Odvážně tam, kam se dosud nikdo nevydal

Podívejme se dnes do akciového vesmíru. Společnost Virgin Galactic by chtěla dosáhnout ziskovosti v roce 2021, kdy by měla provést 115 letů a utržit z nich 210 milionů dolarů. V roce 2023 by její tržby měly už dosáhnout 590 milionů dolarů a do vesmíru by měla vzít asi 3 000 turistů. Na Fool.com se můžeme dočíst, že tato společnost „se zdá být ve své vesmírné misi dál, než Muskova SpaceX a Bezosova Blue Origin“, ale i tak již několikrát zaostala za vlastními cíli. Nicméně v prosinci roku 2018 provedla první úspěšný let a „je tak pravděpodobné, že první komerční let by mohl přijít v následujících 18 měsících“. K tomu spolu s Under Armour vyvíjí speciální obleky a „diverzifikuje“.

Rodí se obr?

Na CNBC nedávno psali, že analytici banky Morgan Stanley jsou tímto vznikajícím odvětvím nadšeni a odhadují, že jeho hodnota by mohla v budoucnu dosáhnout 800 miliard dolarů. CNBC ale varuje před malou viditelností a volatilitou akcií. Já si v této souvislosti dovolím krátkou fundamentální a následně ekologickou úvahu.

Jelikož jde o nově se rodící odvětví, vodítka ohledně ziskovosti a schopnosti generovat hotovost tu v podstatě nejsou. Klíčovým ukazatelem bude i zde volný tok hotovosti FCF – zjednodušeně řečeno to, kolik firma vydělá pro všechny, kteří jí poskytují kapitál. Podívejme se na velmi vzdálené sestřenice nově vznikajících firem: American Airlines Group má FCF již roky v záporu. Delta má FCF marži (poměr FCF k tržbám) na hodnotě 4,13 % a to samé platí o United Airlines. Lufthansa je za posledních 12 měsíců v záporu. Air France je se svou marží na necelých 4 %.

Kdyby Virgin Galactic v roce 2023 vydělala na tržbách 590 milionů dolarů a na nich už dokázala realizovat 4 % FCF marži, její FCF by dosáhlo 24 milionů dolarů. Současnou kapitalizaci ve výši 3 miliard dolarů by pak ospravedlnil třeba následující vývoj FCF (viz graf). Za deset let by firma vydělávala více než 120 milionů dolarů ročně (pak by toto FCF rostlo o 5 % ročně). A tento scénář implikuje, že Virgin Galactic by do deseti let musela mít tržby ve výši 3,1 miliardy dolarů (aby při 4 % marži generovala ono FCF).

Jak bylo uvedeno, Morgan Stanley podle CNBC tvrdí, že celé odvětví (vý)letů do vesmírů by mohlo mít během několika desetiletí hodnotu 800 miliard dolarů. Takže akciový trh podle výše kapitalizace nyní něčemu takovému buď absolutně nevěří, nebo se domnívá, že Virgin Galactic by s tržbami ve výši jednotek miliard dolarů měla jen naprosto zanedbatelný tržní podíl. Pokud na onu velikost odvětví (jeho celkové tržby) aplikujeme uvedenou marži, generovalo by celkovou volnou hotovost ve výši asi 32 miliard dolarů.

Pokud by tuto částku generovalo například za třicet let a rostla o 5 % ročně, současná hodnota takového toku hotovosti by v roce 2050 dosáhla asi 1,5 bilionu dolarů. A pokud tuto částku oddiskontujeme k dnešku, dostaneme asi 158 miliard dolarů. Taková by podle této logiky a předpokladu měla být dnešní kapitalizace všech „vesmírných firem“. Byly by tedy na úrovni kapitalizace McDonalds, společnosti NVIDIA, či Netflixu. Je to hodně volná úvaha, ale snad ukazuje, jak široké je rozpětí možných scénářů.

Místo Benátek do vesmíru...

Během léta jsme mohli zaznamenat nejeden článek o tom, jak turisté ničí atraktivní města a místa u nás i v zahraničí. Nedopadne to s mnohem vážnějšími důsledky podobně s „odvážnými vesmírnými lety tam, kde byli již mnozí předtím“? Narážím samozřejmě na (emocionálně bohužel stále vypjatější a na fakta a selský rozum možná o to chudší) problematiku emisí. Která se plným právem dostává i do pozornosti trhů. Georgina Torbet se na stránkách Digitel Trends v polovině roku 2019 věnovala problematice „raketových“ emisí dost dopodrobna. Vybírám pro vlastní posouzení následující:

--Dopady letů raket na životní prostředí jsou zatím z hlediska výzkumu pole neorané. Doposud se konaly zejména lety „vládní“, u kterých se o emise nikdo moc nezajímal. Nicméně něco již nyní víme, včetně toho, že tu nejde jen o oxid uhličitý, ale porušování ozónové vrstvy tím, jaké chemikálie se během letu rakety dostávají do nejvyšších vrstev atmosféry – viz níže.

-- Smithsonian tvrdí, že každý let rakety Falcon 9 vyprodukuje asi 150 tun uhlíku. Pokud by SpaceX dosáhla cíle letu každých čtrnáct dní, dělá to ročně 4 000 tun, což odpovídá 150 letům běžného dopravního letadla přes oceán. Letecké společnosti pak jsou ročně zodpovědné asi za 860 milionů tun uhlíku vypuštěného do atmosféry, což je nesrovnatelně vyšší číslo. Nicméně „odborníci varují, že rakety by mohly uškodit jiným, skrytějším způsobem“.

--Rakety vypustí přímo do vyšších vrstev atmosféry další chemikálie, včetně chloru, který ničí molekuly ozonu a tím přispívá ke globálnímu oteplování. Spalování raketového paliva také vytváří oxid hlinitý, který v atmosféře pohlcuje sluneční světlo. Povrch země by tak ochlazoval, ale o to více by se ohřívaly vrchní vrstvy atmosféry, což podporuje chemické reakce ničící ozon. Dohromady se zmíněným chlorem by mohly ozonové vrstvě znatelně „zatopit“.

--Výše uvedené se týká letů do vesmíru, pak tu jsou ještě lety na oběžnou dráhu a s nimi i Virgin Galactic. Její SpaceShipOne a SpaceShipTwo ve srovnání s vesmírnými lety „produkují relativně málo emisí“ – asi 3 tuny na jeden let. Což je porovnatelné s letem z Londýna do Singapuru. Jenže i tohoto výletu se týká problematika ostatních chemikálií ničících ozonovou vrstvu.