Ekonomika ČR míří vstříc obávané stagflaci. Inflace letí nahoru, ekonomika roste nejpomaleji ze zemí Visegrádu
Česká ekonomika míří
vstříc takzvané stagflaci. To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale
inflace je poměrně citelná. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla
tempem 1,7 procenta meziročně, nejpomaleji ze zemí Visegrádské skupiny.
Slovenská ekonomika přidala 2,1 procenta, polská 3,1 procenta a maďarská
dokonce 4,5 procenta. Ostatní ekonomiky Visegrádské skupiny také vesměs
překonaly očekávání trhu, zatímco růst české ekonomiky za ním zaostal. Co se
týče inflace, činila v Česku v lednu 3,6 procenta meziročně. Inflaci
mělo vyšší jak Maďarsko (kde inflace v lednu činila meziročně 4,7
procenta), tak Polsko (4,4 procenta), naopak na Slovensku rostly ceny pomaleji
(3,0 procenta).
V Česku
zdražování táhly hlavně ceny bydlení a potravin, které jsou tradičně cenově
kolísavé, což přece jenom poněkud zmírňuje obavy z možné stagflace, neboť
poměrně vysoká inflace může být nakonec jen přechodnou záležitostí. S tím
ostatně počítá Česká národní banka, která v aktuální prognóze předpokládá
dubnovou kulminaci inflace na úrovni 3,7 procenta, přičemž poté má až do konce
roku tempo růstu spotřebitelských cen postupně zmírňovat. Po dnešních datech
však nelze vyloučit, že se inflace během jara dostane až na úroveň čtyř
procent. Taková vyhlídka snižuje pravděpodobnost, že ČNB poměrně brzy sníží své
základní úrokové sazby, což má podpůrný efekt na korunu. Ta dnes posiluje vůči
euru na novou nejvyšší úroveň od října 2012, a sice 24,77.
Bydlení v lednu
zdražovalo kvůli novoročnímu navyšování cen elektřiny nebo vodného a stočného.
Z potravin v lednu zdražovalo předně pečivo, vepřové či lihoviny.
Pečivo zdražuje kvůli slabší úrodě uplynulých let, zejména roku 2018, a vepřové
zase kvůli epidemii afrického moru prasat, jež v roce 2018 propukla
v Číně a od té doby se šíří po Asii i Evropě. Nucené vybíjení chovů prasat
snižuje dostupnost vepřového na světovém trhu a vede k růstu jeho ceny, a
to právě i v Česku. Lihoviny zdražovaly kvůli lednovému zvýšení spotřební
daně.
Inflace se během jara
může dostat až na čtyři procenta. Poté však bude klesat. Za celý rok 2020 však
vykáže úroveň přesahující horní mez tolerančního pásma ČNB, a to hodnotu
3,2 procenta. Ve světle dnešních čísel se ukazuje, že ze strany ČNB bylo
počátkem února rozumné, že zvýšila své základní úrokové sazby. Bez tohoto kroku
by se inflační očekávání po dnešku roztočila ještě více a výhledově tak hrozilo
ještě citelnější zdražování, než jaké nás čeká takto.
Lukáš
Kovanda, Ph.D.
Hlavní
ekonom, CZECH FUND
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.06.2024 Streamovací platformy z pohledu investora:…
21.06.2024 Ceny nových iPhonů letí dolů. Teď jsou v…
21.06.2024 Investujte a vybudujte si dodatečný příjem…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Apple se stává první značkou s celosvětovou hodnotou 1 bilion dolarů
Štěpán Křeček, BHS
Ceny v zemědělství dál klesají. Data z České republiky vévodí evropským statistikám
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Ali Daylami, BITmarkets
Miroslav Novák, AKCENTA
Domácí ekonomika v 1. čtvrtletí vzrostla, ale čekala se trochu lepší čísla