Optimistická vlna

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí poklesla o 8,4% mezičtvrtletně, poté co poklesla o -3,4% v prvním čtvrtletí. Meziročně tak ekonomika poklesla o necelých 11%. Jirka čekal -10,2, ale konsensus analytiků byl výrazně více pesimistický a čekal propad -15%. Většinu totiž vystrašil propad průmyslu o čtvrtinu (-33% v dubnu a -21% v květnu). Ačkoliv patříme mezi země EU s největším podílem průmyslu na HDP, tak pořád ještě máme další sektory ekonomiky.

Stavebnictví pokleslo méně, „jen“ o cca 7% (-5% v dubnu a -8% v květnu). A kdo sleduje naši statistiku ohledně transakčních dat, tak ví, že i spotřeba domácností se výrazně zlepšila. Oficiální statistika o maloobchodu: -11% v dubnu a +2% v květnu). Jinými slovy, většina odhadla dobře o kolik ekonomika poklesla během karantény, ale podcenila sílu oživení, která nastala po zrušení karantény.

Můžeme bleskové odhady porovnat za jednotlivé země. Je vidět, že jsme nedopadli vůbec zle. Někde mezi USA a Německem. EMU -15, nemluvě například o Španělsku, kde ekonomika propadla o více než pětinu. 

Nadále vidíme možnost, aby se ekonomika oživila relativně rychle (především ve srovnání s Velkou recesí). Samozřejmě má to nějaké podmínky nutné, především zvládnutí epidemie (tak, aby nebyla zavedena plošná karanténa nebo tak, aby se lidi opět nezačali bát podobně jako v březnu) a efektivní využití nástrojů vlády. Pokud by vás více zajímal stav české ekonomiky, tak se můžete podívat/poslechnout rozhovor na DVTV nebo přečíst komentář pro Seznam. Mimochodem, německý Ifo institut zlepšil výhled na německou ekonomiku a nyní očekává, že v letošním roce poklesne o 5,1%. Nejsme v tom sami.

Abychom ještě zůstali na optimistické vlně: předminulý týden karetní transakce lidí včetně výběrů z bankomatů vzrostly o +9% meziročně (předchozí týden o +11%). Transakce u domácích obchodníků vzrostly o +11%, u zahraničních poklesly o -16%. Tato data jasně indikují, že v naši roli spotřebitele podporujeme ekonomiku. A to i přes nárůst nezaměstnanosti a skutečnosti, že mzdy klesají o cca 6% díky velkému procentu lidí (cca 15% zaměstnanců) v programu Antivirus.

Oživení spotřeby také vysvětluje, proč klesá nárůst vkladů domácností. V dubnu vklady domácností rostly dramaticky (+49 mld. CZK), v květnu taky (+32 mld. CZK), ale o něco méně. Čerstvá data ukazují, že v červnu už "jen" +23 mld. CZK. Průměr před COVIDem byl +13 mld. CZK měsíčně. Snižování nadměrného růstu vkladů souvisí s tím, že obchody se otevřely a lidi začali opět utrácet (=když jsou obchody zavřené, tak nemám jak utratit peníze, takže mi zůstanou na účtu), plus k tomu přidejme odklad splátek (peníze, které na účtu taky zůstanou navíc). Když tohle zohledníme, tak nelze mluvit o nějaké nadměrném spoření domácností v přípravě na horší časy.

Dnešní nadměrně optimistický restart uzavřeme ještě dílčím pohledem na transakce. Mediální prostorem proletěl záměr Ministerstva pro místní rozvoj za 2 mld. CZK motivovat Čechy, aby strávili dovolenou v ČR. Češi ale na to už přišli sami. Platby kartou za ubytování u domácích obchodníků vzrostly předminulý týden o 47%; dosavadní průměr za červenec je 50% (před covidem byl růst o 10%). K tomu přidejme platby Čechů kartou v restauracích v ČR: minulý týden +42% (červenec +43%, před covidem +35%).

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny