Duy: Fed se snaží, aby vše nelehlo popelem

Před více než měsícem se zdálo, že americká ekonomika si bude letos užívat slušného růstu. Nemělo to být nic výjimečného, ale jeho tempo mělo být vyšší než v roce 2019. Zlepšovala se situace na trhu práce, nezaměstnanost klesla pod 4 %, ožíval výrobní sektor. Nějaké problémy existovaly, ale celková makroekonomická situace byla dobrá. Až neuvěřitelné pak bylo to, že se v ekonomice stále nevytvořila žádná velká bublina, žádný sektor nevykazoval masivní nerovnováhu tak, jako tomu bylo u předchozích dvou recesí. A pak udeřila pandemie.

Takto hodnotí letošní vývoj známý ekonom Tim Duy, který se specializuje na americkou monetární politiku. Zdůrazňuje, že za následný vývoj nemůže žádná firma, žádný subjekt. A nikdo se na současnou situaci podle ekonoma nemohl dostatečně připravit. Ještě na počátku března bylo těžké si představit, že by se zastavilo celé hospodářství podobně, jako se to stalo v jiných zemích. Na něco takového se nemohla připravit žádná firma, protože došlo k tomu, že tržby prudce klesly během několika málo dní. Nikdo nepodniká s tím, že by počítal s možným zánikem podniku během pár dní. Podnikání v situaci, kdy bychom běžně s něčím takovým počítali, by ani nebylo možné, tvrdí ekonom.

Duy píše, že současné problémy nejsou dány tím, že by letecké společnosti prováděly masivní odkupy, nebo tím, že by banky poskytovaly špatné půjčky. Naopak. Banky jsou podle něj jediným sektorem, který prošel zátěžovými testy na 8% propad produktu. „Není to vaše vina, ani moje vina. Jsme zvyklí, že krize jsou vyvolány tím, co děláme, jenže tentokrát tomu tak není, alespoň ne přímo. Miniaturní věc, která ani není vidět, to vše položila,“ píše Duy.

Nyní tedy na rozdíl od minulé krize nedošlo k tomu, že by se šok zrodil ve finančním sektoru a přelil se do reálné ekonomiky. V současné době začal v reálné ekonomice a přelévá se do finančního sektoru. Ani jedna část ekonomiky přitom není stavěná na to, aby tento šok vydržela, podobně, jako „iPhone není stavěný na to, aby spadl z desátého patra a dál fungoval“.

Dnes není podle ekonoma žádný důvod ukazovat prstem a někoho ze současného stavu vinit. Není důvod se domnívat, že práce 150 milionů lidí byla z nějakého důvodu špatně organizována, alokována a byla neproduktivní. Takže podle Duye nejsou namístě úvahy o tom, že nyní by bylo nejlepší ponechat situaci kreativní destrukci a riskovat, že „všechno lehne popelem“. Smysl má jedině pokoušet se zabránit tomu, aby další lidé ztráceli pracovní místa.

„Cíl Fedu je nyní naprosto jednoduchý. Nechce dopustit kolaps finančního sektoru, který by se přelil do reálné ekonomiky. Nechce opakovat chyby z Velké deprese, nechce nechat dalších 15 milionů lidí bez zaměstnání. Chce držet ekonomiku pohromadě, jak jen to jde,“ píše Duy. Během týdnů tak Fed rozjel víc programů než za Bena Bernankeho za několik let. „V jádru věci se Fed snaží, aby firma s předkrizovým ratingem na investiční úrovni během této krize nezbankrotovala, protože její rating se prudce sníží. Jde o to, zabránit krizi likvidity, která by se následně změnila v krizi solvence,“ dodává ekonom.

Někdy v budoucnu se začne ekonomika opět stavět na nohy, ale budeme se muset „naučit s virem žít“. Fed tak musí dělat maximum pro to, aby zachránil co největší část „předvirového hospodářství“. Poté zase Fed nechá padnout řadu firem, podobně, jako tomu bylo během posledních desetiletí. Pak se nebude nikdo moci spoléhat na to, že jej bude centrální banka zachraňovat. Dnes je ale potřeba podpořit celou ekonomiku, protože v opačném případě by byly ztráty obrovské, uzavírá ekonom.

Zdroj: The Fed Watch