Boj s klimatickou změnou bude Česko stát biliony korun, zapojit se ale musí celý svět

Česká republika plní závazky Pařížské konference o ochraně klimatu a má jasný plán, jak snížit do roku 2050 produkci emisí CO₂ o osmdesát procent. Jak zdůraznil předseda vlády, česká vláda zaujala k přijímání opatření na ochranu klimatu odpovědný přístup. „Nemůžeme přece slibovat něco, co bychom nechtěli plnit,“ konstatoval premiér. Připomněl také, že pro ochranu klimatu na Zemi je zásadní, aby se do zásadních opatření pustily i další země na světě. „Evropská unie produkuje jen devět procent emisí, v roce 2018 snížila emise o 20 milionů tun, ale zbytek světa je navýšil o 1 020 tun,“ připomněl Andrej Babiš.

Upozornil také, že zatímco Česká republika či Německo se chystají postupně utlumovat výrobu elektřiny z uhlí, Čína se naopak aktuálně chystá otevřít nové bloky uhelných elektráren o výkonu srovnatelném se všemi uhelnými zdroji v EU. „To je ten problém, že ostatní země neřeší závazky Pařížské konference, a to se pak projevuje i v cenách energií a je to i problém v konkurenceschopnosti,“ uvedl předseda vlády.

Snižování emisí ve světě bude tématem pondělní konference v Madridu i zasedání Evropské rady v Bruselu 12. a 13. prosince. „Důležité je, že máme jasný plán, jak emise snižovat. Skutečně pro to děláme maximum,“ řekl premiér.

Česká republika chce v dalších dekádách především posílit výrobu elektrické energie z jaderných elektráren a chce pro to získat podporu dalších zemí EU. „Napsal jsem dopis francouzskému prezidentovi Macronovi a předsedkyni Evropské komise, v němž jasně říkáme: Ano, my také bojujeme proti klimatické změně, ale pro nás je zásadní jádro a Evropa nám musí umožnit, abychom ty jaderné bloky postavili,“ prohlásil Andrej Babiš. Přechod na nízkoemisní zdroje bude Českou republiku stát 25 miliard eur, což je zhruba 625 miliard korun, a Evropská unie by měla Česku s financováním pomoci.

Vicepremiér Karel Havlíček připomněl, že česká vláda věnuje otázkám snižování emisí velkou pozornost. Zmínil například ustavení tzv. Uhelné komise, jejíž první výstupy budou známy v lednu. „Naše ambice by měla být jednoznačná: Přechod na nízkoemisní zdroje, a záměrně říkám nízkoemisní, protože nulaemisní je do roku 2050 nereálné. Z 37 procent energetických zdrojů z uhlí chce vláda ponechat čtvrtinu, tedy zhruba deset procent,“ řekl Karel Havlíček.

Česká republika v současnosti vyrábí 47 procent elektřiny z uhlí. „Česká republika, Polsko a Německo jsou při výrobě elektřiny na uhlí fatálně závislé,“ konstatoval vicepremiér Havlíček. V roce 2050 by ale už zhruba polovinu energie chtěla vyrábět z jádra díky dostavbě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, dosud je to 32 procent. Vzrůst má i podíl obnovitelných zdrojů, a to z 12,5 procenta na 28 procent. Zásadně se má snížit i produkce CO₂ z průmyslové výroby, což ovšem bude podle vicepremiéra Havlíčka znamenat zásadní restrukturalizaci českého průmyslu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl, že ke snížení produkce emisí o 90 milionů tun do roku 2050 bude nutné realizovat několik základních kroků. „Prvním je odstavení v podstatě všech hnědouhelných energetických bloků. Dále je tam výrazné snižování spotřeby energie, rozvoj obnovy zdrojů, v podstatě totální elektrifikace dopravy, což znamená, že v roce 2050 už by na českých silnicích a železnicích nemělo jezdit nic na benzin či naftu, snížení tepelných ztrát budov, a to zásadně, v zásadě o polovinu, změna vytápění domácností – tady myslím, že jsme ten zásadní krok s kotlíkovými dotacemi udělali, ale bude určitě muset pokračovat,“ vypočítal Richard Brabec.

Vláda už pro ochranu klimatu učinila řadu zásadních opatření. Jen do modernizace energetiky a průmyslu ke snížení emisí investovala mezi lety 2000 až 2017 110 miliard korun. Ministr Brabec připomněl i úspěšné současné projekty, jako kotlíkové dotace či Nová zelená úsporám. „Sto tisíc vyměněných domácích kotlů ušetří řádově 700 000 tun CO₂, realizace cca 40 000 projektů z programu Nová zelená úsporám znamená 1,4 milionu tun CO2 ročně, a to už je znát,“ poznamenal ministr Brabec.

Připomněl i státní finanční podporu na nákup 1 200 elektromobilů pro obce, kraje a podnikatele či 1 100 bezemisních autobusů, projekty na zvládání sucha či plány na vybudování nových vodních zdrojů. „Chceme také vysadit v příštích dvaceti letech miliardy sazenic na obnovu lesů poškozených kůrovcem a zavázali jsme se také vysadit deset milionů listnáčů mimo les za 40 miliard korun,“ dodal ministr životního prostředí.

Celkem bude přechod na nízkouhlíkovou Českou republiku stát řádově biliony korun. Vzhledem k astronomickým nákladům pro hospodářství ČR je pro českou vládu zcela zásadní najít zdroje financování v objemu řádově stovek miliard korun, a to mimo kohezní fondy EU. Cesta k nízkouhlíkové Evropské unii musí být spravedlivá, sociálně únosná a nesmí znamenat ohrožení konkurenceschopnosti ekonomik členských zemí EU.