Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2018

Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2018 v Ústeckém kraji 294,6 mld. Kč. Meziročně se objem HDP zvýšil, stejně jako ve všech ostatních krajích.

Regionální hrubý domácí produkt (HDP)

Základní ukazatel pro hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území je hrubý domácí produkt. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací).

Hrubý domácí produkt v Ústeckém kraji zaznamenal v roce 2018 pozitivní hospodářský vývoj. Objem HDP ve stálých cenách mezi roky 2018 a 2017 se zvýšil o 0,6 %.

Hrubý domácí produkt ve stálých cenách meziročně vzrostl téměř ve všech krajích republiky s výjimkou Karlovarského kraje. Nejrychleji se ekonomika vyvíjela v Jihomoravském kraji (o 5,3 %), nárůst o 4 a více procent zaznamenali v Libereckém, Pardubickém a Jihočeském kraji. Růst v Ústeckém kraji byl mezi kraji třetí nejnižší po Plzeňském a Královéhradeckém kraji.

Regionální hrubý domácí produkt Ústeckého kraje dosáhl v roce 2018 v běžných cenách hodnoty 294 578 mil. Kč a byl nejvyšší od roku 1995. Úloha kraje v rámci republiky však postupně klesala a v roce 2018 se na tvorbě HDP ČR kraj podílel 5,5 %, proti 7,7 % v roce 1995. V mezikrajovém srovnání je pořadí podílu Ústeckého kraje trvale páté nejvyšší.

HDP v přepočtu na 1 obyvatele kraje meziročně rostl téměř ve všech letech s výjimkou roku 2010, 2013 a 2016, kdy došlo k meziročnímu poklesu. Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal třetí nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo. V letech 2010 až 2013 zaujímal jedenáctou pozici a v posledních pěti letech (2014 až 2018) se posunul až na pozici třináctou. Postavení Ústeckého kraje bylo v letech 2014 až 2018 nejhorší od roku 1995. Zatímco HDP na 1 obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti ČR v roce 1995 nižší pouze o 4,2 %, v roce 2018 se jednalo již o více než čtvrtinu (o 28,3 %).

Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných), se v posledním roce proti roku 2017 zvýšila, a to o 3,3 %. K meziročnímu poklesu došlo od roku 1995 pouze v pěti letech (2008, 2010, 2013, 2014 a 2016), v ostatních letech produktivita meziročně rostla. Zatímco výkonnost Ústeckého kraje byla v mezikrajovém srovnání v letech 1995 až 2000 druhá nebo třetí nejvyšší, v letech 2017 a 2018 byla druhá nejnižší, a to i přesto, že hodnota 795 821 Kč na zaměstnaného v kraji byla nejvyšší od roku 1995.

Hrubá přidaná hodnota (HPH)

Meziroční růst HDP Ústeckého kraje v roce 2018 ovlivnil pozitivní vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH)[1] ve všech odvětvích kromě zemědělství a průmyslu – meziroční pokles v zemědělství představoval 6 % a v průmyslu 4,1 %, pokles ve zpracovatelském průmyslu byl nižší než za průmysl celkem (o 1,3 %).

V sektorové skladbě ekonomiky Ústeckého kraje klesal ve většině let až do roku 2010 (včetně) podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství; těžba a dobývání). V letech 2012 až 2017 se jeho podíl ustálil zhruba na 2,0 % až 2,2 % HPH kraje, zatímco v roce 2018 poklesl na 1,8 %. Meziroční pokles primárního sektoru jsme v roce 2018 zaznamenali v šesti krajích včetně Ústeckého.

Zastoupení sekundárního a terciárního sektoru se v kraji dlouhodobě pohybuje na 45–53 % hrubé přidané hodnoty a v průběhu let se zásadně neměnilo. V roce 2018 připadalo na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) 45 % HPH kraje, proti celorepublikové úrovni byl podíl o 9,1 p. b. vyšší. Terciární sektor (doprava a služby) se v roce 2018 podílel na HPH kraje 53,2 %, v mezikrajovém srovnání se svým podílem Ústecký kraj řadil na 6. místo a za celostátním průměrem zaostával o 8,8 p. b.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Vývoj investiční aktivity v regionálním členění (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2010, a to jak absolutně (82 423 mil. Kč), tak na 1 obyvatele kraje (98 616 Kč). V tomto roce se THFK na obyvatele Ústeckého kraje řadila na třetí nejvyšší příčku mezi kraji, v následujících třech letech byla čtvrtá nejvyšší, v roce 2014 šestá nejvyšší, v roce 2015 až desátá nejvyšší, v roce 2016 a 2017 se pozice kraje zlepšila a obsadil čtvrtou nejvyšší příčku. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem. V roce 1995 byla THFK na obyvatele v kraji nižší o necelý 1 tisíc Kč proti průměru ČR, zatímco v roce 2017 představoval propad kraje více než 23,5 tisíc Kč na obyvatele.

V roce 2017 dosáhl celkový objem THFK v běžných cenách 77 565 mil. Kč a na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu České republiky se podílel 6,2 %. V mezikrajovém srovnání je dlouhodobě pátý nejvyšší. V přepočtu na 1 obyvatele kraje připadlo 94 483 Kč THFK, což představovalo třetí nejvyšší hodnotu od roku 1995. Proti rekordní úrovni roku 2010 to však bylo o více než 4 tis. Kč méně.

Nejvyšší míra investování (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v Ústeckém kraji proběhla po letech 1995 a 1996 (34,2 resp. 33,1 %) a v roce 2010, kdy do tvorby hrubého fixního kapitálu směřovalo 32,9 % HDP kraje, v následujících letech se tento podíl postupně snižoval až na 25,9 % v roce 2015. Ke zlepšení došlo v roce 2016 a 2017, kdy tento podíl dosáhl shodně 27,4 %. Míra investic v kraji byla během let 1995 až 2017 celkem jedenáctkrát nad průměrem České republiky (1995, 1997, 2003, 2007 a v letech 2010 až 2014 a v letech 2016 a 2017). Míra investic mezi roky 2017 a 1995 poklesla v Ústeckém kraji o 6,8 procentních bodů, v celé ČR to bylo o 8,5 p. b.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)

Nejvyšší čistý disponibilní důchod domácností, ukazatel, který je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území, připadl v Ústeckém kraji v absolutní výši na rok 2018, když celkový objem ČDDD dosáhl 177 215 mil. Kč. Nejvyšší od roku 1995 byl i objem ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele, činil 215 963 Kč. Zatímco v roce 1995 byl relativní důchod na 1 obyvatele Ústeckého kraje pátý nejvyšší mezi kraji, od roku 2002 obsazoval střídavě poslední nebo předposlední příčku a v posledních osmi letech je ČDDD na obyvatele mezi kraji nejnižší. V porovnání s republikovým průměrem, kde ČDDD na obyvatele v letech 2010–2018 dosahoval hodnot 196 až 246 tis. Kč, byl relativní důchod obyvatele Ústeckého kraje o 23 až 30 tis. Kč nižší. Přitom rozdíl mezi krajským a republikovým relativním důchodem na obyvatele v roce 1995 činil pouze 328 Kč.

Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele

Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Ústeckého kraje jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

Z grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v ČR, tak v Ústeckém kraji obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší u důchodů domácností než u HDP.

 [1] Ukazatel, který vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu.

Kontakt:

Ing. Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027