Není kam spěchat, zní z ECB

Nejen Fed, ale i Evropská centrální banka. Zatímco spekulace o vývoji amerických sazeb je v tuto chvíli mnohem zvučnější než v případě starého kontinentu, nelze říci, že se v kuloárech evropské měnové autority nic neděje. Právě naopak. Vedle pokračujícího výběru nového šéfa je hlavním tématem další směřování měnové politiky. A právě k tomu se včera vyjádřily zdroje, které si však přály zůstat v anonymitě.

Ještě během úterního dopoledne naznačovaly evropské peněžní trhy 50% pravděpodobnost snížení sazeb Evropské centrální banky o 10 bazických bodů již v červenci. To samé číslo se však v průběhu dne snížilo. Stalo se tak díky informaci agentury Bloomberg, která citovala zdroje blízké ECB. Podle nich necítí tvůrci evropské měnové politiky potřebu jakkoliv spěchat se snížením sazeb, a to právě již v červenci. Výsledkem této informace byl posun evropské měny krátce zpět nad hranici 1,1300 dolaru za euro.

Spekulace o možném snížení sazeb se naplno rozjely po červnovém zasedání ECB. Během něj guvernér Draghi upozornil, že výhled centrální banky ohledně možného pohybu evropských sazeb není „čistě“ nakloněn jejich zvýšení. Naopak, dalším krokem by mohlo být jejich snížení. Tato představa byla následně podpořena dalšími představiteli ECB, v čele opět s Draghim a jeho komentářem o příslibu dodatečné podpory ze strany ECB, pokud nedojde ke zlepšení výhledu evropské ekonomiky, a to zejména ve smyslu inflace a inflačních očekávání v prostředí silných externích rizik ekonomického růstu, který vyslovil na konferenci v portugalském městě Sintra.

Mnohé světové banky tak očekávají, že ECB bude v blízké době jednat. Například Commerzbank či Morgan Stanley sází na snížení evropských sazeb o 10 bodů již v červenci. HSBC vidí nejbližší cut o 10 bodů v září, a nadto ještě v prosinci. Americká Goldman Sachs pak ve svém výhledu pracuje se snížením dokonce o 20 bodů, a to v září. Vedle toho je rovněž ve hře i restart programu QE (zřejmě v modifikované podobě oproti předchozí verzi) – na ten sází „Goldmané“ a „Morgani“.

Predikce snížení sazeb je postavena zejména na slábnoucích inflačních očekáváních a na rizicích výhledu ekonomického růstu, jež jsou spojena především s eskalací obchodních sporů. Ta byla v posledních dnech umocněna zveřejněním seznamu amerického ministerstva obchodu, který obsahuje zboží, na něž by bylo možné uvalit cla v reakci na evropské dotace pro společnost Airbus. Seznam obsahuje produkty v hodnotě 4 miliard USD. Nad tím pak visí nejistota ohledně mnohem razantnějšího kroku, kterým je možné uvalení cel na evropský export automobilů a automobilových dílů do USA.

Z našeho pohledu je sázka na červencové snížení evropských sazeb poněkud ukvapená. Inflační očekávání měřená 5Y5Y inflačním forward swapem se minulý měsíc odrazila od svých minim, stále se však nachází výrazně pod inflačním cílem centrální banky. To je sice poměrně silný důvod, proč jednat, na druhou stranu, ECB bude zřejmě chtít počkat na další várku dat, včetně dodatečných informací ohledně posunu světových obchodních sporů, zejména po sjezdu zemí G20.

Vzhledem k historické zkušenosti bychom se tak přikláněni k nejbližší možné akci, pokud by k ní mělo opravdu dojít, až v září, kdy bude mít Rada guvernérů k dispozici aktualizovanou prognózu. Co se týče konkrétního kroku, jako nejpravděpodobnější vidíme možnost snížení depozitní sazby ECB o 10 bazických bodů. Musela by tomu však předcházet změna rétoriky představitelů ECB, dost možná i forward guidance. Vzhledem k omezenému prostoru pro manipulaci se sazbami by však v rámci další podpory bylo zřejmě potřeba sáhnout i po další nástrojích, včetně již zmiňovaného restartu QE či odstupňovaného úročení bankovních rezerv na účtech ECB. S tím by si však centrální banka mohla dát více času. Bude také záležet na tom, kdo vystřídá současného guvernéra Draghiho, kterému na konci října vyprší mandát. Z nejnovějších kandidátů je možné zmínit současnou šéfku MMF Lagardeovou, která by se tak mohla stát nejen první ženou v čele ECB, ale zároveň první guvernérkou bez předchozí zkušenosti na postu centrálního bankéře.

Euro po včerejším krátkém zpevnění nad 1,1300 EURUSD kleslo zpět pod tuto hranici. Dnes budeme ze zahraničních dat sledovat evropské indikátory PMI sektoru služeb. Ten samý index bude zveřejněn i v USA, kde se navíc dočkáme i Národního reportu zaměstnanosti agentury ADP a továrních objednávek.

Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1276 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 96,84 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1275 do 1,1327 EURUSD.*

Kurz koruny se pohybuje v pásmu tří haléřů směrem do strany. Vývoj eurodolaru nemá výraznější vliv, stejně tak působí absence domácích dat. Likviditu nikterak nepodporuje ani díky státnímu svátku zkrácený obchodní týden.

Pro tento týden očekáváme, že se koruna udrží v pásmu 25,40-25,50 za euro. Aktuálně se česká měna v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,44 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,40 až 25,51 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,43 až 22,61 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.