Další propad německé ekonomiky (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Investoři budou i nadále sledovat vývoj koronaviru v Číně. V Evropě očekáváme potvrzení stagnace eurozóny a další propad německé ekonomiky v závěru minulého roku. Inflace v USA v lednu mírně zrychlila. Ta tuzemská se opět posunula o pár desetin nad toleranční pásmo centrální banky, zatímco ekonomika v závěru minulého roku dále zpomalovala. V obdobném trendu se vyvíjí i zbytek regionu, který si ale stále drží významně vyšší hodnoty tempa růstu.

Tuzemská inflace dále zrychluje

Koronavirus, impeachment a oživení na akciových trzích byly hlavní americká témata minulého týdne. Tento týden bude o poznání nudnější. První statistiky z reálné ekonomiky napoví, jaký byl vstup do nového roku. HDP za první čtvrtletí bývá zatíženo největší mírou nejistoty a dosavadní informace nám obrázek příliš nevyjasnily.

Průmyslová produkce v eurozóně pravděpodobně v závěru roku výrazně poklesla vzhledem k negativním výsledkům v Německu i Francii. Slabší maloobchodní tržby u našeho západního souseda tak jen dokreslily zoufalý stav německé ekonomiky v závěru minulého roku. Celkově tak očekáváme pokles HDP o tři desetiny oproti předchozímu čtvrtletí. Riziko technické recese se tak vrací do hry.

Tuzemská inflace v lednu podle našich odhadů dále rostla. Nutno ale brát v potaz změny ceníků na počátku roku, které vždy znamenají zvýšenou nejistotu cenového vývoje na počátku roku. V souhrnu by tak meziroční míra inflace měla na počátku roku vzrůst na 3,4 %, což je výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem i nad novou prognózou ČNB. V dalších měsících se navíc k růstu cen přidá efekt zvýšení spotřebních daní a meziroční míra inflace tak popoleze ještě výš. Ekonomika však v závěru roku podle našich odhadů dále zpomalovala. Po růstu o 0,4 % q/q ve třetím čtvrtletí by měla zvolnit na 0,2 % q/q. To by znamenalo zpomalení meziročního tempa na 1,8 % z předchozích 2,5 %. Důvodem je především slabý průmysl a související horší výkonnost v zahraničním obchodě. Více k našim Měsíčním předpovědím naleznete na http://bit.ly/2GRba69.

Německý průmysl opět negativně překvapuje

Německý průmysl v závěru minulého roku vykázal dvojnásobné tempo poklesu ve srovnání s odhadem trhu. Výsledek tak navazuje na čtvrteční statistiku továrních objednávek, které ukázaly největší propad za poslední dekádu. Německý průmysl i nadále sráží slabší zahraniční obchod, nejistota spojená s brexitem a obavy z klimatických změn dopadajících na celý sektor. Předchozí měsíce jevily známky odražení ze dna. Prosincová statistika však ukázala, že recese v německém průmyslu bude mít delšího trvání.

Naopak pozitivně překvapil americký trh práce, který si v lednu připsal 225 tis. nových pracovních míst. Jedná se tak o druhý největší přírůstek za posledních dvanáct měsíců. Míra nezaměstnanosti sice o desetinu vzrostla, ale vysoké zůstává i tempo růstu mezd.

Páteční statistiky tak potvrdily trend celého týdne lepších dat z USA a horších z eurozóny. Euro tak vůči dolaru celý týden oslabovalo a uzavřelo na o procento slabších hodnotách. Vývoj v regionu byl smíšený. Polský zlotý si připsal půl procenta k dobru, zatímco maďarský forint půl procenta ztratil. Koruna po celý týden postupně posilovala až na nová mnohaletá maxima na úrovni 24,90 za euro po překvapivém zvýšení úrokových sazeb ČNB (více jsme psali na http://bit.ly/31vWdjn). Následně však své zisky korigovala a během pátku opět oslabila nad úroveň 25,0. Vzhledem k aktuálnímu úrokovému diferenciálu tržních sazeb a slabším měnám rozvíjejících se ekonomik považujeme korunu za stále nadhodnocenou zhruba o dvacet haléřů. V první polovině tohoto týdne bychom se tak mohli dočkat mírné korekce po opadnutí vlivu ČNB. V závěru týdne by ji však naopak mohla pomoct vyšší inflace.