Víkendář: Čína se musí pomalu, ale jistě zbavit dolaru

Dokud bude dolar dominantní světovou měnou, nemá smysl, aby se Čína snažila o oslabení své měny vůči němu. Na stránkách Bloombergu to tvrdí Leonid Bershidsky s tím, že právě kvůli tomuto faktu by měla být brána vážně snaha Číny o odpoutání se od dolaru.

Bershidsky vysvětluje, že pokud nějaká země oslabí kurz své měny vůči měně země druhé, mělo by jí to podle standardního pohledu dávat konkurenční výhodu v oblasti obchodu. Právě proto jsou Spojené státy tak znepokojeny současným oslabováním čínského renminbi. Jenže „globální hegemonie dolaru funguje tak, že maže většinu výhod, které může Čína oslabováním své měny získat“. Ukazuje na to studie z roku 2018, kterou zpracovali ekonomové z Mezinárodního měnového fondu, Harvard University a Princeton University.

Podle studie vede 1% posílení dolaru k hlavním světovým měnám k poklesu mezinárodního obchodu o 0,6 %. Tento efekt je dán zmíněnou dominancí dolaru a ta se projevuje i v tom, že Čína platí téměř všechny své dovozy v dolarech. Takže posílení dolaru ji poškozuje jednak kvůli její vysoké závislosti na vývoji mezinárodního obchodu a také kvůli zdražení dovozů. Dalším negativním šokem může být pro Čínu vývoj investic. Podle studie z roku 2018, kterou zpracovala Banka pro mezinárodní platby, totiž sílící dolar souvisí s poklesem investic v rozvíjejících se zemích.

V současném prostředí tedy Čína nemusí oslabováním své měny nic získat. Pokud by mělo jít o efektivní krok, musela by být narušena hegemonie dolaru ve světové ekonomice. Berhidsky v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že Rusku se již podařilo „drasticky omezit podíl dolaru na jeho rezervách, nahradilo jej euro, zlato a renminbi“. Tato země také tvrdě pracuje na tom, aby zmenšovala podíl svého obchodu se zahraničím, který probíhá v dolarech. Čínská ekonomika je ovšem mnohem větší a více diverzifikovaná než ta ruská. Přechod na nový systém tak u ní bude znatelně složitější. Komplikací je z tohoto pohledu i velký objem amerických obligací, které Čína nakoupila a jejichž masivní prodeje by vyvolaly znatelný propad jejich ceny.

Čína ale také již třetím rokem snižuje objem držených amerických obligací, zvyšuje podíl zlata v rezervách a „sleduje tak příklad Ruska a Turecka“. Tedy zemí, jejichž sázky na zlato jim v posledních měsících přinesly vysoké zisky. Podle Bershidskyho by se tak Spojené státy neměly obávat současných kroků Číny v oblasti měnových kurzů, protože tato země podle něj nechce začít měnovou válku. Nejde jí ani o krátkodobé cíle, její vedení uvažuje strategicky. Každý nepřátelský krok ze strany Spojených států ale zvyšuje její motivaci „zbavit se dolaru“.

Zdroj: Bloomberg