cíl zamezit šíření pandemie koronaviru, se v eurozóně podepsaly zejména na domácí poptávce. Firmy pozdržely svá investiční rozhodnutí, domácnosti pak často kvůli omezení pohybu či zavřeným obchodům méně spotřebovávaly. U čistého exportu předpokládáme neutrální dopad, když restrikce v zahraničním obchodě dopadly na dovozní i vývozní stranu. Ranní čísla červencového zahraničního obchodu ukáží, že do třetího čtvrtletí vstoupili Němci pravou nohou. Dna bylo dosaženo v dubnu, od té doby se situace pomalu zlepšuje.

Dnešní data by významným impulsem pro devizový trh být neměla. Druhé čtvrtletí je již minulostí, a to že evropská ekonomika během Q3 20 zaznamená zlepšení, je v podstatě matematická jistota. Klíčové (i pro trhy) je, co bude dál. Pokud rychlý vzestup covidu nevyústí ve stejně razantní opatření, jako jsme viděli v březnu a dubnu, eurozóna podle nás zaznamená v letošním roce pokles o 6,6 %, příští rok, si pak polepší o 4,8 %. Na předkrizovou úroveň konce roku 2019 se tak nevrátí dříve, než ve druhé polovině roku 2022. Riziko prognózy je ale vychýleno směrem k horšímu vývoji.

Zveřejnění tuzemského podílu nezaměstnaných za srpen pro korunový trh rozhodně novou zprávou nebude. Ministryně Maláčová totiž opět číslo 3,8 % zveřejnila před dnešním plánovaným datem. Z analytického pohledu se alespoň dozvíme podrobnější informace o aktuálním vývoji na trhu práce.

Koruna nejslabší od poloviny července

Česká koruna atakovala na úvod týdne nejslabší hodnoty za poslední téměř dva měsíce. Prakticky po celý včerejší den oscilovala v relativně širokém pásmu 26,45 až 26,58 CZK/EUR. Na trhu je nadále cítit nízká likvidita projevující se v roztaženějších spreadech a zvýšené volatilitě. Euro vůči dolaru včera mírně ztrácelo, ranní data německé průmyslové výroby za červenec zaostala za tržním očekáváním a potvrdila, že návrat k předkrizovým úrovním výstupu jde po hodně trnité cestě.

Tuzemská červencová data publikovaná včera ráno v podstatě nezklamala. Průmyslová výroba i zahraniční obchod pokračovaly na začátku třetího čtvrtletí ve svižném oživení. Ve srovnání s loňským rokem byla průmyslová produkce sice stále nižší, své ztráty ale odmazává rychleji, než se čekalo. Výrazně se zlepšuje situace v automobilovém průmyslu, kde produkce klesala meziročně již jen o 0,7 %. Přebytek bilance zahraničního obchodu s motorovými vozidly byl dokonce meziročně o 6,1 mld. CZK vyšší. Mezi včera zveřejněnými daty tak bylo outsiderem pouze stavebnictví, které meziročně propadlo o více než 10 %. Podrobněji jsme včerejší statistiky komentovali zde https://bit.ly/2R1Rmlt.