Poláci přijdou o 15% úspor v rámci důchodové reformy. Něco podobného zažili i Maďaři. A co v ČR?

Poplatek za tento převod bude 15 procent. Výtěžek z něj má státu pomoci finančně stabilizovat státní fond sociálního pojištění, tedy výplaty současných důchodů.

Ve starém systému, známém jako OFE, spořili Poláci od roku 1999 a dnes v něm má úspory téměř 16 milionů z nich. Při zavádění těchto státem garantovaných fondů slibovala vláda lidem, že si v důchodu budou užívat „dovolenou pod palmami“.

Nejnovější výpočty však podle serveru money.pl ukazují, že dnešní polští čtyřicátníci mohou počítat s důchodem pouze ve výši 30 procent platu. Stát přitom slibuje, že současná opatření pomohou důchod zvýšit na 50 procent platu.

„Penzijní fondy jsou postavené na investicích do státních dluhopisů, státní dluhy rostou a není možné je splatit. Jsou tedy dvě cesty, jak zaplatit státní dluhy. Ta méně drastická cesta je inflace, více  drastická znárodnění, jak se to právě děje v Polsku a Maďarsku. Nejhorším důsledkem těchto opatření je ztráta důvěry lidí v celý systém. Úspěšní budou ti, kteří tvoří rezervy v hmotných věcech mimo papírový systém,“ říká předseda představenstva Golden Gate CZ Vladimír Brůna.

Fondy v Česku jsou také nevýhodné

„V Česku v posledních letech penzijní fondy nepokrývají ani inflaci a některé dokonce prodělávají, což je u dlouhodobé investice zásadní problém,“ dodává Brůna.

Není to poprvé, kdy si polská vláda pomohla k vylepšení státního rozpočtu znárodněním úspor na důchod. V roce 2013 převedla na státní účty více než polovinu prostředků naspořených fondech OTF. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval a snížil si tak státní dluh o zhruba osm procent.

Zažili to i Maďaři

Podobnou situaci zažilo i Maďarsko v roce 2010, kdy vláda Viktora Orbána dala lidem ultimátum. Buď převedou úspory v privátních penzijních fondech zpět do státního fondu, nebo ztratí zhruba 70 procent budoucího důchodu. Většina lidí raději poslechla a pomohla tak zalepit další díru ve státním rozpočtu.

„Zkušenosti ukazují, že spoléhat se na zhodnocení úspor prostřednictvím státu není bezpečné. Ti, kteří odeberou část úspor ze systému a vloží je do hmotných aktiv, mimo jiné i zlata, jsou lépe připraveni,“ dodává Vladimír Brůna.

Pro zajímavost, většina prostředků v OTF je investována do akcií firem kótovaných na Varšavské burze, v korporátních a polských vládních dluhopisech, hypotečních zástavních listech a bankovních vkladech.