COVID-19: dopady šíření koronaviru

Koronavirus update: tempo šíření viru se snížilo. Za posledních pět dní v průměru každý den přibylo 775 nakažených. Během předchozích pět dnů to byli téměř tři tisíce. Nicméně nervozita opět vzrostla, protože problémy hlásí Itálie, kde během víkendu počet nakažených stoupnul na 152. V oblastech s nákazou byl omezen pohyb obyvatel, zavřeny školy, zrušeny hromadné akce.

Dnes k viru a jeho dopadům několik grafů. První ukazuje odhad smrtnosti (pravděpodobnost, že nakažený umře) podle věkových skupin. Do padesátky se smrtnost pohybuje výrazně pod jedním procentem. Pak ale s věkem začne výrazně růst a v případě lidí nad 80 let je smrtnost téměř 15%. V případě dětí do deseti let nebyla mezi zkoumanými více než 44 tisíci nakaženými žádná oběť.

Bez ohledu na věk je smrtnost u mužů 2,8% a u žen 1,7%. V případě, že nakaženého netrápila žádná dlouhodobá nemoc, tak je smrtnost pod jedním procentem, opět bez ohledu na věk. V případě souběhu s kardiovaskulární nemocí ale vzroste smrtnost na 11%, cukrovky na 7%, chronických respiračních nemocí, vysokého tlaku nebo rakoviny na 6%.

Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu čínské ekonomiky díky COVID-19 z 6 procent na 5,6%. Globálně pak očekává růst nižší o 0,1 procenta.

Za tímto odhadem je schován předpoklad, že koronavirus bude dále slábnout a čínská ekonomika se v březnu/dubnu vrátí do normálu. Pokud by se tak nestalo, tak připomínám odhady Světové banky, že vážnější pandemie by snížila globální ekonomiku o cca 0,7 procenta. V případě Číny o dvě procenta. Pro srovnání, odhady pro ČR jsou na úrovni 0,4 procenta.

Pro odhad ekonomických dopadů můžeme také použít historii, například podobný virus: SARS. V jeho případě došlo ke snížení růstu Číny něco málo přes procentní bod, USA o necelou jednu desetinku. Globální ekonomiku snížila růst díky SARS o cca 0,1pb.

Epidemie SARS řádila ve 2002/2003, pár nakažených bylo hlášeno i ještě v roce 2004. Proti tomuto srovnání můžete mít několik námitek. Například, že COVID-19 je vážnější epidemií: počet nakažených SARS byl přes 8000 lidí, v případě COVID-19 je to doposud přes 79 tisíc. Na druhou stranu smrtnost SARS byla téměř 10%, COVID-19 2,3%.

Dále, že v roce 2003 byl podíl Číny na světové ekonomice necelých devět procent. Nyní to je 19%, tedy dvojnásobek. Pokud bychom zdvojnásobili i dopad na globální ekonomiku, tak bychom se dostali na 0,2 procenta.

Ekonomický dopad by měl vedle podílu Číny na světové ekonomice ovlivnit i nárůst globalizace a rozšíření globálních produkčních řetězců. Podíl světových vývozů na globálním HDP dosahoval v roce 2003 24 procent, vloni 37 procent. Na druhou stranu podíl globálních produkčních řetězců v posledních letech spíše stagnoval.

Negativní globální dopad COVID-19 by se tak mohl pohybovat mezi 0,3-0,4 procenta. Ano, pokud nepřeroste v pandemii. Tento negativní dopad bude koncentrovaný do prvního čtvrtletí tohoto roku.

Čínská ekonomika se v únoru zastavila. Například spotřeba uhlí poklesla o cca 40% (y/y), prodeje aut poklesly o 90 procent (y/y).

Koruna, podobně jako další regionální měny, oslabila a vrátila se nad 25 CZK/EUR (25,08).

David Navrátil, analytik České spořitelny