Akcionáři bývalých Harvardských fondů si brzy budou muset dojít pro akcie

Červnové rozhodnutí valné hromady společnosti Harvardský průmyslový holding v likvidaci (HPH), tedy společnosti, která v roce 1996 vznikla sloučením Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu, se pomalu stává realitou. Tedy alespoň co se týče rozhodnutí o přeměně zaknihovaných akcií na listinné. Vzhledem ke zhruba 240 tisícům akcionářů HPH čeká domácí kapitálový trh svým rozsahem dosud nevídaná událost.

HPH coby společnost původně vzešlá z kupónové privatizace měla historicky vydány zaknihované akcie. Tedy dematerializované akcie evidované prvotně ve Středisku cenných papírů, resp. po jeho převzetí pražskou burzou následně v Centrálním depozitáři (CDCP). Po navýšení základního kapitálu HPH, fakticky dokončeném letos v březnu, vlastně jen drobná část akcionářů díky transakci vlastní i listinné akcie. Nově by je však měli vlastnit všichni akcionáři.

Nyní je již jen otázkou krátké doby, kdy dematerializované akcie HPH přestanou existovat. Obchodní rejstřík totiž již zapsal rozhodnutí červnové valné hromady. Společnost má tak nově právně evidováno všech svých vydaných téměř 41,5 mil. akcií v listinné podobě. Centrální depozitář v návaznosti v úvodu minulého týdne pozastavil jakékoliv možnosti změn vlastnictví akcií HPH, a to včetně jejich darování.

Na konci září pro akcie HPH?

V souvislosti se zmiňovaným zápisem v Obchodním rejstříku představenstvo HPH společně s likvidátory informovalo, že připravuje technické podmínky pro distribuci listinných akcií. Předpokládá, že koncem září vyzve akcionáře k jejich převzetí. Dle všeho se tak akcionáři v úvodu podzimu budou muset nejspíše dostavit do sídla společnosti, kde si akcie HPH vydávané formou hromadné listiny převezmou. V opačném případě jinak o akcie HPH přijdou...

Téměř pětina akcií HPH v rukou jen jediného akcionáře

Jak už jsme predikovali například v článku „Akcionáři bývalých Harvardských fondů mohou přijít o akcie“ vlastnická struktura HPH v návaznosti na zvýšení kapitálu doznala výrazné změny. V plné šíři to nyní ukázal zveřejněný zápis z červnové valné hromady. Té se zúčastnilo 53 akcionářů s celkovým vlastnictvím téměř 13,5 milionu akcií HPH. Většina příliš šancí prosadit svůj názor ale vlastně neměla. Více než polovinou přítomného majetku, resp. 7,84 mil. akcií totiž disponoval jen jeden akcionář. Jinými slovy Vlastimil Jiřík drží ve společnosti výrazný podíl 18,9 %. Pro zajímavost druhý největší přítomný akcionář pak na valné hromadě disponoval 1,33 mil. akcií HPH.

Zajímavé je, že valné hromady se však dle dokumentace nezúčastnil akcionář Martin Burda. Přitom právě na základě jeho návrhu valná hromada rozhodla o zmiňované přeměně akcií na listinné. Burda by měl přitom být druhým, a zároveň posledním, více než 5 % akcionářem HPH.  

Další velký akcionář na obzoru?

Akcionářská struktura však nejspíše projde další změnou. Pokud si akcionáři listinné akcie v termínu nevyzvednou, společnost by je měla dle zákona prodat. Kromě stále obrovského množství drobných akcionářů HPH z kupónové privatizace, kteří vlastní do 40 akcií, a u kterých nelze ve velkém příliš předpokládat realizování jejich převzetí, je tu také podíl kyperských společností. Tedy vlastně podíly V.Koženého, které jsou evidovány na jeho matku. Většina kyperských firem je reálně právně „mrtvých“, akcie HPH si tak nebudou moci zřejmě vyzvednout. Tedy jako se nejspíše nezúčastnily zvýšení základního jmění a jejich podíl v HPH měl díky tomu klesnout ze zhruba 44 % pod 18 %.

Společně s akciemi minoritních akcionářů se tak dle všeho v budoucnu ocitnou ze strany společnosti v nabídce na prodej v souhrnu miliony akcií HPH... Akcionářům samozřejmě zůstane nárok na výnos z jejich prodeje. Za jaký kurz to u veřejně neobchodovaných akcií bude, je ve hvězdách. Svou roli sehraje aktuální výše majetku v HPH či alespoň jeho reálná vidina v době dražby akcií.

Připomenout lze, že HPH od loňského podzimu sama vlastní 850 tis. akcií získaných darem od kyperských společností HARMS a BERIO. Tedy akcie HPH k nimž se V.Kožený a B.Vostrý měli původně dostat trestnou činností a jež se coby náhrada za poškození HPH dostaly do společnosti.

Likvidace již bez Častorála?

Téměř již před 19ti lety došlo soudem ke jmenování Zdeňka Častorála coby likvidátora HPH. Řada jeho přinejmenším sporných rozhodnutí, které navíc měly finančně společnost potažmo akcionáře nemalou měrou poškodit, vede k jeho konci v HPH. Před zhruba 2 týdny soud nepravomocně rozhodl o jeho odvolání. V HPH již přes dva roky působí noví dva likvidátoři s nimiž Častorál nespolupracuje. Fakticky se tak ani na průběhu likvidace neúčastní, přesto se chce dle dřívějších mediálních vyjádření ve funkci udržet. Jeho odvolání tak nejspíše ještě bude muset posvětit odvolací soud.