Investoři zbystřete! Situace na Středním východě se může brzy vyostřit

Hrozba americko-íránského napětí se trochu vytratila z pozornosti finančních trhů. Investoři by ji však neměli podceňovat. Pokud by se vztahy mezi zeměmi vyhrotily, dopad na trhy by byl tvrdý. Americká média, včetně těch nejvýznamnějších, otevřeně hovoří o riziku válečného konfliktu.

Dne 8. dubna označila americká administrativa íránské revoluční gardy jako zahraniční teroristickou organizaci. Následně 22. dubna skončila platnost výjimek amerických sankcí na dovoz íránské ropy, kterou využívaly země jako Čína, Indie, Itálie, Řecko, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan a Turecko.

Vypovězení dohody?
Spojené státy uvalily 8. května nové sankce na íránský těžební a ocelářský průmysl. Íránský prezident Hassan v rámci odvety tentýž den oznámil, že Írán přestane respektovat závazky vyplývající z jaderné dohody. Země tak přestane omezovat svůj export obohaceného uranu a těžké vody. To však znamená, že jednoho dne dosáhne strop zásob této komodity stanovený jadernou dohodou.

Navíc, pokud ostatní signatáři dohody, zejména Evropa, nepomohou Íránu ekonomicky, hrozí země nerespektováním dalších závazků týkajících se nukleárního programu. Jinými slovy, Írán by mohl opět obohacovat uran pro vojenské účely, což si může Washington interpretovat jako důvod k válce. V uplynulých dnech Spojené státy americké oznámily vyslání vojenských sil do regionu. Jde o letadlovou loď Abraham Lincoln a útočnou loď Arlington.

Jak si máme tento nárůst napětí vysvětlovat?
USA uvalily v listopadu 2018 na Írán nové sankce zahrnující 50 bank a jejich poboček. Dále kolem 200 lodních společností a íránských exportérů ropy (s výjimkou osmi zemí zmíněných výše).

Írán však s dodržováním sankcí váhá. Důvody jsou dva: íránský režim je přesvědčen, že americký prezident Donald Trump nebude příští rok opět zvolen. Zároveň věří, že ostatní signatáři jaderné dohody zemi ekonomicky pomohou, aby vyvážily dopad odstoupení USA od dohody, jakož i dopad nových amerických sankcí.

Evropa sice zprovoznila s Íránem platební kanál INSTEX, jeho efekt na obchod a íránskou ekonomiku je ale zatím malý. Ostatní dva signatáři dohody: Čína a Rusko se do tohoto sporu příliš zapojovat nechtějí. Čína dokonce zvažuje snížení dovozu íránské ropy, aby zmírnila riziko další konfrontace s USA.

V obou táborech navíc existují radikální hnutí, která se snaží o vyvolání konfliktu. V Íránu je to sbor revolučních gard, který se snaží rozšířit svůj vliv v regionu. V USA jsou to republikáni, například poradce pro národní bezpečnost John R. Bolton, který usiluje o změnu režimu v Íránu.

Co bude následovat?
Je pravděpodobné, že prezident D. Trump ve skutečnosti nechce vyvolat válku. Dokonce veřejně odmítl návrhy J. Boltona napadnout Írán. V této fázi by to vůbec nedávalo smysl. Strategie v podobě zavedení sankcí již přinesla své ovoce. Írán ekonomicky oslabily. Vedly k dvouciferné inflaci (nad 40 %), znehodnocení íránské měny, k poklesu HDP a v neposlední řadě ke snížení exportu ropy. Ten klesl na nejnižší úroveň za poslední desetiletí, a to na úroveň 0,5 milionu barelů.

Eskalace napětí, nebo vojenské provokace (např. obsazení íránských lodí americkým námořnictvem v Hormuzském průlivu) by neměli podceňovat, protože tento stav je pouze důsledkem nedostatku přímé komunikace mezi Washingtonem a Teheránem. Během Studené války byl k dispozici červený telefon, který propojil Washington a Moskvu, avšak v tomto případě nic podobného neexistuje.

Dopad na trhy
Vliv na trhy je zatím minimální. Investoři se momentálně více soustředí na americko-čínskou obchodní válku, z které plyne více rizik. Sankce na Írán nijak neohrozily trh s ropou, protože po jejich oznámení nahradili chybějící íránské barely jiní producenti. Což je také důvodem, proč cena ropy od konce dubna klesla o 8,3 %.

Nicméně jakékoliv geopolitické napětí na trhu je pro investory znepokojující. Měly by být proto obezřetní a podrobně sledovat vývoj situace na Středním východě. Eskalace napětí je momentálně nepravděpodobná, avšak náhodná událost může mít vážné důsledky a negativní dopady na globální finanční trh. Potvrzuje to zejména nulová komunikace, která panuje mezi znepřátelenými stranami.

 
O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.