Pokles ekonomiky v druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu činil 11 % (Analýza makroindikátorů)

Tuzemská ekonomika poklesla podle zpřesněného odhadu ČSÚ v průběhu druhého kvartálu mezičtvrtletně o 8,7 %. Ve srovnání s loňským rokem se hrubý domácí produkt snížil o 11,0 %. Pokles českého hospodářství byl tak nakonec mírně horší, než jak ukazoval předběžný odhad HDP z konce července. K revizi vývoje tuzemské ekonomiky tak došlo v opačném směru než v případě Německa, jehož mezičtvrtletní pokles HDP byl nakonec o čtyři desetiny nižší, než ukázal předběžný odhad. V mezinárodním srovnání patří Česká republika i nadále mezi státy, jejichž ekonomika byla v druhém čtvrtletí zasažena koronavirem relativně nejméně.

I tak byl však pokles české ekonomiky v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Důsledky koronavirové pandemie se přitom podepsaly na téměř všech složkách HDP. Zhruba z poloviny se na meziročním poklesu hospodářství podílel propad zahraničního obchodu. O 7,5 % se však ve srovnání s loňskem snížila také spotřeba domácností a o 4,8 % poklesly i fixní investice. Není překvapením, že domácnosti snížily především spotřebu statků dlouhodobé spotřeby. Výjimkou byl tak pouze nárůst vládní spotřeby o 1,8 %, která odrážela expanzivní politiku vlády snažící se kompenzovat zavedená restriktivní opatření. Na koronavirovou pandemii doplatila celá ekonomika, když k poklesu přidané hodnoty došlo téměř ve všech sledovaných odvětvích.

Ve srovnání s naší prognózou pozitivně překvapil především vývoj fixních investic, které v druhém čtvrtletí vzrostly ve srovnání s prvním čtvrtletím o 0,9 %. Naše prognóza přitom očekávala další prohloubení jejich meziročního poklesu. Je tak zřejmé, že podnikatelé zastavili investiční projekty již na samotném začátku současné krize, kdy již bylo patrné, že dopady koronaviru na ekonomiku budou bezprecedentně vysoké. Rychleji než jsme očekávali naopak klesala spotřeba domácností a horší výsledek vykázal i zahraniční obchod. Oproti očekávání nižší byl také růst vládní spotřeby, u kterého je nyní velmi těžké odhadnou, jakým způsobem budou současné nástroje fiskální politiky statisticky zachyceny. Spolu se zpřesněným odhadem HDP byl nepatrně revidován také vývoj v prvním čtvrtletní. Revize se však dotkla pouze jednotlivých výdajových komponent a celkový růst HDP tak zůstal zhruba beze změny. Revize pro rok 2019 jsou pak zanedbatelné.

Nyní však již ekonomika opět roste. Oživení navíc probíhá nejen ve spotřebitelském sektoru, ale také v odvětví průmyslu, a to dokonce rychleji než se původně čekalo. Nelehké období však máme ještě před sebou, a tím je blížící se podzim. Nejsledovanějším bude samozřejmě další vývoj koronaviru. Již nyní se počty nakažených zvyšují a s koncem letních prázdnin spojených s návratem do škol a zaměstnání se na tom pravděpodobně moc nezmění. To si uvědomují i podnikatelé, především pak ti v oblasti služeb a obchodu, kteří se obávají opětovného uzavření ekonomiky nejvíce a jejich důvěra v další hospodářský vývoj tak klesá. Problém je, že i samotný pokles důvěry bez toho, aby se obavy opětovného uzavření ekonomiky naplnily, může probíhající oživení zbrzdit. Ekonomika tak pro podzimní měsíce potřebuje především jasný plán ve vztahu k tomu, jaká opatření budou přijata ve chvíli, kdy se situace kolem koronaviru výrazně zhorší.

My zůstáváme optimističtí a věříme, že oživení ekonomiky bude pokračovat i v nadcházejících měsících. Pro letošní rok tak očekáváme pokles českého hospodářství o 5 % a v roce následujícím pak jeho růst o 6 %.