Bankovní rada ČNB razantně krájí sazbu na 0,25 %

Bankovní rada České národní banky snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o třičtvrtě procentního bodu na 0,25 %. Zároveň snížila lombardní sazby na 1,00 % a diskontní sazby na 0,05 %. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Ten včetně nás předpokládal pokles o půlprocentního bodu na 0,5 %.

Další detaily, důvody tohoto rozhodnutí, a obsah nové „covidové“ makro prognózy ČNB, se dozvíme až na tiskové konferenci, která proběhne v 16:15.

Celý svět včetně Česka čelí spektakulárnímu šoku, který tvrdě postihuje nejen ekonomiku. Taková situace a míra rizika s ní spojeného vyžaduje od všech autorit, a to i těch měnových, razantní kroky včetně výjimečně rychlého snižování úrokových sazeb. ČNB si na rozdíl od většiny centrálních bank v Evropě vytvořila alespoň nějaký prostor pro uvolnění měnových podmínek. Na začátku února, v obavě před vzlínáním inflace, zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 %. Následný rychlý nástup pandemie ale obrátil směr vývoje a bankovní rada velmi rychle – jen ve třech krocích – snížila základní sazbu o celé 2 procentní body na současných 0,25 %.

I když snížení úrokových sazeb v prostředí značné nejistoty a rizika těžko rozhýbe a zlevní úvěry, jedná se o důležitý signál, který uvolní na trh další významný objem likvidity na úkor úložek bankovních domů u ČNB, a později přispěje k rehabilitaci ekonomiky krutě zasažené koronavirovým šokem.

Razantní snižování úrokových sazeb neospravedlňuje jen ekonomický šok a s ním spojená nejistota, ale také očekávané zpomalení inflace pod 2 % na konci letošního roku (ačkoliv některé položky spotřebního koše, např. potraviny, nemusí zlevňovat vůbec a naopak pohonné hmoty výrazně). 

I když centrální bankéři byli razantnější než jsme čekali, nevyužili ještě veškerý arzenál a nesnížili základní sazbu až na nulu . Nechávají si tak ještě nějaké „střelivo“ a akční prostor pro případ zhoršení situace a hlubších ekonomických ztrát. V takovém krizovém případě nelze vyloučit pokles základní sazby ČNB k 0 %. Nicméně snížení do záporných hodnot po vzoru ECB neočekáváme. Pokud by bankéřům došly standardní nástroje, pak jim nedávná změna české legislativy dala větší volnost při nákupu aktiv včetně státních i firemních dluhopisů na sekundárním trhu. Tím se pro ČNB otevřel prostor pro kvantitativní uvolňování, který by ale měl být využit jen v případě krizového vývoje a za účelem stabilizace finančního trhu a podpoření jeho likvidity, v žádném případě ovšem s cílem „pomoci“ či „usnadnit“ nebo dokonce „zlevnit“ českému státu emisi dluhu. České státní dluhopisy ostatně zatím přímou podporu od ČNB ani nepotřebují. Jejich výnosy se drží bezpečně v udržitelných hodnotách a v blízké budoucnosti podle nás dále poklesnou, a to navzdory citelnému zvýšení jejich nabídky ze strany českého státu, který si jejich prostřednictvím bude potřebovat zajistit financování na tuzemské poměry obrovského deficitu. Ten podle nás v letošním roce dosáhne 360 mld. Kč a v následujících letech bude klesat jen velmi pozvolně, což vytlačí dluh českého veřejného sektoru nad 40 % HDP.
ČNB v arzenálu ještě zbývá hodně munice. Obrovský balík devizových rezerv (134 mld. EUR, přes 60 % HDP), který může pomoci zklidnit případnou paniku na devizovém trhu. Dále může snižovat i sazbu proticyklické kapitálové rezervy či uvolňovat makro obezřetnostní opatření včetně pravidel pro čerpání hypotéčních úvěrů, dodávat více likvidity nebo upravovat regulace rizikových úvěrů a oprávek k nim vytvářených. Tento režim „zachraň, co můžeš“ by ale dával smysl jen v situaci dalšího vyhrocení krize a hrozícího „kolapsu“ systému.

Autor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Editor: Vít Hradil, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.