Eurozóna nelení a Česko se jí vzdaluje

Česko se vstupem do Evropské unie zavázalo k přijetí společné měny euro. I vzhledem k této skutečnosti se na roční bázi vydával dokument připravovaný ministerstvem financí a Českou národní bankou. Zaznívá však, že propříště by si mělo ušetřit práci se zpracováním a publikováním tohoto dokumentu týkajícího se průběhu přibližování České republiky eurozóně. Údajně prý proto, že pro nejbližší období jej nebude potřeba.

Z českého ministerstva financí přicházejí signály, že propříště by si již mělo ušetřit práci se zpracováním a publikováním dosud pravidelně každoročně vydávané Zprávy o pokroku týkající se průběhu přibližování České republiky eurozóně. Údajně prý proto, že pro nejbližší období jí nebude potřeba.

Ignorování eura je nesmysl

Tento signál lze hodnotit jen jako další střípek do již bohužel tradiční mozaiky vztahu České republiky k eurozóně. Většina z ostatních střípků má povahu neformální kritiky, odsudků, vysmívání či pohrdání se vůbec tímto tématem zabývat. Pokud by se však onen ministerský signál ukázal jako pravdivý, dali bychom najevo svůj postoj v jedné z mála zbývajících formálních pravidelných platforem, jež náš vztah k eurozóně ještě udržují při životě.

Mít takto macešský přístup právě v této době však nesvědčí o přílišné odborné kompetenci těch, kteří jej zastávají. Svědčí to spíše o jejich naprosté ignoranci či podceňování toho, co se v eurozóně v uplynulém období dělo a v tom nadcházejícím dít bude.

Podstatný byl hodnotící summit euroskupiny 21. června, který nejenže objektivně vymezil, kam se eurozóna od dopisu pěti prezidentů v roce 2015 posunula, ale který především definoval nové cíle, které se týkají zejména významného posílení váhy eurozóny v budoucím novém Víceletém finančním rámci EU.

Silnější eurozóna

Eurozóna v létě 2019 je něčím úplně jiným, než byla eurozóna před 10 lety, kdy čelila (nepřipravena) bezprecedentně tvrdé krizi, které s tehdejším konstrukčním vybavením ani úspěšně čelit nemohla. Ale i za poslední čtyři, pět let prokázala eurozóna své posílení. Zkrátka se z krize poučila a v tomto poučení hodlá ambiciózně pokračovat.

Z posledních kroků, které přispěly k posílení eurozóny, nelze vynechat například implementaci společné pojistky pro Jednotný fond pro řešení problémových bank (Single Resolution Fund), jejíž principy byly odsouhlaseny již v roce 2012. Zesílila se role Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Byly definovány kroky směrem k založení Systému evropského pojištění vkladů. Došlo k načrtnutí obrysů rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu (jako součást budoucího rozpočtu EU). Pokročilo se v cestě zaměřené na posílení mezinárodní role eura.

Lze říci, že toto období na straně jedné završuje éru zavádění konstrukčních součástek soukolí eurozóny, které citelně a fatálně chyběly v období krize, ale na straně druhé ambiciózně kráčí vpřed při snaze výrazně zesílit fiskální pozici eurozóny (tedy to, co stoupenci i odpůrci měnové integrace v Evropě téměř ve shodě označují jako dosud nedostatečné).

Rozpočet EU ve hře

Navržený Program na podporu reforem, společně s Evropskou funkcí investiční stabilizace, by se mohl stát pilotním projektem, na jehož základě se eurozóna významně a průlomově podepíše do podoby budoucího evropského rozpočtu. Pokud se toto v praxi naplní, jeho určité (byť zatím výrazně minoritní) kapitoly již by měly být dostupné pouze pro členy eurozóny.

O konkrétní podobě tohoto naplňování se v průběhu letošního léta intenzivně jedná a v září spadne klec. Do toho všeho by nemělo trvat příliš dlouho, aby se eurozóna rozšířila z nynějších 19 na 21 členů. Loňský bulharský příklad uskutečnění nezbytných formálních kroků pro vstup do eurozóny je letos následován Chorvatskem.

Eurozóna začíná opět táhnout. Jiné členské země považují pobyt a vstup do ní za přínos a občas velmi mělké "argumenty", jež zaznívají v našem prostoru (například, že budeme společně hradit řecké či italské dluhy), přebíjejí těmi reálnými a získávají pro ně i podstatnou většinu obyvatelstva (například na sousedním Slovensku).

Toto vše bude bezesporu opentleno snahou o posílení governance hospodářské a měnové politiky, tedy o klíčové kompetenční i rozhodovací platformě o prioritách hospodářské politiky EU. Odvracet se od toho všeho právě v této době a domnívat se, že to není důležité, je neprofesionální, nestátnické a odstředivé. Zvláště, pokud zůstane pouze u pasivního odmítání a omílání stejných frází bez navržení rozumné, realistické a akceptovatelné alternativy.

Další článek: Co Twitter dal: 69