Proč Čína ve sporu s USA (ne)použije tento těžký kalibr?

Obchodní konflikt mezi USA a Čínou nebere konce. Říše středu má přitom kromě jiných v záloze bilionovou zbraň, bude se ji ale nejspíše zdráhat použít.

Obchodní válka v plném proudu

Na konci července americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA od 1. září zavedou 10% clo na čínské zboží v objemu 300 miliard USD ročně (později zvýšeno na 15 %). Cla by tak byla uvalena na téměř veškeré čínské zboží. Aby americká administrativa ukázala, jak je "proamerická", 13. srpna oznámila, že odkládá původně oznámené uvalení cla do 15. prosince. Týká se to přibližně poloviny zboží, zejména spotřebního, jako jsou mobily či notebooky, aby ceny v amerických obchodem před Vánocemi nebyly pro spotřebitele nepříjemně vyšší.

V mezidobí americký prezident tweetoval, jak skvělé telefonické hovory s čínskou stranou vede a jak v tomto souboji dvou největších světových velmocí kope za americké národní zájmy. Čína kontrovala například tím, že přestala nakupovat americké zemědělské produkty, později oznámila nová cla, aby USA reagovaly zmíněným zvýšením stávajících i plánovaných dovozních přirážek.

"Celkově se ukazuje, že boj odcházejícího světového hegemona s tím nastupujícím bude velice dlouhý, podle mnoha analytiků může trvat roky. Investoři si tak budou muset zvyknout na to, že čas od času na trhy dorazí nějaká významná zpráva, která rozhýbe kurzy," říká Michal Stupavský, investiční specialista z Conseq Investment Management. Světová ekonomika každopádně zpomaluje, a to včetně té čínské a americké. Obchodní válka růst rozhodně nepodporuje.

Dalio varuje

Jak by mohla Čína v budoucnu reagovat na stupňující se americký tlak? Podle zakladatele největšího hedgeového fondu na světě Raye Dalia by mohla jednoho dne použít nukleární variantu, které by spočívala v masovém výprodeji amerických vládních dluhopisů, jež má ve svých devizových rezervách. Podle poslední statistiky ke konci června byla Čína v objemu držení amerických vládních dluhopisů na druhém místě za Japonskem, když vlastnila americké cenné papíry v objemu 1,11 bilionu USD.

Podle Dalia není v americko-čínském konfliktu důležitý pouze obchodní prvek, tedy dovoz a vývoz zboží, ale také vztah věřitele (Čína) a dlužníka (USA). Dalio se domnívá, že vzhledem k nejistotám obklopujícím obchodní boj mezi Washingtonem a Pekingem je nesmírně obtížné předvídat další kroky obou stran. S tím, jak se bude pravděpodobně konflikt vyostřovat, oba giganty mohou začít aplikovat politiku maximálních škod na straně soupeře.

"Pokud by se Čína odhodlala k masivnímu výprodeji amerických dluhopisů, jejich ceny by pravděpodobně razantně poklesly, respektive výnosy (do doby splatnosti) výrazně vzrostly. Tím by se americké administrativě mohlo výrazně prodražit financování masivního deficitu státního rozpočtu. Na druhou stranu platí, že americký dluhopisový trh je jeden z posledních vyspělých, které ještě umožňují investorům kladné výnosy (byť s těmi reálnými po odečtení inflace je to i v USA slabé), a tak je také možné, že by trh zvýšenou nabídku bondů bez problémů absorboval. Investoři prahnou po kladném výnosu, takže by ve finále dopad takového čínského opatření nemusel být až tak dramatický," míní Stupavský.

Bude Čína (muset) prodávat rezervy?

Do značné míry jsou to vše spíše spekulace, precedens v této oblasti není. "Platí, že Čína by tímto krokem přišla o významnou část svých devizových rezerv, které by v případě nějaké větší krize (domácí nebo světové) ekonomiky mohla potřebovat. Domníváme se proto, že využití této nukleární zbraně je minimálně v relativně krátkodobém horizontu příštích několika měsíců málo pravděpodobné," uzavírá Michal Stupavský.

Důvod pro prodej devizových rezerv ze strany Číny by se ale najít mohl. Hlavní investiční stratég společnosti Phoenix Capital Research Graham Summers, známý svým pesimistickým pohledem na akciové trhy podporované penězi z centrálních bank, upozorňuje na jedno nepříliš diskutované čínské "tajemství". Tím je stále citelnější nedostatek amerických dolarů na firemní i národní úrovni.

"Čínské firmy si v dolarech napůjčovaly okolo 2 bilionů USD a tyto peníze dluží převážně zahraničním investorům. A ti chtějí splátky úroků i jistiny samozřejmě také v dolarech," píše Summers. "Čína si ale dolary nemůže natisknout, a tak firmy v případě nedostatku americké měny buď budou muset prodat nějaká svá aktiva, nebo zbankrotují. A to se začíná dít, letos poprvé za dvacet let zkrachovala některá z velkých čínských bank a od začátku roku do poloviny července firmy z Číny nesplatily včas dluhopisy za bezmála 5 miliard USD, což bylo více než celoroční rekord z roku 2016."

Tyto problémy podle Grahama Summerse nemohou bublat pod povrchem donekonečna. "Čína tak nakonec může být nucena odprodat část svých devizových rezerv, aby získanými dolary mohla řešit případné problémy svých systémově důležitých společností," varuje stratég.

Další článek: Rhodium: Investice amerických podniků v Číně v pololetí vzrostly