16.01.2020 Makroekonomické údaje v Jihomoravském kraji v roce 2018

Hrubý domácí produkt v kraji v roce 2018 přesáhl částku 575 mld. Kč. Meziroční nárůst vyjádřený ve srovnatelných cenách byl zaznamenán ve všech krajích ČR s výjimkou Karlovarského kraje, ale pouze v Jihomoravském kraji byl meziroční nárůst zaznamenán již 9. rok v řadě.

Regionální hrubý domácí produkt

Z pohledu vývoje makroekonomických ukazatelů byly v Jihomoravském kraji přelomové roky 2008 až 2011. Rok 2008 byl ještě rokem růstovým a předkrizovým, rok 2009 byl rokem propadu, v roce 2010 se příznivý vývoj regionálních makroekonomických ukazatelů obnovil a v roce 2011 bylo dosaženo předkrizové úrovně.

Graf 1 Hrubý domácí produkt v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti ekonomiky na daném území je hrubý domácí produkt (HDP). Podle předběžných výsledků dosáhl regionální HDP v Jihomoravském kraji v roce 2018 hodnoty 575,4 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu představovalo 485,7 tisíc Kč na jednoho obyvatele. I když se jedná o vyjádření HDP v běžných cenách, lze uvést porovnání s předchozím rokem (nominální růst, pokles) – meziročně hodnota regionálního HDP v kraji vzrostla o 44,0 mld. Kč, tj. o 8,3 %).

Přepočtená hodnota HDP na jednoho obyvatele se zvyšovala až do roku 2008, kdy dosáhla maxima (361,1 tisíc Kč na obyvatele). Po poklesu v roce 2009 následoval opět postupný růst, v roce 2011 byla překonána i tzv. „předkrizová“ hodnota a meziroční zvýšení bylo zaznamenáno i v dalších letech a rok 2018 představuje dosavadní maximum.

Od roku 1995 byla krajská hodnota HDP na obyvatele vždy pod průměrem ČR. V roce 2005 činila dokonce jen 89,4 % průměru ČR, k hodnotě ČR se kraj přiblížil nejvíce v roce 2013 (99,4 %). Právě v těchto letech se Jihomoravský kraj podílel nejnižším (9,9 %), resp. nejvyšším (11,1 %) dílem na republikové hodnotě HDP. Od roku 2013 ale podíl kraje na republikovém HDP meziročně klesal až na 10,5 % v roce 2017, v roce 2018 vzrostl o 0,3 procentního bodu na 10,8 % a mezi kraji byl 3. nejvyšší.

Graf 2 Hrubý domácí produkt v roce 2018 podle krajů

Republikový průměr výše HDP na jednoho obyvatele (i ostatní makroekonomické ukazatele) ovlivňuje svou vysokou ekonomickou úrovní Hl. m. Praha (v roce 2018 více než 1 mil. Kč HDP na obyvatele), a to do té míry, že pod průměrem ČR jsou všechny ostatní kraje. Jihomoravský kraj se ale řadí na 2. místo v pořadí krajů, nejnižší hodnota HDP na jednoho obyvatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji - 323,7 tisíc Kč. Karlovarský kraj vykazoval i nejnižší podíl na HDP ČR (1,8 %), naopak Praha se na republikovém celku podílí čtvrtinou.

Graf 3 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100)

Meziroční reálný růst regionálního HDP (vývoj HDP ve stálých cenách) v roce 2018 v kraji činil 5,3 %, byl o 2,5 procentních bodů vyšší než průměrný růst HDP v ČR a mezi kraji byl nejvyšší. Pokles byl zaznamenán pouze v Karlovarském kraji, a to o 1,2 %. V roce 2009 byl meziroční reálný pokles HDP zaznamenán ve všech krajích ČR. Pouze v Jihomoravském kraji byl v následujících 9 letech vždy zaznamenán meziroční reálný nárůst regionálního HDP.

Graf 4 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 1995 = 100)

Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách roku 1995 udává, že HDP v kraji v roce 2008 byl proti roku 1995 o 49,4 % vyšší. Až rok 2011 v Jihomoravském kraji znamenal překročení této hranice (nárůst o 50,4 %). V rámci ČR v roce 2008 zvýšení dosáhlo 53,3 %, tento stav byl překonán až v roce 2014. Nárůst HDP vyjádřený ve stálých cenách roku 1995 byl v kraji do roku 2011 ve srovnání s vývojem v ČR vždy nižší, v letech 2012 až 2018 (s výjimkou roku 2017) byl republikový průměr převýšen.

Graf 5 Vývoj regionálního HDP na zaměstnaného v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Přepočet regionálního HDP na zaměstnaného je vyjádřením produktivity práce. V roce 2018 v Jihomoravském kraji dosáhl objem HDP na zaměstnaného hodnoty 949,9 tisíc Kč běžných cen, což bylo o 60,3 tisíc Kč (o 6,8 %) více než v roce 2017. Proti předkrizovému roku 2008 (729,1 tisíc Kč) to bylo o 220,8 tisíc Kč na zaměstnaného více. Skutečnost, že ke zvýšení produktivity práce došlo i v roce 2009 (730,1 tisíc Kč na zaměstnaného), je dána tím, že pokles zaměstnanosti v roce 2009 byl vyšší, než pokles objemu HDP v běžných cenách (2,3 %, resp. 2,2 %).

Zatímco hodnota HDP na zaměstnaného v kraji se až do roku 2018 postupně zvyšovala, její vztah k průměru ČR spíše kolísal. V roce 2013 se k průměru ČR kraj přiblížil nejvíce (97,9 %), v následujících letech postupně klesal až na 94,2 % v roce 2017. Hodnota 96,7 % v roce 2018 však byla z uplynulých let třetí nejvyšší. V mezikrajském srovnání byl objem HDP na zaměstnaného 3. nejvyšší (za Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem).

Graf 6 Regionální HDP na zaměstnaného podle krajů v roce 2018 (běžné ceny)

Hrubá přidaná hodnota

Podle předběžných výsledků hrubá přidaná hodnota (HPH) v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 2018 objemu 517,6 mld. Kč běžných cen. Objem HPH, i když vyjádřený v běžných cenách, se zvyšoval každoročně od roku 2010.

Ve skladbě HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství a průmyslu. Primární sektor má nejnižší zastoupení, v roce 1995 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,2 %. V roce 2010 tento podíl klesl na minimum sledovaného období (1,8 %), v dalším roce ale již činil 2,8 % a v roce 2018 podíl zemědělských odvětví činil 2,4 %.

Graf 7 Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Podíl sekundárního sektoru (dobývání nerostných surovin, průmysl celkem, stavebnictví) v roce 2018 činil 33,5 % a proti roku 2011 poklesl o 3,4 bodu. Terciární sektor tvoří oblast služeb, obchod, ubytování, stravování, doprava, podnikatelská činnost, veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví atd. Na HPH v roce 2018 se tento sektor podílel hodnotou 64,1 %, což bylo proti roku 2011 o 3,7 bodu více a v novodobé historii dosud nejvyšší podíl.

Graf 8 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihomoravském kraji a ČR

Z grafu 8 je zřejmé, že trend změn v krajské struktuře HPH v roce 2018 proti roku 2011 byl s republikovými změnami podobný v 8 z 10 uvedených odvětví (zvýšení podílu obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, podílu oboru informační a komunikační činnosti, podílu profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti i podílu veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče; pokles podílu zemědělství, průmyslu, stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí). Nejvýraznějším rozdílem byla změna role peněžnictví a pojišťovnictví – v kraji v mezidobí podíl na HPH vzrostl o 0,8 bodu, v ČR naopak poklesl o 0,7 bodu.

Graf 9 Hrubá přidaná hodnota v roce 2018 podle krajů (běžné ceny)

Objem HPH v Jihomoravském kraji byl ve srovnání s ostatními kraji v roce 2018 3. nejvyšší (po Hl. m. Praze a Středočeském kraji). V grafu 9 je uvedena struktura tvorby HPH podle sektorů. Jihomoravský kraj je podílem terciárního sektoru druhý mezi kraji a je o 2,1 procentního bodu nad úrovní průměru ČR. Průměr ČR je ovšem ovlivněn Hl. m. Prahou, kde podíl činí 84,3 %. Nejnižší podíl terciárního sektoru je zaznamenán ve Zlínském kraji (46,9 %), v tomto kraji je naopak nejvýrazněji zastoupen sekundární sektor (50,5 %). Primární sektor má nejvýraznější zastoupení v Kraji Vysočina (5,7 %) a v Jihočeském kraji (4,7 %).

Tvorba hrubého fixního kapitálu

Investiční aktivita vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) po znovuobnovení ekonomického růstu po roce 2009 v Jihomoravském kraji mírně poklesla v roce 2012 (meziročně o 3,5 mld. Kč) a výrazněji v roce 2013 (o 15,4 mld. Kč). Po tříletém navyšování objem THFK až na 124,0 mld. Kč v roce 2016 byl zaznamenán opětovný pokles, a to na 112,6 mld. Kč v roce 2017 (běžné ceny).

Krajský objem THFK v přepočtu na jednoho obyvatele v letech 2005 až 2008 převyšoval republikový průměr a v letech 2009 až 2012 byl jen nepatrně nižší. Ovšem v roce 2013 činil objem THFK na jednoho obyvatele v kraji jen 86,0 % republikového průměru (rozdíl 13,7 tis. Kč na obyvatele). V roce 2017 krajská hodnota ve výši 95,4 tis. Kč THFK na obyvatele zaostávala za průměrem ČR o 22,7 tis. Kč, činila pouze 80,8 % průměru ČR, což byl dosud nejvyšší zaznamenaný odstup od republikové úrovně.

Graf 10 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Do roku 2012 pro Jihomoravský kraj vyznívalo příznivě srovnání míry investic vyjádřené v procentech jako podíl úhrnu THFK na úhrnu HDP (oba ukazatele v běžných cenách). Do tohoto roku míra investic v kraji převyšovala republikový průměr. Maxima v kraji dosáhla v roce 2007 (33,6 %), od roku 2008 se, stejně jako republiková míra investic, postupně snižovala až do roku 2013. V roce 2013 míra investic v kraji činila pouze 21,7 %, meziročně poklesla o 4,5 bodu a proti republikovému průměru byla nižší o 3,4 bodu. V letech 2014 až 2016 v kraji míra investic překročila hranici 24 %. Objem investic v roce 2017 v kraji tvořil 21,2 % objemu regionálního HDP. Míra investic zaostávala za úrovní míry investic ČR o 3,6 procentního bodu a patřila k nejnižším hodnotám vykázaných v posledních letech.

Graf 11 Míra investic v Jihomoravském kraji a ČR

Z pohledu mezikrajského srovnání v roce 2017 byla hodnota THFK na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji i přes pokles mezi kraji 3. nejvyšší za Prahou a Středočeským krajem. Pouze tyto dva kraje předčily republikový průměr. Výše míry investic ovšem byla mezi kraji 4. nejnižší.

Graf 12 THFK na obyvatele a míra investic podle krajů v roce 2017

Čistý disponibilní důchod domácností

Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) dosáhla v roce 2018 v Jihomoravském kraji 287,4 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatele představovalo částku 242,6 tisíc Kč. Tento makroekonomický ukazatel, i když vyjádřený v běžných cenách, se s výjimkou roku 2011 zvyšoval jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na 1 obyvatele. Meziroční nárůst v roce 2018 činil 17,4 mld. Kč, resp. 13,8 tis. Kč na obyvatele.

Graf 13 Čistý disponibilní důchod domácnosti v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Krajská hodnota ČDDD přepočtená na obyvatele byla až do roku 2012 pod republikovým průměrem. Pouze v letech 2013 až 2015 byl republikový průměr překročen, hodnoty let 2016 až 2018 znovu za republikovým průměrem zaostávaly. Hodnota ČDDD na obyvatele byla v roce 2018 ve srovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší (spolu s Krajem Vysočina za Prahou a Středočeským krajem).

Graf 14 ČDDD na obyvatele podle krajů v roce 2018 (běžné ceny)

Podíl Jihomoravského kraje na ČDDD republiky byl v minulých letech nejnižší v roce 2003, a to 10,3 %. V posledních 4 letech (roky 2015 až 2018) podíl kraje na republikovém celku byl na hranici 11 % či ji překračoval. Hodnota podílu v roce 2018 činila 11,0 % a mezi kraji byla 3. nejvyšší.

Tab. Regionální makroekonomické ukazatele v Jihomoravském kraji

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
E-mail: karel.adam@czso.cz
Tel.: 542 528 172