Vývoj na devizovém trhu – ranní zprávy 26.03.2020

Klíčové události

• Německo: Index podnikatelského klimatu Ifo v březnu poklesl na 86,1 z únorových 96,0 bodu.
• USA: Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v únoru podle předběžného odhadu vzrostly o 1,2 % m/m. Ceny nemovitostí se zvýšily o 0,3 % m/m.

Vývoj na devizovém trhu

• EURCZK: Koruna vůči euru ve středu dopoledne posílila až těsně nad hladinu 27,30 CZK/EUR. V odpoledních hodinách většinu dopoledních zisků odevzdala. Klíčovou domácí událostí je dnes zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB). V pondělí 16. března ČNB na mimořádném zasedání snížila úrokové sazby o 0,50procentního bodu a představila i další opatření (např. zvýšení počtu repo operací k dodávání likvidity bankovnímu sektoru). Další sadu opatření lze očekávat i dnes, a to včetně snížení úrokových sazeb (nejpravděpodobnější opět snížení o 0,50 p. b.) a je otázkou, jak se ČNB vyjádří k případné možnosti intervenovat či zahájit program nákupu vládních dluhopisů. Během dnešního odpoledne je tak nutné počítat s výraznou volatilitou koruny.
• USDCZK & PLNCZK: Na měnovém páru s americkým dolarem probíhalo ve středu obchodování v rozmezí 25,20 – 25,60 CZK/USD a na měnovém páru s polským zlotým kolem hranice 6 CZK/PLN.
• EURHUF & EURPLN: Ze zbylých středoevropských měn se maďarský forint vůči euru pohyboval primárně v rozmezí 352–355 HUF/EUR. Polský zlotý vůči euru mírně posílil a během dne převažovaly obchody pod hladinou 4,60 PLN/EUR.
• EURUSD: Na hlavním měnovém páru se ve středu obchodovalo bez zřejmého trendu v rozmezí 1,079 – 1,085 USD/EUR. Největší evropská ekonomika, Německo, míří plnou parou do hospodářské recese. Index Ifo, nejlepší měkký ukazatel pro hospodářský vývoj v Německu, v březnu dramaticky poklesl na 86,1 bodu, což ne nejslabší hodnota tohoto indexu od července 2009. Meziměsíční propad byl vůbec nejvýraznější od sjednocení Německa. Nálada mezi německými podniky se tak v březnu dostala hluboko pod bod mrazu, kde setrvá i v nadcházejících měsících. To, co se nepovedlo prosadit v krizových letech eurozóny (2012–2013), se možná povede nyní. Řeč je o společných evropských dluhopisech. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Ch. Lagardeová totiž vyzvala ministry financí zemí eurozóny, aby zvážili mimořádnou jednorázovou emisi společných dluhopisů – koronabondů. Právě koronabondy společně se záchranným fondem ESM by mohly tvořit základní pilíř financování hospodářské obnovy eurozóny. Společné evropské dluhopisy sice smysl dávají, ale klíčové stejně bude, jak se k nim postaví Německo, dlouhodobě největší odpůrce společných bondů. Vzhledem k tomu, že Německo je dlouhodobě proti sdílení finančně-hospodářských rizik s jihoevropskými zeměmi, tak pravděpodobnost, že by s tímto souhlasilo se jeví jako dost malá.

Očekávaná data a události

• ČR: Zasedání bankovní rady České národní banky
• Eurozóna: Peněžní zásoba M3 (únor)
• Německo: Spotřebitelská důvěra podle agentury GfK (duben)
• USA: Obchodní bilance (únor), Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti (do 21. března)