Vytáhnou Čínané těžký vyjednávací kalibr v podobě redukce svých rezerv US vládních dluhopisů? Byli by sami proti sobě

Čína je největším držitelem US vládních dluhopisů a objevují se varovné úvahy, jestli svou pozici nějakým způsobem zapojí do boje v rámci opětovně propuknuvší obchodní války s USA.

Čína drží US Treasuries v rozsahu cca 1,13 biliónu USD z celkových 22 biliónů v oběhu. Její držení odpovídá cca 17,7% všech takových dluhopisů v držení zahraničních vlád. Během posledních 12 měsíců se objem držených prostředků snížil o cca 4%.

Podle většiny expertů Čína nepřistoupí k masovějšímu prodeji svých dolarových rezerv, protože by se tím s největší pravděpodobností sama střelila do vlastní nohy. Z krátkodobého pohledu by to mohlo řešit některé akutní problémy, ale celkově by to výrazně snižovalo hodnotu něčeho v čem jsou sami dlouhodobě a výrazně zainteresováni.

Výraznější prodeje US dluhopisů z čínského držení by oslabily dolar a to by zvyšovalo konkurenceschopnost amerických respektive dolarových firem na globálním trhu.
Úročení amerických vládních dluhopisů je nyní v rámci obdobných alokací jedno z nejvyšších a z tohoto úhlu pohledu by nemělo smysl je v této třídě aktiv opouštět.
Podle expertů je tedy riziko přímé redukce vybudovaných dolarových rezerv relativně malé.

Větším rizikem je ale snížení čínské aktivity na straně nákupu nově vydávaných dluhopisů. US administrativa přichází s výrazně deficitními rozpočty, které se snaží financovat především prostřednictvím dluhopisů. Pokud by se Čína zapojila nově pouze v malé nebo omezené míře, mohl by vzniknout skutečný problém.

Po mnoha sporech s Trumpovou administrativou se z trhu nově vydávaných bondů v podstatě zcela stáhlo Rusko. Mírně aktivní je Japonsko, které své portfolio v tomto ohledu navýšilo během posledních 12 měsíců na výsledných 1,07 biliónu a je tak na pozici světové dvojky. Pomyslný bronz nyní patří Brazílii, která během posledního roku navýšila své držení o cca 12,7% n celkových 308 mld. USD.

Podle některých komentářů by mohly výnosy amerických vládních dluhopisů bez čínské účasti na nákupní straně velice rychle růst (cena se snižovat). Růst těchto výnosů by předznamenával nutnost zvyšování hlavních úrokových sazeb, což by mohlo výrazně škodit americké potažmo světové ekonomice.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko