Účet za brexit: 130 miliard liber, a pořád nekončíme

Od osudového referenda v roce 2016 stál brexit britskou ekonomiku už 130 miliard liber. Ukazují to propočty agentury Bloomberg. Ta porovnává růst britské ekonomiky se srovnatelnými ekonomikami z prestižního kroužku G7. V porovnání s nimi je britský růst chabý, a účtenka za brexit asi ještě poroste. Jenom letos by se celkové náklady na historickou rozluku Británie a Evropské unie mohly zvýšit o 70 miliard liber – bez ohledu na to, jak rozhodné vítězství důrazného zastánce brexitu, stávajícího premiéra Borise Johnsona bylo.

Příběh britského hospodářského růstu pochopíme lépe, když jej rozdělíme do tří období, píše ekonom Blombergu Dan Hanson.

Prvním je doba bezprostředně po referendu. Lidé tehdy dál utráceli a ekonomika si vedla mnohem lépe, než očekávala velká většina ekonomů. Během roku 2017 ale růst začal zpomalovat, protože libra tlačila nahoru spotřebitelské ceny a nahlodávala reálné příjmy. Ve třetím období, což jsou roky 2018 a 2019, narůstala nejistota, protože hrozilo, že Británie opustí EU bez dohody. Tak přišlo další zpomalení.

Existují různé způsoby, jak následky brexitu v ekonomice vyjádřit čísly. Běžně využívanou metodou je podívat se na to, jak se od referenda dařilo jinde. Hanson tentokrát sáhl po historicky těsných korelacích mezi Británií a zbývajícími zeměmi G7, aby ukázal, jak by se Británii ekonomicky dařilo, kdyby se tento vztah podařilo během posledních tří let udržet.

Vidět to je v následujícím grafu, který ukazuje, jak se od roku 2016 prohluboval rozdíl mezi skutečným a hypotetickým HDP. Zatímco ve zbytku světa byly roky 2017 a 2018 ve znamení zotavení, Británie měla k nohám uvázaný brexit. A loni se tento rozdíl prohluboval dál, i když hospodářský růst ve světě zpomaloval.

Do konce loňského roku tak byla britská ekonomika o 3 % menší, než by byla bývala, kdyby držela tradiční krok se zbytkem zemí G7. Vyjádřeno dnešními penězi to je něco přes 70 miliard liber ročně. Kumulativně pak ušlý produkt od poloviny roku 2016 odpovídá 130 miliardám liber.

Prognózy pro zbývající země G7 umožňují odhadnout britský růst v nadcházejícím roce. Hanson se však pozastavuje nad tím, že i když nervozita kolem brexitu by mohla být menší a fiskální politika volnější, nedotáhne Británie nic z toho, co od roku 2016 ztratila, což naznačuje i graf výše. Roční náklady v tomto roce tedy podle něj zůstanou na 70 miliardách GBP – a celkový účet se vyšplhá na 200 miliard.

V tuto chvíli je známo, že Británie na konci ledna EU skutečně opustí. Jak se ale bude srovnávat s chystanou obchodní dohodou s EU a bude řešit problémy s produktivitou, které brzdily růst od finanční krize, bude se účet za brexit asi dál zvyšovat, konstatuje také Bloomberg.

Britská vláda ale optimismus neztrácí. Ministr financí Sajid Javid v březnu představí nový rozpočet. Už teď ale slíbil “desetiletí obnovy” – s nižšími daněmi a většími půjčkami na investice.

Byly to právě firemní investice, co se během tří let od referenda drželo v britské ekonomice zpátky. Nervozita, zda se Británie s EU rozejdou poklidně, nebo půjde o divoký rozchod bez dohody, si vybrala daň i v růstu britské ekonomiky: Jeho tempo se se celkově snížilo na polovinu – z ročních 2 % na 1 %.

Zdroj: Bloomberg