Víkendář: Německo testuje nepodmíněné příjmy, lidé dostanou 1 200 eur

Bezpodmínečný základní příjem, tedy „peníze od státu rozdávané všem bez splnění jakýchkoliv podmínek“, již celé roky vyvolává vzrušené debaty. Diskutuje se o tom, jaké náklady by takový systém přinesl, jaké by měl širší dopady na společnost a ekonomiku, jak by zahýbal s trhem práce a podobně. Der Spigel nyní píše o tom, že v Německu právě začíná tříletý projekt, v jehož rámci bude 120 lidí dostávat 1 200 euro měsíčně a bude pozorně sledováno stejně jako podobně velká kontrolní skupina, která žádné peníze dostávat nebude.

Projekt by měl pomoci zodpovědět otázky týkající se změny zvyků lidí na bezpodmínečných příjmech, jejich postojů k práci, v kreativitě, ve spotřebě a tak dále. Vše organizuje skupina Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem), která sehnala i finanční podporu od dárců. K ní se přidali také vědci včetně ekonomů, psychologů a sociologů.

Na projektu pracuje rovněž známý německý ekonom Jürgen Schupp, který Spiegelu řekl, že není třeba zkoumat, zda se lidem líbí, když mají více peněz bez dodatečné práce. Vědecké studie podle něj jasně ukazují, že s penězi roste subjektivní pocit spokojenosti, ale projekt má za cíl mnohem více. Má zkoumat dennodenní aktivity lidí na základním příjmu, jejich chování ve společnosti, stravovací návyky, vztahy a mnoho dalších oblastí.

Podle ekonoma se popsaný projekt liší od jiných včetně rozsáhlého projektu ve Finsku tím, že v Německu budou sledovány dvě jinak porovnatelné skupiny lidí. Ty jsou vybrány z celkového počtu 1 milionu zájemců a to by mělo zajistit potřebnou kvalitu dat. Ekonom ale dodal, že ani tento projekt není schopen poskytnout odpovědi týkající se dopadu základního příjmu na makroekonomické prostředí. Tedy například na cenovou hladinu či trh práce jako celek.

Dosavadní debata ohledně základního příjmu podle Schuppa připomínala „v tom lepším případě filozofický salón, v tom horším náboženskou válku“. Dominovaly jí totiž mnohá klišé, oponenti příjmu tvrdili, že lidé budou lenivět, zastánci hovořili o větší kreativitě či dokonce podpoře demokracie. Ekonom sám se nejvíce těší na výsledky ukazující na vztah mezi základním příjmem a trhem práce. Tedy například na data, která by ukazovala, zda základní příjem nezvyšuje ochotu podnikat. Nebo na ochotu přijímat určité pracovní pozice, pracovat určitý počet hodin, vzdát se volného času a podobně.

Ekonom zmínil průzkumy, ve kterých jsou lidé tázáni, co by udělali s jednorázovým příjmem ve výši 10 000 eur. Ukazuje se, že velká část z nich by tyto peníze dala na úspory a ekonoma by podle jeho slov nepřekvapilo, kdyby to podobně dopadlo se základním příjmem. Průzkumy také ukazují, že pracovat by přestalo asi 10 % lidí a Schupp míní, že jde hlavně o ty, kteří jsou se svým zaměstnáním nespokojeni.

Podle Schuppova názoru pak ohledně možných změn v ekonomické politice platí, že přijímány by měly být pouze v případě, že jsou jednoznačně prokázány. Reformy německého systému sociálního zabezpečení jsou pak podle něho nevyhnutelné, a to již v dohledné budoucnosti. Demografie a digitalizace totiž nahlodávají současný systém financování. Kolem roku 2030 tak vznikne neudržitelná nerovnováha a tudíž je nutné provést potřebné reformy.

Zdroj: Der Spiegel