Fed poprvé od krize snížil základní úrok

Americká centrální banka poprvé od finanční krize před deseti lety přistoupila ke snížení úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Kromě toho naznačila, že je připravena uvolňovat v případě nutnosti měnovou politiku i nadále.

V prohlášení po skončení měnového jednání Fed naznačil, že k rozhodnutí ho přiměly nejistoty plynoucí ze slabých míst ve světové ekonomice a pokračující tenze v obchodu.

Rozhodnutí snížit sazby o čtvrt procentního bodu se na trzích obecně předpokládalo. Doprovodilo je také další holubičí rozhodnutí, totiž zastavit vyfukování rozvahy Fedu k 1. srpnu, o dva měsíce dříve, než se plánovalo.

Americké akciové trhy a americké státní dluhopisy po rozhodnutí míří dolů. Dow Jones ztrácí 0,16 %. S&P 500 odevzdal dosavadní průběžné zisky. Výnosy na kratších splatnostech otočily nahoru.

Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky.

Fed uvedl, že bude nadále sledovat, jak příchozí informace ovlivní ekonomiku, a učiní vše pro to, aby udržel rekordně dlouhou expanzi americké ekonomiky. Dodal, že trh práce považuje nadále za silný a výdaje domácností se zotavily. Výdaje firem jsou však slabé. Starosti mu dělá také inflace. Snížení sazeb by tak mělo pomoci vrátit inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli stanovenému bankou jako strop cenové stability.

Fed v prosinci 2015 po téměř deseti letech obnovil zvyšování úroků. Od té doby sazby stouply devětkrát, z toho jen za loňský rok čtyřikrát. Původně se očekávalo, že zvyšování úroků bude pokračovat, na začátku tohoto roku ale Fed cyklus zvyšování úrokových sazeb zastavil kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu v USA i v zahraničí.