Bernstein: Hlavní zdroj poptávky po akciích je na další roky vyřízený případ

Firmy, v posledních letech největší zdroj poptávky po akciích, pravděpodobně v dalších letech tyto svoje nákupy prudce osekají. Odhaduje to analytická společnost Sanford C. Bernstein, podle které tím akcie na valuace z doby prekoronavirové jen tak nedosáhnou.

Menší příjmy, horší kapacita na vydávání rizikovějšího dluhu za účelem zpětných odkupů akcií a vládní restrikce vůči firmám, které přijmou státní pomoc. Toto vše způsobí, že zpětné odkupy už nebudou, co dřív…a dokonce by se mohly stát „společensky nepřijatelnými“, ačkoli na nějakou prognózu v tomto směru je podle výzkumné firmy ještě brzy.

“Minimálně na několik let budou zpětné odkupy výrazně omezeny,” napsali analytici, mezi kterými je I Inigo Fraser-Jenkins, někdejší výzkumník v oblasti finanční stability pro Bank of England.
Obzvláště důležitý by byl tento trend pro Spojené státy. Zpětné odkupy tam v posledních pěti letech přidávaly zhruba 1 až 1,5 procentního bodu k růstu ukazatele zisku na akcii (EPS), což bylo pro americké akcie vzpruhou.

Dopad na akcie ale pravděpodobně bude mít také rozhodnější ekonomická role vlád, které se sérií rázných opatření na podporu finančního systému i firem. “Až tohle všechno skončí, úlohu vlád na finančních trzích nebude jednoduše možné vrátit zpátky do krabičky,” napsali analytici.

Dokonce je prý možné i to, že dluhová břemena se vyškrábou nad hodnoty, které padaly naposledy během druhé světové války, což prohloubí příští další kolo fiskálních stimulů. K tomu se přidává riziko rychlejší inflace, z části i kvůli deglobalizačnímu procesu, kvůli kterému vládní dluhopisy jako zajištění proti akciím přijdou o část své atraktivity. “Absence bezrizikových instrumentů, které jsou s to dodat kladný reálný výnos, přinejmenším spolu s rizikem vyšší inflace dále podporují teze ve prospěch zlata,” napsali také analytici. Na žlutý kov mají pozitivní stanovisko již více než jeden rok.

Nešťastně rozhazovačné americké aerolinky

Zpětné odkupy akcií se často používají jako způsob, jak zvýšit cenu akcií dané firmy. V rámci zpětného odkupu se zmenšuje množství vydaných akcií, které jsou aktivně drženy akcionáři, což zvedá hodnotu zbývajících papírů. Management tak dává na srozuměnou, že akcie má atraktivní ocenění.

Na příklad americké aerolinky American Airlines, Delta a United za posledních sedm let utratily zhruba 33,3 miliardy USD ve zpětných odkupech svých akcií. To je skoro stejně, kolik vydají na mzdy všech svých zaměstnanců za jeden rok. Aerolinky jich mají dohromady zhruba 320.000 a na platy ročně vydají společně zhruba 36 miliard USD, podotýká web Business Insider.

Takže když odborové sdružení Airlines for America, které zastupuje na tři čtvrtě milionu pracovníků v americkém leteckém průmyslu, požádalo federální vládu USA o 50 miliard „na podporu a zachování 750.000 pracovních míst těžce pracujících mužů a žen, kteří jsou přímými zaměstnanci amerických aerolinek“, vyvolalo to podle tohoto webu trochu rozruch. Podle některých volených činitelů a aktivistů by se aerolinky totiž prý nedostaly tak rychle do tak velké finanční tísně, kdyby za zpětné odkupy (a obohacování akcionářů) neutratily tolik.

Zdroje: Bloombeg, Business Insider