Taylor: Engelsova prodleva a sílící volání po socialismu

Je možné, že by v nějaké ekonomice mohlo dojít k prudkému technologickému pokroku, zisky firemního sektoru by rostly, ale mzdy by stagnovaly? Jak poukazuje ekonom Tim Taylor, je to situace, ve které se již řadu let nachází americká ekonomika. A také stav, ve kterém bylo britské hospodářství během první vlny průmyslové revoluce v první polovině devatenáctého století. Jaké ponaučení nese toto období pro současnost?

Taylor v této souvislosti poukazuje na práci ekonoma Roberta C. Allena, který zase zmiňuje dílo Friedricha Engelse. Ten mimo jiné v roce 1844 popisoval „podmínky třídy pracujících“. Allen uvádí, že podle odhadů rostl britský produkt na zaměstnance mezi lety 1780–1840 o 46 %, mzdy se ale zvýšily o pouhých 12 %. V následujících 60 letech se ale situace dramaticky změnila. Produkt na zaměstnance se zvýšil o 90 %, zatímco reálné mzdy vzrostly o 123 %.

Detailnější pohled na popsaný vývoj vypadá tak, že po roce 1800 se začaly objevovat známé vynálezy, průmyslová revoluce začala nabírat na obrátkách a s ní začala růst i produktivita výrobních faktorů. Mzdy a celková akumulace kapitálu ale stále zaostávaly. Až někdy po roce 1830 se růsty přibližně srovnaly a technologický pokrok nakonec vedl k růstu mezd převyšujícím růst produktivity. Následující graf srovnává produkt na zaměstnance a vývoj reálných mezd, vyznačeny jsou obě zmíněné periody:

Taylor dodává, že historická srovnání nejsou nikdy dokonalá a dnešní technologické změny se od těch dosažených během průmyslové revoluce značně liší. Včetně toho, jaký mají dopad na zaměstnance a trh práce. K tomu dnes vyspělé země používají aktivní politiku, která nebyla na trhu práce v tehdejší Velké Británii uplatňována. Za pozornost i přesto stojí fakt, že v době „Engelsovy prodlevy“, kdy mzdy zhruba stagnovaly, se objevovalo volání po socialismu. A i nyní, kdy se možná v podobné situaci nacházejí některé vyspělé země, získávají tyto myšlenky na podpoře.

Podle Taylora je dobré si povšimnout, že ony velké posuny v britské ekonomice byly vyvolány technologickými, popřípadě demografickými, „faktory, jako je sobectví, konspirace či zlomyslnost“. Ty jsou podle ekonoma s námi stále a v čase se výrazněji nemění. Ony ekonomické faktory pak mohou zapříčinit celá desetiletí probíhající změny, ale „jejich momentum nakonec vede k obratu“. Ekonom nicméně dodává, že jeho „křišťálová koule mu nyní přímo neříká, kdy a jak by mělo něco podobného nastat v současné situaci“.

Zdroj: The Conversable Economist