Hrubý domácí produkt v roce 2019 dosáhl 5 748,7 mld. korun (v běžných cenách). Reálný růst HDP druhým rokem zpomaloval. Výsledný přírůstek tak dosáhl 2,3 %[1]. I loni se udržovala stabilní základna růstu domácí spotřeby, která významně podporovala hospodářský růst již pátým rokem. Mírně k růstu HDP přispěl také vývoj bilance zahraničního obchodu. Růst vývozu a dovozu ale oslabil a zvýšení přebytku bylo způsobeno větším oslabením importní dynamiky. Po silném roce 2018 došlo k redukci příspěvku výdajů na tvorbu hrubého kapitálu. Vývoj nabídkové strany ekonomiky potvrzoval silnou roli domácí poptávky, která se projevovala solidním růstem služeb. V některých průmyslových odvětvích byl ale zřejmý útlum spojený s oslabením zahraniční poptávky.

Vliv domácí spotřeby v celkovém přírůstku HDP zcela převažoval. Celkově spotřeba přispěla k růstu 1,7 p. b.[2] Z toho spotřeba domácností reálně vzrostla o 2,9 % (první přírůstek pod 3 % od roku 2014) a přispěla 1,2 p. b. (stejný příspěvek již tři roky). Ze srovnání přírůstku bez vyloučení a s vyloučením dovozu pro konečné užití přitom vyplývá, že oproti předchozím čtyřem letům nebyl růst spotřeby domácností tak výrazně saturován dovozem. Růst vládní spotřeby oproti roku 2018 oslabil na 2,3 %, stejně jako příspěvek k dynamice HDP (0,4 p. b.). Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu meziročně reálně vzrostly o 1,5 % a na tvorbu hrubého fixního kapitálu (investiční aktivita) o 2,2 %. Negativní vliv na meziroční srovnání tak měla změna zásob. To byl také důvod mírně negativního příspěvku růstu kapitálových výdajů k dynamice HDP (–0,1 p. b.). Příspěvek samotné investiční aktivity byl mírný, ale pozitivní (0,3 p. b.). Celkový příspěvek bilance zahraničního obchodu k růstu HDP loni dosáhl 0,6 p. b. Nešlo ale o důsledek zlepšení exportní dynamiky. Naopak reálný přírůstek vývozu oslabil na 1,3 %. Zároveň s ním ale oslabil i nárůst dovozu na 1,4 %, což způsobilo zlepšení dynamiky výsledné bilance.

Graf č. 2  Příspěvky odvětví ke změně HPH (objemové indexy v p. b., HPH v %, sezónně očištěno)

Zdroj: ČSÚ

Růst hrubého domácího produktu loni zpomalil i v Evropské unii. Celkový reálný přírůstek dosáhl 1,5 %[3]. Spotřeba se zvýšila o 1,7 % a drobně zrychlila. Zpomalilo naopak tempo růstu výdajů na hrubý kapitál (2,9 %), přitom dynamika samotné investiční aktivity posílila na 5,6 % (nejvyšší tempo od roku 2007). V naprosté většině zemí EU růst HDP zpomaloval. Nejvyšších přírůstků dosáhl HDP v Irsku (5,6 %), Maďarsku (4,9 %) a na Maltě (4,7 %). Ještě více než v minulých letech se zvýraznil rozdíl v tempech růstu starých a nových členů Unie. Kromě prvního Irska byly v první desítce jen členské země, které vstoupily po roce 2000. Naopak ve spodní desítce není z těchto zemí žádná. V žádném státě EU loni nedošlo k poklesu HDP, ale pod 1 % se dostala dynamika HDP v Itálii (0,3 %, nejméně za posledních pět let) a v Německu (0,6 %, nejméně od roku 2013).

Hodnota vývozu zboží a služeb se v roce 2019 zvýšila o 113,2 mld. korun na 4 276,5 mld.[4] Přírůstek vývozu oproti předchozímu roku mírně oslabil, zejména kvůli obchodu se zbožím. V případě služeb došlo k mírnému posílení meziročního nárůstu. Hodnota dovozu loni činila 3 930,1 mld. korun, meziročně o 88,2 mld. více. Ke značnému propadu dynamiky dovozu rovněž přispěl výhradně vývoj obchodu se zbožím. Výsledné kladné saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami se tak meziročně zlepšilo o 25,1 mld. korun na 346,4 mld. Přebytek obchodu se zbožím dosáhl 240,0 mld. (+39,2 mld.) a se službami 106,4 mld. (–14,2 mld.).

Ke konci roku činily závazky domácí ekonomiky vůči zahraničí 10 964,8 mld. korun. Hlavní část tvořily účasti a podíly v investičních fondech (6 401,7 mld.). Z toho akcie a ostatní účasti dosahovaly 3 729,4 mld. korun a 2 634,0 mld. představovalo přecenění NFA[6]. Závazky ve formě dluhových cenných papírů činily 1 373,2 mld. korun a půjček 1 116,4 mld. Přes pozvolný pokles zůstává nadále velmi vysoký objem oběživa a vkladů (1 371,1 mld., více než dvojnásobek oproti roku 2015). Závazky nerezidentů vůči domácí ekonomice ke konci roku 2019 činily 6 930,6 mld. korun. Největší podíl na nich měly dluhové cenné papíry (1 962,3 mld. korun). Objem půjček dosáhl 882,8 mld. Výraznou roli mělo rovněž oběživo a vklady (1 790,9 mld. korun). Účasti a podíly v investičních fondech měly ke konci roku hodnotu 1 588,9 mld. korun, ze všech závazků nerezidentů ale nejvíce narostly. Závazky domácí ekonomiky vůči nerezidentům tedy překonaly aktiva. Výsledné čisté jmění nerezidentů vůči domácí ekonomice (zahraniční zadluženost národního hospodářství) dosáhlo 4 034,2 mld. korun. Zadluženost se zvýšila o 594,4 mld.

Reálný nárůst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu v Evropské unii[8] v roce 2019 dosáhl 5,6 %. Meziroční růst investiční aktivity tak zrychlil a byl nejvyšší od roku 2007. Česko se tak z hlediska dynamiky investic dostalo poměrně hluboko do evropského podprůměru (šestý nejhorší výsledek). Největšího meziročního přírůstku dosáhlo loni Irsko (74,9 %[9]), dále Rumunsko (18,2 %) a Maďarsko (15,3 %, dvouciferného tempa bylo dosaženo třetím rokem). Mezi státy s nejvyšším růstem investiční aktivity již několik let výrazně převažují země, které vstoupily do EU po roce 2000. Ty ve velké míře čerpají z přístupu k evropským dotacím. V rámci této skupiny tak bylo Česko jednou z výjimek, když reálné tempo investic meziročně prudce oslabilo. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu reálně klesly ve Švédsku (–1,3 %) a Finsku (–1,0 %). Investiční aktivita stagnovala na Kypru (0,1 %).

Graf č. 4  Tvorba hrubého fixního kapitálu, sektorové členění (běžné ceny, meziroční změna v mld. korun)

Zdroj: ČSÚ

Výdaje na ostatní budovy a stavby loni dosáhly 359,5 mld. korun a meziročně se zvýšily o 11,8 mld., nominálně tak rostly třetím rokem. Reálně se ale investice v této oblasti snížily o 3,1 %[10]. Největšími investory jsou zde nefinanční podniky a také vládní instituce. Důležitou součástí této investiční kategorie jsou infrastrukturní stavby financované právě sektorem vládních institucí a napojené na evropské financování. To vnáší do dynamiky investic v posledních letech výraznou volatilitu odpovídající cyklu čerpání dotací[11]. Ostatní budovy a stavby jsou také položkou nejvýrazněji zasaženou krizovým vývojem po roce 2009 (série poklesů v letech 2009–2014) a z většiny šlo o systematický pokles výdajů ze strany vládních institucí. Až loni tak byla překonána úroveň roku 2008.

Nominální i reálný růst investic do obydlí loni posílil. Celkem zde výdaje dosáhly 259,7 mld. korun a zvýšily se o 26,5 mld. Reálný přírůstek činil 7,1 %. Podíl investic do obydlí na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu se loni zvýšil na 17,2 %, nejvíce za celou dobu samostatné ČR. Přírůstek investičních výdajů na obydlí loni na rozdíl od předchozích let odpovídal výši přírůstku výdajů domácností, hlavního investora v této oblasti. Ačkoli se domácnosti potýkaly s pokračujícím silným růstem cen nemovitostí, převážil u nich silný růst mzdových příjmů a svou investiční aktivitu neomezovaly. Z údajů ČNB vyplývá, že průměrná hodnota hypoteční smlouvy na obydlí v posledních letech výrazně rostla[12].

Hrubá přidaná hodnota sektoru nefinančních podniků v roce 2019 dosáhla 3 205,4 mld. korun[13] a meziročně se zvýšila o 182,1 mld. Nefinanční podniky se na celkové tvorbě hrubé přidané hodnoty podílely 61,8 %. Nominální růst HPH výrazně posílil. Reálně se HPH nefinančních podniků zvýšila o 1,8 %[14]. Zaměstnanost v sektoru činila 3 264,8 tisíce osob[15] a meziročně se zvýšila o 24,9 tisíce (0,8 %), nejméně od roku 2011, kdy zaměstnanost v sektoru naposledy klesla. Růst zaměstnanosti je již osm let nad celkovým průměrem v ekonomice, což může souviset i s přesunem zaměstnaných ze sektoru domácností (ty zahrnují i drobné podnikatele) právě k nefinančním podnikům. Objem náhrad vyplacených nefinančními podniky loni dosáhl 1 796,9 mld. korun a tvořil 70,2 % celkových náhrad v ekonomice. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu loni dosáhly 933,3 mld. korun a zvýšily se o 55,2 mld. Nefinanční podniky byly zodpovědné za 61,9 % investic v národním hospodářství.

Až do roku 2016 měla v české ekonomice největší podíl na HPH nefinančních podniků průmyslová odvětví[16]. V posledních třech letech ale došlo k posílení služeb, které čerpaly z rostoucích příjmů a poptávky domácích spotřebitelů. Průmyslová odvětví ale loni nadále výrazně přispívala k růstu HPH. Jejich hrubá přidaná hodnota se loni zvýšila o 65,9 mld. korun a přírůstek podstatně zrychlil oproti předchozímu roku. Důvodem byl zejména příznivý vývoj ve výrobě motorových vozidel (+17,6 mld. korun). Dařilo se tím pádem i odvětvím, která jsou na výrobu motorových vozidel navázána – výroba pryžových a plastových výrobků (+5,8 mld.) a elektrických zařízení (+5,7 mld. korun). V rámci zpracovatelského průmyslu výrazně rostla HPH také ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+9,0 mld. korun). Ve zpracovatelském průmyslu došlo loni k meziročnímu nominálnímu poklesu HPH jen ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (–6,3 mld. korun), u výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství (–2,7 mld.) a ve výrobě textilií (–0,2 mld. korun). K celkovému nominálnímu navýšení výrazně přispěl přírůstek HPH ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+12,1 mld. korun). Šlo ale o vliv prudkého cenového nárůstu (reálně HPH v tomto odvětví klesla). Pokles HPH se loni prohloubil na 3,6 mld. korun u těžby a úpravy černého a hnědého uhlí. Stavebnictví si udrželo nominální dynamiku z předchozího roku a loni se zde HPH zvýšila o 14,7 mld. korun. Růst byl plošný – posílila výstavba budov, inženýrské stavitelství i specializované stavební činnosti.

Nefinanční podniky vyplatily zaměstnancům 1 796,9 mld. korun ve formě náhrad. Tato částka se meziročně zvýšila o 101,1 mld. korun (6,0 %). Růstové tempo tak zpomalilo oproti předchozím dvěma letům, kdy překročilo 9 %. Důvodem je jisté uvolnění silné dynamiky průměrné mzdy, ale rovněž zmírnění růstu zaměstnanosti, která se v sektoru zvýšila o 0,8 % (v letech 2017 a 2018 to bylo 1,8 %). Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků loni dosáhl 1 432,4 mld. korun a meziročně se zvýšil o 74,3 mld. Výsledná míra zisku[17] i tak mírně poklesla a činila 44,7 %. Míra zisku se během posledních pěti let přiblížila evropskému průměru, který loni činil 39,9 %.

Záporné saldo druhotných důchodů již pět let osciluje okolo hranice 150 mld. korun. V loňském roce převážil vliv nárůstu prostředků na straně zdrojů a deficit druhotných důchodů se zmírnil o 9,5 mld. korun na 147,2 mld. Nefinanční podniky přijaly meziročně o 24,0 mld. korun více v podobě ostatních běžných transferů. Naopak běžné transfery, které sektor vyplatil, se zvýšily o 22,4 mld. Poklesl však objem odvedených běžných daní z důchodů, jmění a jiných (–7,9 mld. korun). Výsledné hrubé úspory nefinančních podniků dosáhly 779,3 mld. korun a meziročně se zvýšily o 55,0 mld. Míra úspor[18] rostla jen mírně a dosáhla 24,3 mld. korun. To je podobně jako v předchozím roce podprůměrný výsledek[19]. Saldo kapitálových transferů bylo loni kladné, ale výrazně se snížilo (o 12,8 mld. korun na 18,9 mld.). Snížily se totiž přijaté investiční dotace (o 8,7 mld. korun) i ostatní kapitálové transfery (–3,0 mld.). Na druhé straně nefinanční podniky vydaly ve formě kapitálových transferů meziročně o 1,1 mld. více.

Graf č. 7  Míra úspor, míra investic a míra zisku (v %)

Zdroj: ČSÚ

Saldo důchodů z vlastnictví finančních institucí bylo loni záporné. Deficit dosáhl 34,5 mld. korun a meziročně se výrazně prohloubil (o 13,5 mld.). Ke zhoršení přispělo více faktorů. Kladné saldo úroků se loni snížilo o 13,3 mld. korun, především kvůli posílení toků na straně užití, a dosáhlo 26,3 mld. korun. To je nejnižší zaznamenaný přebytek[24]. Finanční instituce obdržely ve formě úroků 198,8 mld. korun (+48,6 mld.), ale vyplatit musely 172,5 mld. (+61,9 mld.). Celkové saldo důchodů z vlastnictví zhoršilo i prohloubení deficitu rozdělovaných důchodů společností o 9,8 mld. korun na 20,2 mld. O 15,1 mld. se totiž zvýšil jejich objem na straně užití. Ve směru zmírnění salda důchodů z vlastnictví působily jen reinvestované zisky z přímých zahraničních investic. Jejich objem na straně zdrojů se meziročně zvýšil o 10,8 mld. korun. Ostatní důchody z investic[25] vyplacené finančními institucemi dosáhly loni 23,0 mld. korun a zvýšily se o 1,0 mld. Výsledné saldo hrubých prvotních důchodů skončilo v přebytku 100,1 mld. korun a meziročně pokleslo o 5,3 mld. (první pokles od roku 2015).

Hrubý disponibilní důchod finančních institucí se snížil o 5,2 mld. korun na 112,0 mld. Po úpravě o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů zůstaly hrubé úspory ve výši 73,6 mld. korun. Úspory se meziročně snížily o 10,7 mld. korun. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu dosáhly loni 35,5 mld. korun. To je výrazně méně než v předchozím roce (pokles o 21,6 mld. korun). Nominálně byla úroveň investiční aktivity výrazně nad hodnotou před rokem 2016, míra investic[26] se ale propadla o 11,6 p. b. na 16,6 %. Prudký nárůst investiční aktivity, který začal v roce 2016, tak vyvrcholil v roce 2018. Podle podrobnějšího členění tvorby hrubého fixního kapitálu sektor v roce 2016 výrazně navýšil investice do produktů duševního vlastnictví (zejména softwaru a databází) a v letech 2017 a 2018 se k tomu přidaly také investice do dopravních prostředků a zařízení.

Podle účtu přecenění vzrostla hodnota finančních aktiv držených finančními institucemi o 125,7 mld. korun. Nejvíce k tomu přispěl nárůst hodnoty držených dluhových cenných papírů o 68,6 mld. korun. Finanční deriváty dále přidaly 33,9 mld. Účasti a podíly v investičních fondech zvýšily svou hodnotu o 22,5 mld. O 12,7 mld. korun narostla hodnota oběživa a vkladů. Finanční instituce zaznamenaly zisk z držby v důsledku poklesu hodnoty jejich finančních závazků o 283,0 mld. korun (zejména kvůli položce akcie a ostatní účasti – přecenění NFA, která činila –346,6 mld. korun). Díky tomu byly výsledné změny čistého jmění vlivem zisků z držby po dvou letech opět kladné[27] a dosáhly 417,9 mld. korun.

Sektor vládních institucí v roce 2019 hospodařil s přebytkem 15,4 mld. korun a dosáhl tak kladného salda čtvrtý rok v řadě. Dynamika přebytku ale výrazně oslabila ve srovnání s předchozím rokem (–33,9 mld. korun). Důvodem snížení je větší posílení výdajové strany rozpočtu nad příjmy. To vedlo k poklesu přebytku již v roce 2018. Výsledný podíl salda vůči HDP (relativní přebytek/deficit) loni dosáhl 0,3 % a meziročně poklesl o 0,6 p. b. V rámci EU[28] tak český relativní přebytek patřil k těm nižším.

Graf č. 8  Čisté půjčky/výpůjčky sektoru vládních institucí (v % HDP, z údajů v běžných cenách)

Zdroj: Eurostat

Celkový dluh vládních institucí v ČR se zvýšil.

Relativní dluh díky růstu HDP klesl, podobně jako ve většině zemí EU.

Hrubý disponibilní důchod domácností v roce 2019 dosáhl 3 008,6 mld. korun a meziročně se zvýšil o 170,4 mld.[31] V posledních třech letech se reálný a nominální růst příjmů domácností výrazněji rozcházely a loňské posílení cenového růstu tento trend dále prohloubilo. Reálný přírůstek HDD v roce 2019 činil 3,1 %[32], nejméně od roku 2016 (nominální růst činil 6,0 % a byl nejnižší za poslední tři roky, ale stále výrazně nadprůměrný). I nadále vývoj HDD nejsilněji ovlivňoval růst mezd a platů vyplacených domácnostem, ačkoli silná dynamika patrná v letech 2017 a 2018 mírně oslabila. Stále se zvyšoval také hrubý provozní přebytek a hrubý smíšený důchod. Hodnota zboží a služeb, které domácnosti obdržely ve formě naturálních sociálních transferů[33], dosáhla 674,9 mld. korun. Meziročně se naturální sociální transfery navýšily o 65,7 mld. korun. Zároveň jejich podíl na hrubém upraveném disponibilním důchodu[34] dosáhl 18,3 %, nejvíce v celé časové řadě. Tuto položku táhly vzhůru mimo jiné rostoucí mzdové náklady v odvětvích s dominancí vládního sektoru, která služby obyvatelstvu poskytují.

Většinu HDD domácností tvoří v českých podmínkách náhrady zaměstnancům. Ty loni dosáhly 2 577,9 mld. korun. Po odečtení sociálních příspěvků zaměstnavatelů celkový objem mezd a platů, které byly loni vyplaceny domácnostem, dosáhl 1 978,9 mld. korun a meziročně se zvýšil o 111,5 mld. Tvořil tedy většinu z nárůstu HDD. Nominální nárůst mezd a platů oproti letům 2017 a 2018 zvolnil a činil 6,0 %. Reálný růst mezd a platů dosáhl 3,1 %, nejméně od roku 2013. K nárůstu HDD přispělo rovněž navýšení hrubého smíšeného důchodu[35] o 29,5 mld. korun. Hrubý provozní přebytek[36] narostl o 24,0 mld. korun. Poslední tři roky právě tato položka roste mimořádně vysokým tempem a jedním z důvodů jsou rapidně se zvyšující ceny imputovaného nájemného.

I loni pokračoval pokles salda druhotného rozdělení. To dosáhlo 24,8 mld. korun a meziročně se snížilo o 5,9 mld., což bylo nejméně od roku 2016. Důvodem bylo zejména menší navýšení objemu prostředků odvedených domácnostmi než v letech 2017 a 2018. Na straně zdrojů významně posílil růst objemu vyplacených sociálních dávek a příspěvků. Ty činily 734,5 mld. korun a meziročně se zvýšily o 49,1 mld. K posílení přispělo zejména navýšení starobních důchodů. Ostatní běžné transfery se zvýšily o 23,8 mld. korun na 304,9 mld. Oslabení silné dynamiky na straně užití se týkalo většiny položek. Domácnosti odvedly 334,8 mld. korun ve formě běžných daní z důchodů a jmění (+25,8 mld.). Odvedené sociální příspěvky domácností se zvýšily o 26,5 mld. korun[38]. Ostatní běžné transfery vzrostly také o 26,5 mld. korun.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni činily 2 670,3 mld. korun a meziročně se zvýšily o 146,8 mld. Pokračoval tak masivní nárůst spotřeby z let 2017 a 2018, který byl rovněž významným zdrojem celkového růstu HDP. Reálně se spotřeba loni zvýšila o 2,9 %. Pod 3% hranici růstu přitom klesla poprvé od roku 2014, vzhledem k výše uvedenému nominálnímu přírůstku šlo hlavně o vliv silného růstu cenové hladiny. Hodnota spotřeby zboží a služeb v podobě naturálních sociálních transferů dosáhla 674,9 mld. korun a zvýšila se o 65,7 mld. Hodnota netržní produkce vládních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) z toho tvořila 73,7 % a vzrostla o 49,0 mld., téměř stejně jako v roce 2018. Oproti předchozím letům výrazně posílil přírůstek hodnoty tržní produkce nakoupené vládními institucemi (16,7 mld. korun). Hodnota hrubých úspor domácností se loni zvýšila o 29,0 mld. korun na 376,5 mld. Míra úspor[39] se rovněž mírně navýšila na 12,4 %.

Mírné zpomalení celkové reálné dynamiky spotřeby lze přičíst zejména redukci reálného přírůstku spotřeby předmětů krátkodobé spotřeby[40]^,[41] (ze 2,7 % na 2,0 %). Mírně zpomalil také růst u statků dlouhodobé spotřeby[42] (na 4,3 %). Ty ale představují podstatně menší část spotřeby než právě netrvanlivé zboží. Naopak poměrně výrazně posílila dynamika střednědobé spotřeby (na 5,6 %). Spotřeba služeb se loni reálně zvýšila o 3,1 %, podobně jako v předchozím roce. Celkově bylo patrné určité vyrovnání tempa mezi jednotlivými složkami spotřeby. Zejména v prvních letech ekonomického oživení (2015–2016) mnohem rychleji narůstaly výdaje na statky dlouhodobé spotřeby, jejichž pořízení domácnosti v prostředí nejistého ekonomického vývoje i nižšího růstu výdělků předtím více odkládaly. V loňském roce nadále pokračovalo výrazné navyšování mezd, společně s tím ale narůstala nejistota, zda se ekonomice bude dařit i nadále[43].

Celkový reálný růst výdajů na konečnou spotřebu v EU[45] loni dosáhl 1,6 % a oproti předchozímu roku se snížil jen nepatrně. Ve všech zemích EU spotřeba domácností rostla. Mezi státy s nejrychlejším tempem růstu se umístily zejména členské státy, které vstoupily po roce 2000. Ty na předních místech v dynamice setrvávají již více než pět let. Spotřeba domácností společně s investiční aktivitou podpořenou dotacemi tak přispívala k jejich konvergenci ke starším členům EU. Nejvíce narostla spotřeba domácností v Rumunsku (6,0 %), Bulharsku (5,8 %) a Maďarsku (5,0 %). To se projevuje i na individuální spotřebě očištěné o vliv cenové hladiny – Rumunsko se loni posunulo ze 75 % na 79 % průměru EU (v roce 2015 bylo Rumunsko na 60 %, Česku trval posun z 80 % na současných 85 % tři roky). Pod 1% hranicí byl přírůstek spotřeby v Itálii (0,4 %), Řecku (0,8 %) a Finsku (0,9 %).