Účetní: Státní správa v digitalizaci značně pokulhává

Zatímco někteří účetní digitalizaci vítají, pro jiné je strašákem, se kterým se, pokud to není bezpodmínečně nutné, neradi setkávají. Tato nedůvěra je znát také v komunikaci se státní správou. Z průzkumu, který si nechala vypracovat Komora certifikovaných účetních (KCÚ), vyplývá, že při podání elektronických dokumentů vůči orgánům veřejné správy používá 47 % účetních datovou schránku, 12 % portály veřejné správy a 41 % kombinaci výše uvedených.

I kdyby nedůvěra účetních k digitalizaci pramenila z obavy o ztrátu dat nebo zneužití, mít vše plně digitalizované není úplně jednoduché. Nikoliv kvůli nedostatečným softwarovým řešením, ochraně dat nebo nejasnému znění zákona o elektronické evidenci účetnictví, ale také kvůli samotné státní správě. 

Přestože úřady v některých případech striktně vyžadují elektronický přístup, jeho funkčnost značně pokulhává. Průzkum ukázal, že hlavní problémy digitální komunikace se státní správou mají kořeny v jeho těžkopádnosti a složitosti. Systém je pomalý a neefektivní, protože chybí i takové triviality, jako je například propojenost mezi úřady nebo možnost stáhnout již jednou odeslaná data třeba ve formátu pdf. Skutečnost, že jednotlivé registry nejsou propojené, vede k přebíhání z jedné kanceláře (úřadu) do druhé s vytištěnými formuláři v ruce. Zrychlení komunikace ze strany státní správy a možnost komunikovat jedním „kanálem“ je tak požadavkem nejen účetních. Významný problém však účetní spatřují v chybějících legislativních úpravách.

„Digitální komunikace se státní správou je pro účetní náročná, protože s ní, na rozdíl od většiny lidí, pracují v zásadě denně. Příkladem je Daňová informační schránka (DIS), jejíž použití je v tuhle chvíli spíš matoucí. Koncem roku by snad mělo dojít k novelizaci související legislativy. Je totiž předložen návrh zákona, kterým se mění daňový řád a dotýká se též DIS. V tomto ohledu Komora podporuje rozšiřování elektronizace správy daní, stejně tak zavedení a spuštění projektu MOJE DANĚ,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Přes zmíněné nedostatky většina účetních uznává, že digitalizace státní správy je přínosná, nutná, důležitá a šetří čas, ale zároveň pochybuje o realitě dříve avizovaného efektu, tedy o snižování stavu zaměstnanců ve státní správě. Například datové schránky účetní v průzkumu vesměs chválili, ale přesto je třeba stále co vylepšovat.

Realita ukazuje, že i kdyby účetní využívali nejmodernější technologie a byli plně digitalizovaní, pravděpodobně by naráželi na chybějící legislativní úpravu. Státní správa, která paradoxně digitalizaci žádá, ji sama podporuje jen minimálně. Nedořešené zákony tak “drží” účetní spíše u zažitých postupů, protože v případě kontroly by elektronicky podané doklady mohly být nedohledatelné. Klasický příklad, se kterým se účetní v souvislosti s digitalizací potýkají, začíná už u samotné otázky: „Co je originál dokladu (faktury), který účetní obdrží jako přílohu ve formátu pdf mailem?“ V praxi odpoví až 80 % účetních, že vytištěné pdf, což je špatně. Tyto a  podobné, naprosto běžné "novinky", nejsou nijak legislativně řešeny. Diskuse nad připravovaným zákonem o účetnictví probíhá a jejím cílem je tak nejen specifikovat rozsah poskytování účetních informací ve vztahu k finanční správě a jiným státním organizacím, ale zároveň zjednodušit administrativní zátěž podnikatelů a státu, a tím i zefektivnit celkovou komunikaci. Aby však účetní práce mohla být plně digitalizována, musí dojít i k patřičnému digitálnímu vzdělávání pracovníků úřadů. Bez toho je totiž jakákoliv efektivní spolupráce v 21. století nerealizovatelná.