Jak Češi spoří? Peníze odkládají zodpovědně, ale nevýhodně

Pěkné bydlení, vlastní chata nebo nové embéčko, to byla vidina, se kterou Češi spořili před revolucí. Zatímco v minulosti měli i větší finanční obnosy doma, dnes mnohem více důvěřujeme bankovním institucím. Mít peníze uložené v nemovitosti ale platí za výhodu dnes stejně jako před třiceti lety.

To, že dnes více vyděláváme, neznamená, že i více spoříme. Jistota vyššího příjmu a důvěra v budoucnost totiž svádí k tomu, že více utrácíme. Přesto jsme národ spořivý, jen nemáme potřebu odkládat si tolik. Objem úspor zůstává dokonce navzdory zvyšujícím se příjmům přibližně stejný.

Za minulého režimu lidé spořili jak do slamníků nebo cukřenky v kredenci, tak v tehdejším jediném peněžním ústavu, Státní spořitelně. Podle údajů Českého statistického úřadu žili tehdy největší spořílci v jihozápadních Čechách, naopak do banky si nejméně ukládali lidé v severních Čechách a na severní Moravě. Češi patřili k nejšetřivějším národům v Evropě ještě do poloviny devadesátých let.

Do banky nebo do slamníku?

Po revoluci se vyrojila řada nově vznikajících bankovních institucí, které lákaly atraktivnější zhodnocení peněz. Jenže v době nedokonalého zákonodárství bohužel místo tučných zisků brzy přišlo rozčarování, v druhé polovině 90. let řada těchto institucí zkracovala, stejně jako družstevní záložny, tzv. kampeličky.

Důvěra v bankovní instituce tak značně oslabila a vybudovat ji znovu nebylo pro finanční domy snadné. Po roce 2000 se navíc proměňuje i typ účtů, na které si lidé peníze ukládají. Místo termínovaných vkladů a spořicích účtů na atraktivitě získaly netermínované vklady a stavební spoření, české domácnosti objevují rovněž penzijní připojištění a podílové fondy. Lákají je hlavně možnosti státních příspěvků i možnost daňových odpočtů. Přes nejrůznější zvýhodnění si část peněz lidé ponechávají i doma, pod polštářem mohli mít podle dat ČSÚ v polovině roku 2004 zhruba čtyřicet miliard.

Postupně začala důvěra v bankovní instituce znovu stoupat, zejména s ohledem na bezpečnost chtěli mít lidé stále častěji peníze v bance, a nikoli doma. České domácnosti měly koncem roku 2011 uloženo v bankovních vkladech a spoření celkem 2 741,3 mld. korun, téměř o pětinu více, než koncem roku 2007.
 

S rozvojem a dostupností internetu se rozvíjí i nové možnosti, jak své peníze zhodnotit, lidé se nebojí obchodovat s akciemi, peer-to-peer investování, kdy peníze půjčují přímo lidem, nakupují ale i kryptoměny. I když o těchto možnostech má povědomí většina Čechů, stále dávají přednost konzervativnějšímu spoření, například do kryptoměn investovalo dle údajů agentury STEM/MARK z března 2018 pouhá tři procenta Čechů.

Nejdůležitější je pravidelnost

Z průzkumu, který prováděla ING Banka na začátku tohoto roku, vyplývá, že čtyři pětiny Čechů si odkládají peníze pravidelně každý měsíc. Odborníci se domnívají, že právě pravidelnost je zásadní, ať už je odkládaná částka jakákoli. Z průzkumu ING dále vyplynulo, že více jak pětina dospělých spoří například jen od 101 do 500 Kč měsíčně.

Většina Čechů má nejvíce peněz stále na běžných účtech, kde se finance nijak nezhodnocují, následuje je penzijní spoření a spořicí účty. V současné době se jejich vklady v bankách pohybují kolem 2,5 bilionu korun.

Vedle uložených peněz lidé ukládají své finance stále častěji také do nemovitostí, a to jak do těch, ve kterých sami bydlí, nebo do těch, které kupují pro své děti. "Domácnosti tradičně investují právě do bydlení, kam směřují až tři čtvrtiny jejich výdajů,“ prozrazuje analytička Českého statistického úřadu Karolína Súkupová. Roste ale i objem investic do tzv. investičních nemovitostí, které lidé pronajímají nebo se ziskem prodávají. Podle developerů je dnes zhruba třicet procent bytů, zejména ve velkých městech, pořizováno právě na investici.

Pro strýčka Příhodu

Důvod, proč spoříme, jsou primárně obavy z horších časů, které by mohly přijít. Vytvořit si rezervu "pro strýčka Příhodu" v průzkumu ING zmínili jako první tři z deseti dotázaných. Zajímavé je, že každý šestý respondent spoří jen tak, bez konkrétního důvodu. Každý sedmý pak ukládá peníze na bydlení, stejný počet dotázaných si odkládá na nenadálé výdaje. Auto, dovolená nebo nákladnější koníčky jsou až na konci seznamu, stejně jako spoření si na důchod.