Rozbřesk: Polská COVID křivka není ještě plochá, zlotý může zažít těžší časy

Střední Evropa bývá občas dávána za vzor regionu, kde se boj s epidemií daří. Tato generalizace má však jednu výjimku, a to Polsko. Zde se COVID stále nedaří zcela zploštit (včerejší denní přírůstek činil 506 případů), což může mít nepříjemné vedlejší efekty pro všechny sousedy nejen ze zdravotního, ale i ekonomického hlediska. Konec konců polská ekonomika je největší v regionu (nepočítáme-li Německo) a v uplynulých letech se jí extrémně dařilo, z čehož těžila i ČR.

Pandemie však způsobila, že aktuálně polské hospodářství zažívá něco v posttransformační době zatím nepoznaného - opravdovou recesi. Ekonomika letos klesne o nějakých 5-6 procent, což se na první pohled může zdát jako relativně dobrý výsledek. Avšak uvědomme si, že díky schopnosti Polska čerpat daleko vyšší transfery z rozpočtu EU je růstový potenciál našeho severního souseda daleko vyšší.

Navíc zde platí, že polská vláda a centrální banka (NBP) bojují s dopady epidemie daleko agresivněji, než je tomu u nás, ale i třeba v jiných tzv. emerging markets. Zejména politika NBP je zcela bez kompromisů uvolněná a, na rozdíl třeba od té české, daleko aktivněji koordinuje své záměry s vládou. Nejenže oficiální úrokové sazby již byly sraženy na “technickou” nulu, ale navíc polská centrální banka ve velkých objemech nakupuje vládní a vládou garantovaný dluh (až dosud to činí 94 mld. zlotých). Dokonce ani to nepovažuje NBP za dostatečné, a tak (dost možná i po vzoru ČNB) polský výbor pro měnovou politiku ve svém posledním komentáři varoval, že se mu nelíbí současné posilování zlotého s varováním mezi řádky, že polské měně může hrozit intervence (s cílem kurz PLN oslabit).

Možná však na intervenci NBP proti zlotému nebude ani muset dojít a vše proběhne přirozenou tržní cestou. Pokud bude NBP i nadále nakupovat do své bilance vysoké sumy vládních dluhopisů a statistiky počtu nakažených se nebudou lepšit, tak si lze jen těžko apreciaci zlotého představit. Kromě toho z epidemiologického hlediska má Polsko na cestě problém, a to dvoukolové prezidentské volby, které proběhnou na přelomu června a července. To opravdu zavání druhou vlnou, aneb vzpomeňme na to, jak si Francouzi zavařili, když si v březnu hráli na demokraty a uspořádali regionální volby, přičemž v Itálii již v té době zuřila epidemie.

TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se včera opět pokusila přiblížit na dosah hranice 26,50 EUR/CZK, ale zdolat tuto metu se jí nepodařilo. Nyní ji čeká týden vyčkávání na rozhodnutí bankovní rady ČNB, která bude tentokrát zasedat už ve středu. Ze slov některých centrálních bankéřů vyplynulo, že jsou se současným nastavením sazeb spokojeni, a tak to spíš vypadá na ponechání sazeb beze změny. V každém případě s naplňováním prognózy může být v podstatě spokojena, takže spíš než na jemné ladění měnové politiky se může zaměřit na likviditu v ekonomice. Proto by ČNB mohla alespoň nahrubo přiblížit své záměry ohledně nekonvenčních nástrojů, nebo dál upravit podmínky pro poskytování úvěrů, tak jako tomu již učinila v případě hypoték.

Zahraniční forex
Nehledě na znovu narůstající počty nakažených v USA byl dolar schopen včera udržet či dokonce mírně rozšířit svoje zisky. Pomohlo k tomu i vystoupení šéfa Fedu Powella, který včera odpoledne v Kongresu uvedl, že negativní úrokové sazby nejsou měnově-politické opatření, o kterém by centrální banka uvažovala. To je negativní zpráva pro eurodolar, neboť je zřejmé, že mírně negativní úrokový diferenciál mezi eurovými a dolarovými (oficiálními) úrokovými sazbami zřejmě roky přetrvá.

Dnes bude trh monitorovat nejen další týdenní statistiky z amerického trhu práce, ale i denní statistiky o počtu nově nakažených na jihu USA. Jejich růst představuje zjevné riziko pro dolar.