České HDP mile překvapilo

Včerejšek přinesl hned několik zajímavých čísel. Tím nejzajímavějším byl první (bleskový) odhad růstu české ekonomiky ve 2. čtvrtletí (viz včerejší Bleskovka kolegy Jirky Polanského). Meziroční hodnota 2,7 % byla desetinku pod 1. čtvrtletím a desetinku nad očekáváním trhu; šlo tedy o mírné kladné překvapení. Mezičtvrtletní růst činil 0,6 %, taktéž desetinku nad očekáváním.

Ze strany nabídky k růstu přispěla podle kvalitativního komentáře ČSÚ nejvíce skupina odvětví obchodu, dopravy, skladování, ubytování a stravování. To ladí vcelku dobře velmi slušným meziročním růstem, kterého ve 2. čtvrtletí dosáhl maloobchodní obrat (bez motosegmentu 5 %) a například počet přenocování v ubytovacích zařízeních (3,8 %).

Ze strany poptávky ČSÚ vypíchl jako hlavní přispěvatele spotřebu českých domácností a zahraniční poptávku. To první nepřekvapuje: viz zmínka výše o maloobchodních tržbách a pokračující napětí na trhu práce vedoucí k nadále rychlému růstu mezd a extrémně nízké nezaměstnanosti.

To druhé, tedy silná zahraniční poptávka, trochu překvapivé je (viz níže další témata), ale opět si jako vysvětlení můžeme připomenout efekt fronty: české firmy byly v minulých cca dvou letech zahlceny objednávkami, takže se na jejich produkci udělala fronta a jejich hlavním problémem se stal nedostatek zaměstnanců. Stačí si vzpomenout na nářky českých zaměstnavatelů, že je potřeba usnadnit příchod nových pracovních sil z různých konců světa.

Teprve poslední, tedy červnová čísla ohledně průmyslové produkce a nových zakázek naznačila, že tato fronta se v řadě odvětví zřejmě už zkrátila na minimum. Přinejmenším český průmysl tak zřejmě nyní začne nepříznivá německá čísla odrážet víc než v posledních několika čtvrtletích. Z pohledu růstu celé ekonomiky by 3. čtvrtletí mělo být oproti druhému růstově zase o něco slabší.

O recesi v Česku zatím určitě nelze mluvit, nicméně české firmy i spotřebitelé by měli své ziskové, respektive příjmové vyhlídky pro další léta hodnotit opatrněji než dosud. Pro zaměstnance zřejmě pomalu končí zlaté časy supernízké nezaměstnanosti a vysokých mzdových růstů. Německá rýma se přece jen asi už začne přenášet i na české nosy.

Michal Skořepa, makroanalytik České spořitelny