zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji V ROCE 2019

Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob 15letých a starších) v roce 2019 v Libereckém kraji opět poklesla, dosáhla hodnoty 57,6 % a byla o 2,8 procentního bodu pod průměrem České republiky (60,4 %). Meziročně poklesla také míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob 15letých a starších), která činila 56,6 % a byla o 2,6 procentního bodu nižší než v celé České republice (59,2 %).

Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2019 žilo 370,9 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně více o 0,2 %. Ve struktuře v této populace podle vzdělání převažovaly osoby se středním vzděláním bez maturity (37,2 %), následovaly osoby se středním vzděláním s maturitou (33,0 %). Základní vzdělání uvedlo 15,4 % a vysokoškolské 14,2 % uvedené populace.

Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 57,6 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (213,7 tis. osob) a pracovní sílu tak představovalo 209,8 tis. zaměstnaných a 4,0 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně poklesl o 0,6 tis. osob (-0,3 %), přičemž zaměstnaných bylo méně o 0,5 tis. osob (-0,3 %) a počet nezaměstnaných poklesl o 0,1 tis. osob (-1,8 %). Ve věkové struktuře pracovní síly 39,3 % představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 38,2 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (15,0 %) a osoby starší 60 let (7,5 %). Také v případě nezaměstnaných osob byla nejvíce zastoupena kategorie 30–44letých (40,8 %), skupina 45–59letých osob činila 34,9 %. Více než jednu pětinu nezaměstnaných představovaly osoby ve věku 15–29 let. Zbývajících 42,4 % obyvatelstva staršího 15 let připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnující důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně vzrostl o 1,2 tis. (0,8 %) na 157,2 tis. osob.

Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob 15letých a starších) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2019 dosáhla hodnoty 57,6 % (meziroční pokles o 0,3 procentní body). O 2,8 p. b se pohybovala pod průměrem České republiky (60,4 %) a mezi ostatními regiony byla po kraji Ústeckém (57,3 %) druhá nejnižší. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v Hlavním městě Praze (65,4 %). Míra ekonomické aktivity žen v našem kraji činila 49,2 % a meziročně poklesla o 0,1 p. b. V tomto případě se jednalo o nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o 3,4 p. b. nacházela pod průměrem za Českou republiku. Ukazatel v případě libereckých mužů dosáhl 66,5 % (meziročně o 0,5 p. b. méně), což znamenalo třetí nejnižší příčku po Ústeckém a Moravskoslezském kraji (65,5 %, resp. 66,1 %). Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let mezi kraji vykázalo Hlavní město Praha (57,1 %, resp. 74,2 %).

V roce 2019 většina zaměstnaných v Libereckém kraji pracovala v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Jejich podíl dosáhl 51,1 %, mezi kraji se jednalo o nejvyšší zastoupení, které zároveň významně převýšilo průměr za Českou republiku (37,2 %).

Oproti roku 2018 se zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví v kraji zvýšila o 2,3 p. b. a bylo přerušeno sedmileté období (2012–2018) nadvlády zaměstnanosti ve službách. Podíl zaměstnaných ve službách meziročně poklesl o 2,8 p. b. na 46,7 %, mezi regiony to byla druhá nejnižší hodnota po Kraji Vysočina (46,5 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (16,9 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (83,1 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2019 podílel pouze 2,2 % a zastoupení meziročně vzrostlo o 0,5 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Kraji Vysočina (6,8 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,1 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání čtvrtý nejnižší.

Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2019 byla většina osob v Libereckém kraji v postavení zaměstnance (84,2 %), 10,8 % zaměstnaných osob pracovalo na vlastní účet, 4,5 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,5 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob 15letých a starších) v roce 2019 činila 56,6 % (meziročně o 0,2 p. b. méně) a pokles se týkal obou pohlaví. Hodnota ukazatele v případě mužů se snížila o 0,3 p. b. na 65,6 %, v případě žen o 0,2 p. b. na 47,9 %. V mezikrajském srovnání byla celková míra zaměstnanosti v našem kraji druhá nejnižší. První místo pomyslného žebříčku obsadilo s hodnotou 64,5 % Hlavní město Praha, poslední s 55,8 % Ústecký kraj.

Počet nezaměstnaných v Libereckém kraji se v průběhu posledních let podle výsledků VŠPS významně snížil. V roce 2019 byl průměrný počet nezaměstnaných (4,0 tis. osob) 5krát menší než v roce 2012 (20 tis. osob). Mezi nezaměstnanými převažují od roku 2013 každoročně ženy, v roce 2019 jejich zastoupení dosáhlo 60,7 %. Obecná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce dosáhla hodnoty 1,8 %, meziročně se hodnota tohoto ukazatele snížila pouze nepatrně o 0,03 p. b. V případě mužů se nezaměstnanost v našem kraji snížila o 0,2 p. b. na 1,3 %, v případě žen naopak vzrostla o 0,2 p. b. na 2,6 %. Mezikrajský žebříček vede Plzeňský kraj (1,3 %), s nepatrným rozdílem v hodnotě následuje Hlavní město Praha a Středočeský kraj. Poslední místo s 4,2% nezaměstnaností patří Karlovarskému kraji. Hodnota za Liberecký kraj byla sedmá nejvyšší.