Davies: Velká Británie ukazuje, co může potkat celou světovou ekonomiku

Odcházející guvernér Bank of England Mark Carney hovoří ve spojitosti s brexitem o „zakořeňující nejistotě“ a jejím negativním dopadu na britskou ekonomiku. Jak na stránkách Financial Times tvrdí investor a ekonom Gavyn Davies, nejistota totiž přestala reagovat na konkrétní události, namísto toho nemizí ani ve chvíli, kdy k tomu dříve docházelo. Firmy a investoři tak stále více počítají s tím, že proces oddělování od EU a následného opětovného sbližování bude trvat dlouhé roky, možná desetiletí.

Davies píše, že vliv nejistoty na ekonomiku je známé téma a Bank of England se mu kvůli brexitu intenzivně věnuje. Její analýzy ukazují, že Velká Británie si skutečně prochází velkým šokem a ne pouhým propadem důvěry. To se následně podepisuje na produktivitě a investicích. Navíc není zřejmé, jak by se tato situace mohla s ohledem na politický vývoj nějak výrazněji změnit.

Davies poté poukazuje na to, že podle Carneyho probíhají podobné změny v celé globální ekonomice, a to v oblasti mezinárodního obchodu. „To, co začalo jako odvetná cla, může skončit velkým narušením vzájemných vztahů mezi USA a Čínou,“ míní Davies. Americký prezident Donald Trump dokonce varuje, že by Spojené státy mohly ukončit členství ve Světové obchodní organizaci a „takový krok by dával smysl pouze v případě, že by Trump zvažoval uvalení dovozních cel u specifických zemí“. Podle pravidel OSN totiž nesmí být cla zaváděna selektivně.

„Není zřejmé, zda má prezident pravomoc podniknout takový krok bez schválení Kongresu... Doposud ale ukazoval, že je schopen agresivně zavádět cla, aniž by se Kongresu ptal,“ píše investor. Podle jeho názoru pak firmy v USA a Číně určitě nebudou související rizika ignorovat. A jak ukazuje vývoj v Británii, firmy pak u hodnocení návratnosti svých investičních projektů pracují s vyššími rizikovými prémiemi, což se projevuje poklesem investic.

Davies se domnívá, že vývoj může nakonec připomínat dobu kolem finanční krize roku 2008 v tom smyslu, že i tehdy prudce rostla nejistota a následně rizikové prémie. Společnosti poté zvyšovaly zásobu hotovosti ve svých rozvahách a naopak snižovaly produktivní investice. „Globální šok může mít dopad slabší, ovšem déletrvající,“ míní investor.

Zdroj: Financial Times