Fuest o koronasocialismu, ECB a deglobalizaci

Der Spiegel přináší rozhovor s „jedním z nejlepších německých ekonomů“ Clemensem Fuestem. Podle jeho názoru „v krizi, jako je ta současná, nefungují trhy dobře a stát by tak měl intervenovat“. Právě tak je ale nutné, aby politici měli jasno o tom, jak intervence ukončí ve chvíli, kdy krize pomine. Jinak řečeno, „je nutné být opatrný a zajistit, abychom nespadli do státem kontrolovaného hospodářství“. Toto nebezpečí podle ekonoma nyní skutečně hrozí, protože se příliš hovoří o vládních výdajích a příliš málo o svobodě soukromého sektoru.

Fuest se nedomnívá, že vlády to s uzavíráním ekonomiky přehnaly. Naopak, historické zkušenosti ukazují, že čím rozhodnější opatření jsou, o to rychleji se ekonomika zotaví. Virus musí být pod kontrolou dříve, než se ekonomika může začít zvedat. Ve skutečnosti neexistuje volba mezi ekonomickými zájmy a zdravím lidí tak, jak byla někdy prezentována. Ekonom doufá, že se nepohybujeme směrem „koronasocialismu“. Podle něj „může být dobré, že stát získá podíly v některých společnostech, aby je zachránil před pádem. Vláda by ale také měla stanovit podmínky pomoci, včetně toho, že firmy nemusí po určitou dobu vyplácet dividendy. A bylo by chybou, kdyby se stát míchal do fungujících firem.

„Stát by neměl garantovat pracovní místa v případě, že podnikatelský model již nefunguje,“ odpověděl ekonom na otázku týkající se vládní pomoci Lufthanse, která zároveň propouští 22 000 lidí. Tato firma se podle ekonoma musí připravit na to, že lidé mohou i po krizi méně létat. Fuest pak nesouhlasí s tím, že německá vláda investovala do výrobce vakcín, společnosti Curevac. To podle něj nedávalo smysl, protože jde o zdravou firmu bez hrozby insolvence.

„Určitě bylo chybou, že jsme neměli k dispozici dost ochranných prostředků a roušek ve chvíli, kdy pandemie vypukla. To ovšem neznamená, že by vláda měla pro zajištění těchto prostředků kupovat firmy,“ uvedl ekonom. Není podle něj dobré míchat domácí produkci s tím, jak bezpečné dodávky jsou. Může totiž nastat třeba situace, kdy se epidemie rozšíří zejména v Německu a dopadne i na domácí produkci ochranných prostředků. Mnohem lepší je zajistit několik spolehlivých dodavatelů z různých zemí.

K současné diskusi o deglobalizaci výrobních řetězců ekonom uvedl, že větší smysl dává naopak ještě větší globalizace. Namísto toho, aby firmy ze Západu měly svou výrobu v Číně, by se podle něj měly zaměřit na více zemí, jako je Vietnam, Indie či Mexiko. Protože právě tak, jako je lepší mít zákazníky po celém světě a ne jen v jedné zemi, je lepší mít výrobu po celém světě. Ohledně ekonomické stimulace v Německu pak ekonom míní, že byla správným krokem, ale neměli bychom od ní čekat příliš mnoho. Žádná stimulace totiž nemůže eliminovat ztráty způsobené epidemií.

Vládní politika by se podle ekonoma nyní měla zaměřit na zrychlené odpisy a pokrytí ztracených příjmů. K tomu je nutné snížit daň ze zisků a „oznámit jej rychle tak, jak to činí řada zemí kolem“. Po krizi by se měly daňové výnosy zase zvednout a vládní výdaje klesnout, ale pokud k tomu nedojde, mělo by dojít ke zvýšení daní. Ekonom se domnívá, že nejvhodnější by k tomu byly sazby DPH či daně z nemovitostí, protože „ty jsou méně nepřátelské vůči růstu“. Nevhodné by naopak bylo zvedat daně z příjmů.

Ohledně dluhů by bylo ideální, pokud by došlo k jejich snížení díky ekonomickému růstu. Jestliže se to nepodaří, může v zemích, jako je Itálie, dojít k restrukturalizaci. Zde by ovšem nesli její náklad zejména domácí střadatelé. Alternativou by mohla být přechodná daň z bohatství, zejména z nemovitostí. Takový krok by ale dolehl na růst, míní ekonom.

ECB podle ekonoma může sazby držet dlouho velmi nízko, podmínkou je, aby se nezvedala inflace. Namístě ale panují obavy, že ECB sazby nezvýší, ani když inflace poroste. Bude totiž existovat velký politický tlak na to, aby držela sazby dole. Jenže stav, kdy by sazby byly nízko i přes rostoucí inflaci, by nemohl trvat dlouho, protože investoři by začali houfně prodávat obligace. Je proto nebezpečné počítat s tím, že by centrální banky pomohly zadluženým zemím tím, že by držely sazby nízko i poté, co se začne zvedat inflace, míní ekonom. A dodává, že doposud žádné známky vyšší inflace nejsou patrné.

Zdroj: Der Spiegel