Rozbřesk: Česko s historicky nejvyšším deficitem rozpočtu, středoevropské měny před zasedáním ECB dále posilují

Zas takové překvapení to vzhledem k vývoji ekonomiky, respektive koronakrizi není, ale rozhodně něco takového tu ještě nebylo. Řeč je o výsledku státního rozpočtu za prvních pět měsíců roku. Z dubnových necelých 94 mld. korun se deficit státních financí vyšplhal během jediného měsíce na rekordních 157,4 mld. Za tímto číslem můžeme hledat především vládní kroky v boji s koronakrizí, které se promítly jak do vývoje příjmů, tak i výdajů.

Na příjmové straně jsou vidět důsledky uzavření obchodů (nižší výběr DPH) i odklady záloh na daň z příjmů. Část z tohoto výpadku se dožene poté, co vyprší termín MF, avšak nižší zaměstnanost spolu s podstatně pomalejším růstem mezd se projeví i na výnosu ze sociálního pojištění, které představuje vlastně největší příjmovou položku českého státního rozpočtu.

Ještě větší posuny než příjmová strana zaznamenala výdajová strana rozpočtu, která meziročně vzrostla o 94 mld. A tady už lze přímo vidět vliv tzv. pětadvacítky nebo rozjíždějícího se Kurzarbeitu (zatím 7,9 mld.), rodičovského příspěvku, nemocenské nebo vyšších státních nákupů v rámci zdravotnického materiálu. Zapomenout nemůžeme ani na valorizované penze, které si vyžádaly nárůst výdajů o necelých 14 mld., a také zvýšené náklady na mzdy ve školství.

S dalším rychlým růstem schodku státního rozpočtu můžeme počítat i v následujících měsících, ať už z titulu pokračování podpůrných opatření na podporu ekonomiky, respektive likvidity podnikatelského sektoru nebo recese snižující daňový výběr. Vláda zatím počítá se schodkem 300 mld. korun, avšak vzhledem k hloubce hospodářského propadu a dalšího možného prodloužení stimulačních opatření lze toto číslo považovat spíše za optimistické a samozřejmě velmi nejisté, jako v tuto chvíli jakékoliv další odhady.

Vše bude záviset na restartu ekonomiky a její následné rychlosti, která se bude odvíjet nejenom od domácí spotřebitelské poptávky, ale především té zahraniční. I proto dnes bude podstatné sledovat výsledek jednání německé vlády, která bude řešit další podporu tamního hospodářství, včetně tzv. šrotovného. Už v nedávné minulosti zafungovalo jako významná vzpruha i pro tuzemský automobilový průmysl a je otázkou, zda tomu nebude i tentokrát. Samozřejmě vše bude záležet na konkrétní podobě tohoto opatření.

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna včera podobně jako další měny v regionu sílila a otestovala i své měsíc a půl staré maximum. V závěru dne se pak dostala až na úroveň 26,75 EUR/CZK. Svědčí ji nízká averze k riziku a stále ještě kladný úrokový diferenciál. Vcelku pozitivní byly pro trh i výsledky indexů nákupních manažerů, které naznačují, že uvolňování opatření přineslo i mírné zlepšení situace v největším tuzemském odvětví. Na druhou stranu přílišný optimismus krotí vývoj zakázek, který rozhodně nevyznívá pozitivně ani pro rozjíždějící se automobilový průmysl.

Zahraniční forex

Ani důležitá data za podnikatelské nálady (PMI a ISM), ani pokračující občanské nepokoje v USA nepřinesly na devizové trhy zásadnější impulsy. Eurodolar tak setrvává v blízkosti hranice 1,11 a vyčkává na důležitější události, mezi něž budou patřit reporty z amerického trhu práce a především čtvrteční zasedání ECB.

Pokračující zisky na akciových trzích ženou vzhůru středoevropské měny. Zlotý i forint navíc posilují zřejmě i v očekávání zasedání ECB, které může přinést další razantní expanzi bilance centrální banky, z níž mohou tyto měny těžit.

Ropa

Cena ropy Brent nadále koketuje s hranicí 38 dolarů za barel a vyčkává, zda se Saúdská Arábie a spol. rozhodnout svolat jednání o budoucnosti produkčních škrtů již na tento týden. Jasnější obrysy nabírá v tomto kontextu také nová dohoda, která by měla zahrnovat prodloužení současných rekordních škrtů v rozsahu 9,7 mil. barelů denně minimálně do počátku září. Ještě delšímu rolování těžebních omezení, které by preferovali Saúdové, bude bránit Rusko, které tradičně razí politiku kratších škrtů, které umožní flexibilněji reagovat na vývoj tržní bilance.