Neuralink Elona Muska je připravena zjistit, co nám vrtá hlavou

Elon Musk toho v posledních 25 letech představil již hodně. Jednu z prvních online bank, solární pokrytí střech, stroj pro ražení tunelů, opětovně použitelnou vesmírnou raketu nebo elektrický automobil. To vše ale možná právě překonal s pomocí trochu obtloustlé hnědobílé krysy.

Krysa totiž patřila společnosti Neuralink, kterou Musk založil s cílem vyvinout systém pro přenos dat mezi lidskou myslí a počítačem. Neurolink si od svého staru nechávala nad povahou své činnosti viset oblak tajemství, který částečně rozptýlila teprve nyní. Během prvního představení výsledků dosavadního bádání předvedla firma schopnost zaznamenání mozkové aktivity krysy díky tisícům miniaturních elektrod chirurgicky implantovaných podél neuronů a synapsí zvířete. Sanfranciská firma tak dosáhla hned několik vědeckých průlomů, které ji umožní umístit vysokorychlostí výpočetní techniku dovnitř živého mozku s výrazně nižším poškozením než umožňuje stávající technika.

Firma se podle presidenta Neuralinku pokusí získat povolení amerických úřadů k odstartování klinických testů na lidech potenciálně již příští rok. Cílem bude vyvrtat do lebky paralyzovaných pacientů dírku o průměru 8 milimetrů a vložit do jejich mozku implantáty, které by jim daly schopnost ovládat počítače a chytré telefony pouhou myšlenkou.

Neuralink, kterému se od investorů podařilo vybrat 150 milionů dolarů, včetně alespoň 100 milionů přímo od Muska, vsází na to, že se miliony lidí budou ochotny v budoucnu kyberneticky vylepšit. „Tohle bude znít docela divně, ale ve finále dosáhneme s umělou inteligencí symbiózu,“ prohlásil Elon Musk. Není to povinná věc. Je to něco, co lidé dobrovolně vyberou. Je to něco, co podle mě bude na civilizačním měřítku vážně důležité, dodal Musk.

Firmy jako CTRL-labs a Kernel pracují na externích zařízeních, které detekují výboje neuronů zvenčí. Dalším stupněm je nalezení bezpečného způsobu, jak vložit zařízení přímo do mozku, kde jsou signály nejsilnější a samotný proces přenosu může probíhat mnohem rychleji. Vložení elektrických senzorů a jiných předmětů je pochopitelně velmi složité, vyžaduje totiž vysokou míru přesnosti. Mozek se navíc k vloženým předmětům chová jako k invazivním a v jejich okolí dochází ke zjizvení, což snižuje schopnost přenosu zřetelného signálu.

Startup pro překonání těchto problémů počítá s pokrokem ve výrobě materiálů a v robotice. Pro zavedení potřebných zařízení vyvinul robota využívajícího nejnovější optiku k nahlédnutí do mozku pacienta a následnému přesnému umístění snímačů. Design a materiál vkládaného zařízení je dostatečně bytelný, aby mozkovou tkání prošel. Optika a s ní spojený počítačový software pak umožní vyhnout se krevním cévám, snížit tak na minimum způsobená poranění a zabránit zformování jizev.

Ve studii, kterou Neuralink ve čtvrtek zveřejnil, firma prohlašuje, že provedla 19 zákroků na zvířatech s úspěšností 87 %. Ale i v případě předpokládané funkčnosti zařízení bude muset firma prokázat bezpečnost a prospěšnost terapií s jeho použitím.

Pokud by vše šlo podle plánu, Hodak očekává, že pacienti po operaci budou schopni vkládat slova do textových zpráv nebo emailů pouhým pomyšlením a pohybovat kurzorem počítačové myši a mentálně navigovat procházení webovými stránkami. Ve vzdálené budoucnosti by mohlo být podle Hodaka možné stáhnutí nových jazyků přímo do mozku nebo vést digitální komunikaci s jiným uživatelem zařízení. Prozatím se však Hodak soustředí na pomoc paralyzovaných pacientů, nejbližším cílem je podle něj psaní rychlostí 40 slov za minutu.  

Zdroj: Bloomberg