Rozbřesk: Jak (ne)mohou centrální banky pomoci v boji s koronavirem

Trhy se budou snažit na počátku týdne vzpamatovat z nejhoršího akciového masakru od pádu investiční banky Lehman Brothers. Americký index S&P 500 ztratil za uplynulý týden 11 %. A zdá se, že nové zprávy přes víkend nenabízí moc čerstvého optimismu. Přírůstky případů mimo Čínu dál zrychlují, zatímco čínské PMI spadly na historicky nejnižší úrovně vůbec, stejně tak jako výnos desetiletého amerického dluhopisu.

I přesto se asi dnes pokusí trhy přerušit negativní “šňůru” a smazat alespoň část ztrát z uplynulého týdne. Jednak proto, že ztráty v uplynulém týdnu byly velice rychlé a mohou na trhy přitáhnout některé agresivnější kupce (to platí pro širší paletu rizikových aktiv od amerických akcií po českou korunu). Jednak proto, že centrální banky a vlády začínají řinčet zbraněmi. Americký Fed naznačil, že bude zapotřebí snížit sazby, pokud by koronavirus přispěl k utažení finančních podmínek. Guvernér Bank of Japan Kuroda již mluví o tom, že bude pumpovat do finančního systému více likvidity a urychlí skupování aktiv z trhu (politiku QE). A trhy sází na masivní rozpočtový stimul v Číně.

Pomoc vlád a centrálních bank má ovšem svá úskalí. Za prvé, pro trhy bude kritické, že zatím nevidí “světlo na konci tunelu”. Počet nových případů mimo Čínu dál zrychluje a číslům z Číny zase řada investorů příliš nevěří. Rozšiřování karanténních opatření do nových oblastí a úplná paralýza některých služeb v globálním měřítku (cestovní ruch, doprava) by mohly světovou ekonomiku v první polovině roku srazit do globální recese. Jak hluboké, přitom zůstává nezodpovězenou otázkou, a to bude asi zatím bránit rychlejšímu návratu kupců na trh (vrchol nákazy by měl být nejprve v dohledu).

Vedle toho je třeba si uvědomit, že zásahy centrálních bank nedokáží zázraky. Řada centrálních bank má svoje zbrojní arzenály relativně vyčerpané (ECB). Vedle toho také platí, že nižší úrokové sazby dokáží pravděpodobně “jen” tlumit sekundární negativní efekty epidemie na finanční systém - zabránit zpřísňování finančních podmínek. Ne, že by to nebylo důležité…, bez zásahu centrálních bank by škody mohly být výraznější a hlavně trvalejší. Těžko však počítat s tím, že levnější peníze přebijí koronavirus s karanténními opatřeními a v postižených oblastech jednoduše obnoví poptávku. To centrální banky jednoduše nedokáží.

TRHY

CZK a dluhopisy

Česká měna se včera dostala do těsné blízkosti 25,50 EUR/CZK. Lehké uvolnění napětí na začátku tohoto týdne může přitáhnout kupce a koruně pomoci. Na druhou stranu podle nás ještě není vidět “světlo na konci tunelu” a centrální banky v boji s koronavirem mnoho nezmůžou (viz úvodník). Koruna proto zůstane v dalším průběhu týdne zranitelná.

Zahraniční forex

Fed koronavirus nevysedí. Krátké prohlášení šéfa Fedu Powella v pátek večer o tom, že centrální banka situaci sleduje a bude jednat odpovídajícím způsobem, signalizuje jediné: Fed na příštím zasedání 18. března sníží úrokové sazby. Tak to konec konců pochopila jak americká výnosová křivka, tak eurodolar (jenž se obchoduje výše).

Fed zjevně podlehl nátlaku virem vystresovaných trhů, neboť čísla z americké ekonomiky (a to včetně těch únorových) nechodí špatná. Dnes odpoledne bude například zveřejněna podnikatelská nálada a je klidně možné, že index ISM se udrží nad 50 body (značící expanzi). Makro data však nebudou tím, co bude hýbat trhy - tím budou i nadále zprávy o koronaviru a také výsledky amerických prezidentských primárek.

Ropa

Ropa Brent má za sebou nejhorší týden od počátku roku 2016, když se její cena v důsledku globální paniky z koronaviru propadla o téměř 14 %. Strašidelná víkendová čísla z Číny (únorová PMI dopadla vůbec nejhůře v historii měření) sice dnes ráno poslala cenu ropy na krátko až pod 50 USD/barel, nicméně očekávání trhu ohledně agresivnějších těžebních škrtů ze strany aliance OPEC+ pomáhají ropě zpět nad tuto hranici.

Právě čtvrteční a páteční zasedání států OPEC+ bude klíčovou událostí tohoto týdne. S ohledem na rapidní cenový propad bude jakékoli rozhodnutí aliance, které nebude zahrnovat dodatečné těžební škrty alespoň v rozsahu 600 tis. barelů denně (ve druhém čtvrtletí tohoto roku) pro trhy jednoznačně zklamáním a hrozilo by pokračujícím cenovým sešupem. V zákulisí se tak začíná reálněji hovořit o možnosti hlubších dodatečných škrtů až v rozsahu 1 mil. barelů denně (snižující souhrnnou těžbu aliance efektivně o 3,1 mil. barelů denně), které by z našeho pohledu mohly přinést kýžený stabilizační efekt.

Výsledek jednání však zůstává nadále otevřený, a to zejména z důvodu neochoty Ruska dále omezovat vlastní těžbu a ztrácet tak těžce vydobytý tržní podíl. Ruský prezident Putin sice o víkendu vyjádřil podporu pokračující spolupráci se Saúdskou Arábií, zároveň však zdůraznil, že aktuální úroveň cen je pro Rusko stále přijatelná. Očekáváme proto, že největší břímě dodatečných škrtů ponese Saúdská Arábie, což by i pro Rusko mohl být argument ve prospěch kolektivního omezení těžby.