Rozbřesk: To nejzajímavější z české ekonomiky teprve přijde

Česká ekonomika sice už nejspíše prochází obdobím recese, nicméně stále ještě dobíhají data z doby před korona-krizové. Těmi posledními jsou zatím výsledky průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu, které byly zveřejněny teprve včera. Vyplývá z nich, to co už vlastně naznačovaly dřívější soft ukazatele, a sice že průmysl byl v utlumeném módu už před vypuknutím současné pandemie. Jeho výsledky nebyly nijak zlé a vlastně na ně nějaký čas budeme vzpomínat jako na vynikající.

Už v této době registroval slabší zahraniční poptávku, objednávky mírně klesaly a podniky na tento vývoj reagovaly snižováním počtu zaměstnanců. Zásah, který průmyslu uštědřil nástup restriktivních opatření a „dobrovolných“ odstávek poté, co se virus začal šířit i v ČR, však odhalí až březnová čísla, která budou k dispozici až za měsíc. Do té doby se dál budeme pohybovat v rovině odhadů a spekulací o rozsahu současné recese. V té době už bude rovněž známo, jak se s problémem koronaviru vyrovnali naši hlavní obchodní partneři, kteří odebírají výraznou část tuzemské produkce nejen automobilového průmyslu. Minimálně do té doby bude lepší o jakýchkoli výhledech pro průmysl a vlastně i celou českou ekonomiku hovořit spíš jako o indikativních odhadech (založených na určitých předpokladech) spíše než jako o predikcích či prognózách.

Nová čísla přišla včera i ze stavebnictví, které dál zůstává v režii budování infrastruktury. Na rozdíl od průmyslu je striktně orientované na domácí trh, a tak jeho hlavním potenciálním limitem zůstává připravenost projektů a peníze. Dokud budou, může budování a rekonstrukce dopravních sítí držet toto odvětví nad vodou a alespoň z malé části kompenzovat propad, kterým v této době prochází třeba průmysl.

Tentokrát nejzajímavější měsíční číslo je však teprve před námi. Bude jím nepochybně výsledek nezaměstnanosti za březen, kdy již v ČR vypukla koronavirová krize. Statistiky z trhu práce se opět – stejně jako po roce 2008 nebo 2013 – dostanou do centra pozornosti, protože naznačí, s jak hlubokými problémy se česká ekonomika bude potýkat. Zda dojde podobně jako při první velké recesi k výraznému propouštění, které se následně projeví v propadu domácí poptávky, či zda firmy budou spíše vyčkávat a snažit se aktuální situaci vykrýt z rezerv a vládní podpory. To v tuto chvíli rovněž nikdo nemůže přesně spočítat, a o to více budou čísla o počtech nezaměstnaných a volných pracovních místech přitahovat – stejně jako v zahraničí – pozornost. Prozatím se zdá, že minimálně v březnu k žádnému velkému dramatu na českém trhu práce ještě nedošlo.



*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Koruna si v průběhu včerejšího dne připsala vůči euru dvacet haléřů a končila na zhruba 27,55 EUR/CZK. Úrokový diferenciál jí sice dál dodává na atraktivitě, avšak v době panujících nejistot a rizik a především neustálého celosvětového sledování šířícího se viru to finančním trhům evidentně nestačí. Zatímco tak pro korunový trh dál zůstává hlavním rysem zvýšená volatilita, o poznání klidněji je na trhu dluhopisů. Po úspěšném tažení za krátkodobou likviditou si Ministerstvo financí naplánovalo test zájmu o střednědobé a dlouhodobé papíry. Ve středu proto bude nabízet papíry se splatností šest až třináct let v celkovém objemu 13 mld. korun. Výsledek těchto aukcí ukáže, jak dostupné jsou v těchto časech delší peníze, kterými se jinak běžně financují státní dluhy.

Zahraniční forex
Kurz eurodolaru se dostal včera pod hladinu 1,08, ale příliš se zde neohřál a obchoduje se zpět nad touto úrovní. Mohutné akciové zisky napříč globálními trhy euru mírně pomohly stejně jako například většině měn v emerging markets (zlotý a forint nevyjímaje).

Událostí číslo jedna pro eurodolar bude dnes jednání ministrů financí eurozóny ohledně pomoci ekonomice v situaci, kdy čelí pandemii. Zásadní debata, která se povede, je o tom, zda některá z institucí EU (například záchranný fond) dostane mandát k tomu vydat pandemické dluhopisy, za které by ručili členové měnové unie společně. Na tuto variantu tlačí Francie, Španělsko a Itálie zatímco Německo a Holandsko jsou proti. Těžko říct zda se najde kompromis. Pokud ano a objem vydaných dluhopisů by byl značný, tak by to euru paradoxně mohlo pomoci, neboť by to byl krok k větší integraci měnové unie.

Ropa
V průběhu včerejšího obchodování ropa Brent mírně ztrácela, dnes ráno však její cena mírně roste a testuje hranici 34 dolarů za barel. Čtvrteční jednání globálních producentů o kolektivním omezení těžby sice poutá největší pozornost trhu, avšak konkrétních informací zůstává nadále poskrovnu. Pozvání na jednání již přijaly například Brazílie nebo Norsko, Spojené státy a Kanada se však stále nevyjádřily. Velkou neznámou zůstává i nadále otázka ruské účasti, respektive rozhřešení vzájemné saúdsko-ruské averze z počátku března, kdy ne-dohoda na produkčních škrtech odstartovala cenovou válku.

Celková nálada na trhu však zůstává v tento moment veskrze býčí. Jinak řečeno, očekávání od blížícího se zasedání hlavních globálních producentů jsou vysoké, což staví Saúdskou Arábii a spol. před nelehký úkol a současně zvyšuje riziko prudké cenové korekce v případě neuspokojivého výsledku mimořádné schůzky. Navíc, i pokud by se nakonec podařilo dosáhnout dohody na úrovni 10 mil. barelů denně (což by byl sám o sobě úspěch), není vůbec jisté, že se těžařům podaří trh krátkodobě stabilizovat. Vzhledem k bezprostřednímu výpadku ropné poptávky v rozsahu až 30 mil. barelů denně by však mohly těžební škrty oddálit situaci, kdy budou zcela přehlceny logistické a skladovací kapacity.

Akcie
Úvod týdne na akciovém trhu v USA se nesl ve velmi pozitivním duchu. Včera posilovaly všechny hlavní sektory americké ekonomiky. Pomyslným vítězem byl finanční sektor (Bank of America +6,8 %, Citigroup +9,7 %, Mastercard +12,2 %, Visa +11,6 %). Dařilo se ale i technologiím (Apple +8,7 %, Alphabet +8,2 %, Microsoft +7,4 %, Intel +7,9 %, Nvidia +10 %, Facebook +7,4 %).