Dnešní stavitelství zapomíná na svoji podstatu – na funkční bydlení, upozorňuje architekt Milan Joja

Zdravé město slouží svým obyvatelům, a proto je pestré, podobně jako projekty architektonického ateliéru Čtyřstěn. Najdeme mezi nimi tábornickou rozhlednu, ale také dětský hospic nebo chytré domy. Hotové projekty a budoucí plány představí architekt Milan Joja, kterému jsme položili několik otázek.

Co symbolizuje Čtyřstěn, tedy značka, pod kterou pracujete?

Při výběru názvu ateliéru jsme především chtěli, aby byl lehce zapamatovatelný, jednoduchý, a aby v lidech podpořil jejich fantazii.

Jste společníkem ve firmách ČTYŘSTĚN s.r.o. a ČTYŘSTĚN architekti v.o.s. Jak a proč rozdělujete svoji práci mezi tyto dva subjekty, respektive proč nepůsobíte například jenom formou „eseróčka”?

Potřebu založit veřejnou obchodní společnost jsme měli při příchodu třetího partnera do naší firmy. Jakmile ale doběhnou projekty, na kterých ještě nepracujeme společně, chceme všechny naše aktivity převést na jednu společnost.

Pracujete také pro neziskové organizace. O jaké projekty jde a podle čeho se rozhodujete, zda chcete ziskově podnikat, nebo dělat něco prospěšného zadarmo či nízkopříjmově?

Jsem rád, že to zmiňujete. Tento typ projektů bývá velmi kreativní, ale většinou bez nároku na honorář, případně za nějakou jinou formu odměny. Proto jejich realizace vyplňuje převážně dobu osobního volna a večerní hodiny.

Projekty, které si vybíráme, se většinou týkají nás samotných, nebo spolků, v nichž se osobně angažujeme. Já sám jsem mimo jiné členem tábornické unie, takže samozřejmostí bylo moje angažmá při návrhu a realizaci stravovacího zázemí pro dětský tábor, nebo také dočasné rozhledny a sociálního zařízení. Dále proběhla spolupráce s organizací poskytují pomoc a podporu osobám závislým na alkoholu, lécích a hazardu a realizace odpočinkové terasy s místem pro setkávání sousedů v jednom brněnském městském vnitrobloku.

Aktuálně jde o architektonickou studii stavby Dětského hospice, pro z.ú. (zapsaný ústav) Dům pro Julii.  

U takto silného tématu se většinou moc dlouho nerozmýšlíme, zda budeme projekt dělat nízkopříjmově, nebo ne.

Přeci jen, k takovéto zakázce se člověk nedostane často.

Čtyřstěn existuje teprve pár let, ale už máte za sebou desítky projektů. Můžete vybrat jeden nebo dva, které byste chtěl vyzdvihnout jako vzorové díky klientovu přístupu?

Z dokončených projektů stojí za zmínku Dům s garáží na Bystřičce. Klienti uspořádali interní vyzvanou soutěž, oslovili několik jim sympatických architektonických kanceláří a náš koncept nakonec v této konkurenci zvítězil. Zatím tento koncept interní architektonické soutěže volí jen hrstka investorů, i když to ve většině případů zaručuje ten nejlepší výsledek.

Také bych chtěl zmínit Rodinný dům pro vodáky ve stejné obci, kde jsme se setkali s velice pečlivým přístupem klientů, kteří staví svůj dům svépomocí, a do posledního detailu dle naší projektové dokumentace – což se bohužel tak často nestává. Za tu dobu už jsme se stali velmi dobrými přáteli.

Chcete se vrátit ke kořenům stavitelství, k jednoduchosti a radosti. Co přesně těmito slovy myslíte? Ve mně vzbuzují různé asociace – čistou a pozitivní estetiku, zákazníkův komfort, přírodní materiály...

Ano, myslíme si, že dnešní stavitelství je zahlceno velkou spoustou vjemů, které odvádějí pozornost od samotné podstaty, a tou je jednoduché a funkční bydlení. Tak, aby se klienti pohybovali po domě intuitivně, aby nebyl složitý – jak technologicky, tak materiálově. Snažíme se, aby naše návrhy měly nějakou nosnou myšlenku, která se prolíná celým domem. Aby nabízely něco navíc, oproti standardním řešením – například vztah domu k jeho okolí, veřejnému prostoru a podobně.

V moderních domech přibývají další a další technologie, ať už kvůli environmentální udržitelnosti, politickým regulacím nebo komfortu: úsporné zářivky, venkovní žaluzie či jiné stínící prvky, rekuperace, podlahové nebo jiné sofistikované vytápění, elektronické zabezpečovací systémy, domácí elektrárny… Neobáváte se, že z krásně namalované stavby může vzniknout uživatelsky náročný technologický labyrint?

Obecně nejsou nové technologie ve stavbách problémem. Naopak většina z nich ulehčuje uživateli život. Jejich vliv na budoucí vzhled stavby většinou není nijak zásadní, pokud je s nimi počítáno už od začátku návrhu. Jeden z případů, kdy environmentální udržitelnost negativně ovlivňuje stavbu, je zateplování staveb. Zde nás legislativa nutí stále navyšovat objemy tepelné izolace v konstrukcích, což ovlivňuje výsledný vzhled objektu.   

Máte nějakou osobní zkušenost s takzvanými chytrými domy? Myslím stavby, které jsou integrované „inteligentní elektroinstalací” tak, aby pečovaly o svého majitele a nevyžadovaly lidskou obsluhu.

Ano, s tématem chytrého domu jsme se setkali zatím u dvou realizací, ale v obou případech se jednalo o klienty, kteří se o chytré domy dlouhodobě zajímají a jsou to technologičtí nadšenci, takže si sami dokáží naprogramovat řídící jednotku. Jeden z nich chytrou technologii využívá na řízení malého pivovaru a rozhodl se tento systém aplikovat i ve svém bytě. U Domu na Bystřičce se klienti, kteří o tuto technologii měli zájem, stále nerozhodli.

Je samozřejmě otázkou, zda podmiňovat řízení domu s životností několika desítek let systémem, který má spornou dobu životnosti a jehož hardware i software zastará během několika let. Ale věřím, že tuto záležitost už mají výrobci inteligentní elektroinstalace vyřešenou. 

Jak vypadá a funguje ideální rodinný dům nebo byt pro Milana Joju? Pokud takové bydlení ještě reálně neexistuje, použijme podmiňovací způsob: Jak by vypadalo…

Jsem spíše městský typ. V tuto chvíli bydlíme s rodinou v centru Brna a užíváme si bohatého kulturního vyžití našeho města.

Mým vysněným bydlením je loftový byt ve vyšším patře domu, s prostornou terasou se zelení a výhledy na město. Co se týče interiéru, upřednostňuji minimalistický ráz s použitím přírodních materiálů.

Když předchozí představu rozvineme, jak by podle vás mělo vypadat zdravé a příjemné město? Jako příklad bývá často uváděna nedaleká Vídeň...

Především by mělo sloužit lidem, kteří v něm bydlí a pracují. Dobré město klade důraz na polyfunkčnost, nebuduje souvislé plochy s jednou funkcí. Příkladem jsou nekonečné kampusy, administrativní čtvrti a technologické parky. Snahou by mělo být včlenění těchto ploch do městské zástavby.

Lidé by měli mít možnost se ve městě bezpečně a pohodlně pohybovat, ať už pěšky nebo na kole. Mít, kde kvalitně trávit volný čas. Důležitý je kompaktní tvar, ve kterém se obecně lidé cítí lépe. V neposlední řadě by měl být kladen důraz na dostatek vzrostlé zeleně, která je prospěšná pro městské mikroklima. Podobných principů využívá i Vídeň.

Zdroj fotografií: www.ctyrsten.eu