Česku patří celosvětově sedmé místo ve spotřebě cigaret, nejvíce kouří senioři starší 65 let

Češi v celosvětovém srovnání spotřeby cigaret zaujímají sedmou příčku s 2428 cigaretami na osobu za rok. Největší množství cigaret u nás spotřebují senioři ve věku 65 a více let, přes 11 % z nich vykouří více než 25 cigaret denně. Čechy od kouření neodradil ani tzv. protikuřácký zákon z roku 2017. Téměř 70 % kuřáků kvůli němu podle průzkumu Státního zdravotnického ústavu své zvyky nezměnilo. Žebříček spotřeby vede Andorra s 6398 cigaretami na osobu ročně, nejméně se naopak kouří v Bruneji (10 cigaret na hlavu za rok).

Česká republika zaujímá z hlediska množství vykouřených cigaret na osobu sedmé místo na světě. Podle společného výzkumu American Cancer Society a Vital Strategies vychází na každého minimálně patnáctiletého Čecha, rozpočteno mezi kuřáky i nekuřáky, 2428 cigaret ročně. „Celý žebříček s obrovským náskokem vede Andorra s 6398 cigaretami na osobu za rok. Andorra má ale nulovou spotřební daň, často zde proto cigarety nakupují i Francouzi a Španělé,“ uvádí Irena Honsnejmanová z analytického projektu Česko v datech. Vůbec nejnižší spotřeba cigaret naopak panuje v Bruneji. V přepočtu na jednoho obyvatele zde dosahuje podle odhadů jen deseti cigaret za rok, a to i kvůli přísným protikuřáckým pravidlům.

V Česku nejvíce kouří senioři
Zákaz kouření v restauracích a barech, zařízeních pro kulturní akce nebo na zastávkách veřejné dopravy z roku 2017 výrazně nezměnil návyky českých kuřáků. S kouřením dle průzkumu Státního zdravotnického ústavu zcela skoncovalo například jen 7 % mladých lidí ve věku 25-44 let. Alespoň na omezení denního počtu cigaret zase přistoupilo 33,3 % lidí ve věku 15-24 let. Jenže 68,9 % všech kuřáků své návyky nijak nezměnilo. Největší množství cigaret denně přitom spotřebuje nejstarší skupina ve věku 65 a více let. Přes 11 % jejích příslušníků se přiznalo ke kouření více než 25 cigaret každý den.

Více než polovina Čechů jsou nekuřáci
Mezi různými skupinami Čechů, kteří se rozhodli omezit kouření, nepanují podle průzkumu výraznější procentuální rozdíly mezi pohlavími, vzděláním, anebo bydlištěm. „Z lidí, kteří se rozhodli snížit svou spotřebu cigaret, byla téměř shodně zhruba polovina žen i polovina mužů. Stejné podíly tedy vykazují i muži a ženy, kteří naopak své zvyky nijak nezměnili. Přibližně půl na půl vycházejí také podíly lidí jak z měst, tak i z venkova, kteří kouří stále stejně,“ říká Irena Honsnejmanová. Co se týče podílu kuřáků a nekuřáků mezi českými obyvateli, zhruba pětinu populace (21,1 %) tvoří denní kuřáci, ti příležitostní zase 7,4 %. Bývalých kuřáků je v Česku 17,4 % a vůbec největší podíl české populace připadá na celoživotní nekuřáky (54 %).

Cena cigaret stále roste
Kuřáci v současnosti zaplatí za krabičku průměrně 97,60 korun, jedna cigareta tak vyjde na necelou pětikorunu. Cena cigaret se liší nejen podle značky, ale i typu, mohou tak stát zhruba mezi 82 až 117 korunami za krabičku. Některé cigarety se však mohou prodávat i po 40 kusech a ty nejdražší balíčky pak stojí 178 korun. „Od prvního ledna letošního roku se navíc opět zvýšila spotřební daň na cigarety. Ta je rozdělena na dvě části, přičemž její procentní část se zvýšila o tři procenta a pevná sazba o více než deset procent. Od dubna loňského roku se spotřební daň vztahuje i na zahřívané tabákové výrobky. Pro tuto daň zároveň platí stejné procentuální navýšení jako u klasických cigaret,“ uvádí Aneta Řehánková, konzultantka v oddělení daní společnosti Deloitte.

Alternativou k běžným cigaretám jsou cigarety elektronické, známé také jako e-cigarety nebo vaporizéry. Češi je podle Státního zdravotnického ústavu vnímají například jako prostředek, jak omezit kouření klasických cigaret (podle 38,7 % dotázaných). Zhruba stejný podíl lidí (37,3 %) je vnímá jako experimentální záležitost a dalších 28,4 % Čechů věří, že jsou méně zdraví škodlivé. Zhruba pětina lidí (19,6 %) jim přisuzuje větší toleranci ze strany okolí a 6,4 % kuřáků zase elektronické cigarety lákají svou nižší cenou.