Perly týdne: Nezastavitelné akcie, výjimečné Německo a naše rychlodráha

Analytici a ekonomové komentují oznámené změny v politice Fedu, rotace z amerických do evropských akcií nebude, trhy se soustavně mýlí a také se nezastaví jen proto, že jsou férově naceněné. Jsou tu další perly týdne.

Ve světě…

Změny v politice Fedu: Jim Bianco z Bianco Research míní, že nově oznámená změna v přístupu Fedu k monetární politice je významným krokem a pro trhy „to není červené světlo“. Fed se podle ekonoma rozhodl, že v jeho mandátu je nezaměstnanost důležitější než inflace. K tomu se Fed bude více věnovat finanční stabilitě. Ve skutečnosti nejde ale o nové věci, protože centrální banka „jen řekla nahlas to, co jsme už věděli“.

Podle ekonoma se do americké ekonomiky vrátí inflace, ale pravděpodobně ne dříve, než příští rok, protože nyní je stále hodně nevyužitých kapacit. Ve chvíli, kdy se inflace zvedne, půjdou ale sazby prudce nahoru a může dojít i k další změně přístupu americké centrální banky. Ta totiž může nakonec pod tlakem trhů říci, že nyní je jejím hlavím cílem opět snižování inflace. Je to „hlavní riziko, které se pojí s novou politikou Fedu“.

Jak moc nad 2 % tedy nechá Fed inflaci zajít? Ekonom na CNBC uvedl, že jde o zajímavou otázku. Jádrová inflace se totiž už dlouho nedostala výrazněji nad 2 %. Je tak pravděpodobné, že Fed nenechá inflaci jít dál než nad 2,5 %, ale i to je z hlediska delší historie dost a trhy mohou v takovém případě začít propadat obavám. Z tohoto pohledu tak je nová politika rizikovým krokem. A které akcie by si vedly nejlépe v prostředí rostoucích sazeb a výnosů obligací? Podle ekonoma základní materiály a obecně cyklické tituly, které jsou citlivé na vývoj nominálního produktu. Možná i finanční tituly, které by těžily z většího sklonu výnosové křivky.

Ale jak?: Změny v politice Fedu si všímá i investiční společnost Schwab. Její ekonomové poukazují na to, že vedení Fedu „neposkytlo žádnou informaci, jak chce vyšší inflace dosáhnout“. Pravděpodobně je to podle Schwabu kvůli tomu, že Fed již „provádí dramatickou monetární expanzi bez toho, aby se inflace zvedla“. Může držet sazby nízko ještě déle, nakupovat ještě více aktiv, poskytovat speciální půjčky, ale tyto nástroje jsou již nyní využívány velmi intenzivně. Někteří zástupci Fedu tak apelují na Kongres, aby zvýšil fiskální stimulaci, protože ta má podle nich nyní větší efektivitu.

Podle Schwabu nejsou oznámené změny ve skutečnosti žádnou revolucí, protože Fed se doposud stejných zásad již obecně držel. Největším rizikem je pak možnost, že se trhy začnou obávat nedostatečné reakce Fedu na rostoucí inflaci – Schwab tedy uvažuje podobně jako Bianco. Celkově pak změny v politice znamenají, že „krátkodobé sazby budou Fedem drženy nízko o pár let déle a dolar bude více oslabovat“.

Proč by měl mít trh nyní pravdu: Deutsche Bank v následujícím grafu ukazuje vývoj sazeb implikovaných trhem s futures a vývoj sazeb skutečných. Jak Deutsche v grafu soustavně připomíná, „trh se mýlí, trh se mýlí, trh se mýlí...“ A na konci křivky se analytici banky ptají „proč by měl mít tentokrát pravdu?“

Rotace z USA do Evropy nebude: Německý trh si vede lépe než řada jiných evropských trhů a příčinou je pravděpodobně i to, jak razantně německá vláda reagovala na ekonomický útlum svou fiskální politikou. Celkově je ale nepravděpodobné, že by došlo k rotaci od amerických do evropských akcií. Pro Blomberg Finance to uvedl Max Kettner z HSBC. Německo bylo podle něj schopno poměrně dobře odolávat tlakům vyvolaným krizí roku 2008 a i nyní má velkou finanční sílu, a tedy odolnost. Stratég ale pochybuje, že by se něco podobného týkalo i jiných evropských zemí, a zejména těch na periferii eurozóny. Německo je tedy v Evropě spíše výjimkou, a tudíž pohled na něj neukazuje celkovou atraktivitu evropských trhů.

Francouzská anomálie: Adam Tooze si všímá vývoje spotřebitelské důvěry ve Francii. Jak ukazuje následující graf, ta se v letos prudce propadla, ale stále nedosáhla na dno z roku 2018. Tooze to komentuje s tím, že ani současné uzavírání ekonomiky a sociální distancování nejsou takovým šokem jako hnutí žlutých vest.


Trhy se jen tak nezastaví: Paul McCulley, který působil jako hlavní ekonom ve společnosti PIMCO, se domnívá, že Fed dělá vše proto, aby „rozpálil ekonomiku“. To znamená, že nepřestane se stimulací, dokud se nezvedne inflace. Což implikuje, že na dluhopisové trhy dříve, či později, dorazí medvědi. Právě proto jsou atraktivní zejména riziková aktiva, včetně akcií. Jejich ceny jsou sice vysoko, ale ekonom míní, že „trhy se nezastaví jen proto, že jsou férově naceněné“. Jinak řečeno, „pokud se dají do pohybu, v pohybu zůstanou“. Fed se snaží podpořit celou ekonomiku tak, aby z toho těžili i běžní lidé, míní McCulley. Podle něj bude americká centrální banka plně kooperovat s Kongresem tak, aby svého cíle dosáhnul a „pro běžné lidi je to dobrá zpráva“.

a u nás doma...

345 dní na povolení stavby: Ihned.cz píše, že „stavební zákon je hybrid, ale podporu má. Povolení stavby bude trvat 345 dní“. Tvrdí to ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která i přes pokračující diskuse o konečné podobě zákona „pevně věří, že zákon výrazně zrychlí výstavbu v Česku“. Ihned.cz dodává, že povolování bytových projektů v Praze nyní trvá v průměru pět let, u dálnic je to dokonce 13 let. V žebříčku Světové banky, který porovnává rychlost povolování staveb bezmála ve dvou stovkách zemí, patří Česku 157. místo.

„Nový stavební zákon má ale stále více kritiků. Zatímco zprvu s ním nesouhlasili hlavně památkáři nebo ekologové, neboť se obávali růstu moci developerů, nyní jsou k němu skeptičtí i podnikatelé. Developerům a Hospodářské komoře například vadí, že se nepodařilo včlenit do něj myšlenku jediného stavebního úřadu“, píše ihned.cz.

Rychlodráha do Drážďan: Seznam.cz píše, že „rychlodráha z Prahy do Drážďan by mohla být hotová do roku 2035“. Výstavba české části podle portálu vyjde na 198 miliard korun. V Německu se počítá s investicemi kolem 32 miliard korun. „Rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jízdní doba z Prahy do Ústí nad Labem by se měla zkrátit zhruba o polovinu na 30 minut. Cesta do Drážďan by měla trvat hodinu, píše seznam.cz.

Podle ředitele CEDOP Petra Šlegra nejde o jednu trať, ale celou železniční síť o délce 295 kilometrů. Projekt je podle něj ekonomicky výhodný. Vnitřní výnosové procento vychází na 9,83 procenta, přičemž ekonomicky efektivní projekty se počítají zhruba od pěti procent, uvedl Šlegr. Starosty několika obcí na Litoměřicku ale podle portálu plánovaná výstavba rozzlobila. „Pomalu půlku lesa nám tu vykácí kvůli betonové stavbě nadnárodního zájmu. Myslím si, že pro lidi je daleko důležitější příroda – potřebujeme vzduch a vodu, z betonu se nenajíme,“ řekla Českému rozhlasu Sever nezávislá starostka Libotenic Ladislava Rejšková.