Švédská ekonomika bude zasažena podobně jako v zemích se silnými restrikcemi. Riksbank ale nechce mrhat penězi a přetlačovat za každou cenu náladu spotřebitelů

Švédsko šlo v řešení koronavirové krize svou vlastní cestou a nechalo téměř celou svou ekonomiku zcela otevřenou bez výraznějších omezení. 
Přesto budou škody podobné jako u sousedů, kteří své ekonomiky na nějakou dobu vysloveně zablokovali. Je dokonce možné, že švédská ekonomika na tom bude ještě o něco hůře než restriktivnější sousedi.

Podle analytiků švédské centrální banky Riksbank jsou ve hře 2 hlavní scénáře, které zohledňují délku celé nákazy a okolních omezení.

V prvním mírnějším scénáři centrální banka počítá s poklesem letošního HDP o 6,9% a oživením o 4,6% v roce příštím. Míra registrované nezaměstnanosti by z aktuálních 7,2% stoupla až k 8,8%.

Ve druhém tvrdším scénáři se pak počítá s letošním propadem HDP až o 9,7% a výrazně pomalejším zotavením v příštím roce na úrovni 1,7%. Nezaměstnanost by stoupla až na 10,1%.

V obou případech se počítá s výraznějším utlumením domácí produkce.

Pokles cen ropy a elektřiny y měl letos držet na uzdě inflaci, jež by měla růst pouze o 0,6%.

Propad i v té mírnější verzi je přitom velmi podobný odhadovaným propadům ekonomik zemí, které vůči koronavirové pandemii nastavily výrazně restriktivní kurz jako například Německo, Francie či Británie. MMF pro Německo odhaduje letošní propad na 6,5% a pro Británii o 7%. Francie by měla klesnout o 7,2%. Španělská ekonomika by měla klesnout o 8% a Itálie o 9,1%.

Pro sousedské Finsko a Dánsko MMF odhaduje letošní propady o 6 respektive 6,5%.

Analytici Riksbank vysvětlují podobný propad své ekonomiky především obecným poklesem poptávky spotřebitelů a narušením dodavatelských obchodních řetězců a podnikatelských aktivit. Riksbank očekává růst nezaměstnanosti.

Centrální banka zaujala výrazněji rezervovanější postoj ke krizi než jiné evropské centrální banky. Riksbank sice také snížila sazby a představila určité podpůrné balíčky, ale nyní už se spíše staví proti dalším opatřením pro podporu ekonomiky byť uvedla, že v případě nouze je připravena ještě zasáhnout.

Podle Riksbank už by nebyla další pomoc dostatečně obhajitelná vzhledem k tomu, že pokles ekonomiky je uměle vytvořený restrikcemi a obavami lidí. Pokud by se později ukázalo, že zásah centrální banky by mohl mít reálný smysl a mohl by být funkční, tak je centrální banka připravena tento svůj přístup pozměnit.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko